Občanský průkaz
Identity Card
Réžia:
Ondřej TrojanScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Libor Kovář, Matouš Vrba, Jakub Šárka, Jan Vlček, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Jan Vaši, Jenovéfa Boková, Marek Taclík, Adam Kubišta, Lilian Malkina (viac)Obsahy(1)
Petr (Libor Kovář), Aleš (Jakub Šárka), Popelka (Matouš Vrba) a Míťa (Jan Vlček) dospievajú v sedemdesiatych rokoch minulého storočia, v dobe, kedy vyjsť na ulicu bez občianskeho preukazu znamenalo koledovať si o problém a kedy bola povinná vojenská služba pre mnohých tým najväčším strašiakom. Každý po svojom, ale aj spoločne sa snažia nestratiť v totalitnom štáte zdravý rozum a zmysel pre humor, ale rovnako aj nedráždiť režim. Prežívajú spoločne mnoho chvíľ, niektoré sú úsmevné, s nádychom absurdnej grotesky, iné dramatické a niektoré fatálne. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (1 549)
Hořká ukázka bolševismu. 85% ()
Nestěžuju si, na místní poměry to je povedený film, kde se, hlavně díky povedeným básničkám a pár dalším místům, docela i zasmějete. Reálie byly fajn, policajti pitomí, Trojan snesitelný, Macháček tentokrát výborný a výjimečně mi evadila Geislerová. Dětští herci nic moc, ale to obecně bolest českých filmů (srovnej třeba s Thurmanem Murmanem v Bad Santa....). ()
Bohužel "druhé Pelíšky" se nekonají, sympatičtí hrdinové (ať ti mladí nebo i ti starší) tady moc sympatií nepobrali (spíše naopak, navíc chlapci huhlají, až jim není moc rozumět) a i ten příběh samotný není nijak zvlášť zajímavý, na dobu normalizace se dívá zaujatě (i když to samozřejmě moc šťastná doba nebyla), chybí hlubší prokreslení postav a jejich charakterů (aby jste je prostě mohli "milovat"). Ale abych jen nekritizoval- "spolupráce" pánů Jarchovského, Šabacha a O. Trojana dopadla (na naše poměry) opět minimálně zajímavě, stejně jako u Pelíšků se atmosféra oné doby opět povedla převést i do jedenadvacátého století, až by si jeden myslel, že v té době žil. A tyhle puberťáci, narozdíl od těch dnešních, aspoň měli pro co revoltovat (zásah proti těm mladým směřujícím na koncert Plastiků byl opravdu nechutný). Přesto přezevšechno Občanskému průkazu něco chybí, to něco, co z Pelíšků udělalo (alespoň pro mě) nejoblíbenější český film- že by režie pana Hřebejka? :-) ()
Napadají mě dva příměry: Mainstreamová light verze Pelcova … a bude hůř a Pelíšky pro mládež. Ani jeden ten příměr nemyslím nějak zle. Na podobných filmech mi vlastně vadí hlavně jedna věc – všechny do jednoho v podstatě osoby v nich se vyskytnuvší silně polarizují. Jsou v nich vlastně jen dva druhy lidí: (zlí) komunisté a lidé, kteří jsou antikomunisté a staví se proti nim do (aktivní) opozice. Chybí mi tu ta „šedá zóna“, lidé kterým to bylo tak nějak jedno a jen prostě přežívali. Ono vlastně mě tak napadá, že samotnému filmu nemám co vytknout, že je natočený docela dobře, zábavně a poutavě. Po Pelíškách (nebo společně s nimi) asi jednoznačně nejpříjemnější, nejzábavnější a nejpoutavěji natočený film o té době (možná ještě s Báječná léta pod psa). Hodně mě toho napadá v souvislosti s tou dobou, o níž (a jak) film vypovídá, než o samotném filmu. Velmi se mi líbila opravdu trefná hláška ve filmu o fízlech – že to není zaměstnáním ale v povaze těch lidí. A já bych to aplikoval snad i obecně. Pobavilo mě totiž, když mi došlo, že spoustu věcí, které zažívají hlavní hrdinové filmu, jsem ve stejném věku zažíval i já (tu věčnou buzeraci a perzekuci), ovšem již v devadesátých letech. Např. masakr v nádražním podchodu jsem zažil takřka identický, někdy v půlce devadesátých let. A návštěvníci pražského klubu Propast by vám taky určitě hodně povyprávěli o jednom policejním zátahu jednoho večera v roce 1996. Některé věci se prostě nemění – vím o několika případech probíhajících v rozvíjejícím se kapitalismu takřka totožných jako příběh mladé tolerantní učitelky. Tehdy se lidé báli a lezli do prdele stranickým funkcionářům, dneska to samé ze strachu o práci dělají zaměstnavatelům. A to rozhodně nechci tu dobu, o níž film vypráví nějak zlehčovat nebo se jí nějak zastávat, to nikoliv, bylo to v mnoha ohledech horší, ale fakt mě pobavilo, jak některé věci zůstaly – i já byl buzerován a policejně sledován pro své myšlenky, které se zrovna moc neztotožňovaly se stávajícím politickým status quo. A hlavní hrdinové filmu? Dneska jsou odsuzováni, zesměšňováni a je jim nadáváno do feťáků, alkoholiků a lenivých nemakačenků úplně stejně jako tehdy. Jen že tehdy to byl politický protest, nebo si mnoho lidí myslelo, že jím je. Ale zpět k filmu. Ten malý policejní parchant byl podle mě přehnanej. Dulava je bůh. Liška-Boková je výborná po všech stránkách. Výběr party hlavních hrdinů nevyváženej. Vypravěč a klavírista buď přehrávali nebo nehráli vůbec. Naopak Popelka a Básník (přesně s úplně stejným – i vzhledově – typem jsem chodil na učiliště) výborní. Navzdory všemu, co film ve mně vyvolal, po dlouhé době zase český film, který mě bavil a s nímž jsem docela spokojen. Jen už by se filmaři mohli vykašlat na ty nácky a bolševiky a pokusit se natočit podobně kritický film ze současnosti. Ono totiž v některých ohledech i dnes není o co stát a není to jen tím, že jsou lidi leniví nebo se měli lépe učit. ()
Škoda toho Šabachovského rozepizodnění ve druhé polovině. Jinak česká špička. Myšička je úžasný. 80% ()
Mamutí překvapení. Narozdíl od POUT, která jsou (nic ve zlém) mnohem artistnější a non-stop hard core, je OBČANKA ve finále mnohem důraznější, protože chlácholí, aby pak dala řádnou facku a bezútěšné brutály vytahuje dávkovaně a z civilnosti. Pěkné obsazení, sice to smrdí Hřebejkovskou gardou a Sklepem, ale vlastně jen zdánlivě a absence Polívky, Holubové a spol. je osvěžující. Totáč jsem zažil, sice málo, ale zažil a upřímně jsem za to rád. Mám tak narozdíl od zhýčkané mládeže a všech zápaďáků konkrétní zkušenost, že ono pohodlné prděníčko tady nebylo vždycky a vždycky být nemusí. Když na tu dobu vzpomínám, tak se nostalgii neubráním. Ano, byl to hnus, ale na druhou to byla část mého dětství a právě ta kombinace romantiky a odpornosti na mě vzhledem k uvedenému působí autenticky. Za samotný film bych dal hodnocení nižší, ale jako počin je mi to zkrátka sympatické. Navíc díky Hřebejkovské image autoři do kin nalákali masy a donutili je pak spolknout hořkou piluly. Dí(c)k. ()
Škoda že nemůžu posoudit, nakolik jde o pravdivé svědectví, když jsem tu dobu nezažil. Rodiče říkali, že to realitu ukazuje pěkně věrně. Vážně? Doopravdy ty "autentické" smutnější pasáže filmu, které na obrazovce často působily daleko spíš groteskně, tenkrát vháněly lidem slzy do očí? Tohle podle mě Trojan s Jarchovským absolutně nezvládli. Jestli se chtěli soustřeďovat na vtip (jakože ne, ani jeho tam moc nebylo, a navíc poselství mělo očividně spočívat v něčem jiném), tak propadli, a jestli chtěli točit hořkovtipnědramaticky, jako se to Jarchovskému s Hřebejkem povedlo v Pelíšcích, taky zklamali. Velkou měrou k tomu přispěl i zcela zpackaný casting, díky němuž hlavní role obsadili neschopní, nepřesvědčiví a v klíčových okamžicích zoufale toporní herci (hlavně ti mladoši, hrůza!) ... škoda, těšil jsem se. Na druhou stranu - výběr hudby slušný a pár scén se i v mých očích povedlo. Nicméně přesto slabota - adekvátně to nepobavilo ani nedonutilo k zamyšlení, jen se to tak lehce sklouzlo po povrchu. Sorry. ()
Nemám rád novodobé české filmy, ale tohle mě po dlouhé době hodně pobavilo a zároveň potěšilo. Zajímavé je, že většina zastánců českých filmů tento film hodnotí opačně oproti mě a film se jim nelíbil. Proč proboha? Proto z mé stránky plyne doporučení. Máte-li rádi (novodobý) český film, nedívejte se na Občanský průkaz. V opačném případě hurá do něj. 83% ()
Jsem ročník 77 a moje vzpomínky na život v době socialismu se vztahují především na modré trenýrky na tělocvik, pionýrský šátek, komunistickou občanskou a brannou výchovu, ale taky na to, jak mě starší brácha naučil poslouchat Kryla a bojkotovat prvomájové průvody. Občanský průkaz tuto dobu vystihnul dokonale a ve mně po shlédnutí převažoval pocit smutku a hořkosti. Tohle nemůže pochopit nikdo, kdo to alespoň pár let nezažil (což taky dokazují některé přítomné komentáře). Herecké výkony velmi dobré (z počátku jsem měla pochybnosti nad Martinem Myšičkou, ale přesvědčil mě o opaku), Geislerové jsem její mámu dokonale uvěřila a i čtyři hlavní hrdinové mile překvapili. O výborném soundtracku se ani nemá cenu zmiňovat, některé scény ("pivoňková" revoluce, zásah VB v podchodu, prohlídka na celnici) mi zůstanou v hlavě ještě hodně dlouho. ()
Už dlouho se mi nestalo, že bych u českého filmu do ničeho nekefrala, nechala ho plynout a užívala si ho. Tady ano, mix nostalgie s kritikou, pohled mladých rozhněvaných mužů na život ve státě, kde je nejdůležitější nevystrkovat hlavu a držet krok. Příjemně mě překvapila kamera, hudba i herci. Jako moudré se ukázalo i to, vyříznout z předlohy jen určtou část. ()
Opäť film, kde má celá výtvarná zložka skanzenoidný charakter. Na tých kostýmoch nie je žiadna patina, náznak života. Je to celé také strakaté a v prvom rade to štartuje iba spomienkový optimizmus. Film ale chce byť dryáčnickou kritikou. Strach tvorcov od Čiernej nad Tisou až po Aš urobiť film o komunistickej minulosti úplne vážne a bez zbytočného podliezania je asi neprekonateľný. Ako nemám byť znechutený z filmu, kde sa udejú veci typu - najväčšia mánička je nakoniec eštebák a nosí svoj eštebácky preukaz v peňaženke všetkým na odiv, príslušník VB je taký chuj, že ani písať ani čítať nevie, masaker nevinných učníc v podchode na vlakovej stanici (všetky sú prvotriedne sexi kočky, akoby za komunistov žili len buchty a lá Baywatch), prevarená scéna v mäsiarstve akoby prebratá zo seriálu Vyprávěj!......a takto by som mohol pokračovať, kým by som vlastne neopísal skoro všetky obrazy tohto filmu. Vypichol by som scénu, keď sa vráti brat z vojny a vyšiluje kvôli platni. Režijne je to čistá transparentná bahnovčina. Chudák ten herec. Nepomáha mu kamera, režisér ani scenár. Čo už tam potom okrem kŕčovitého zvýjania môže hrať. Film nie je žiadna trefná kritika, ale iba lacná mýtizácia. A čo tam robí ten Bob Dylan? ()
Jedním slovem vlasáči. ()
Film sám o sobě není špatný, ale dost často mu nohy podráží ústřední čtveřice... V podstatě ani jeden z nich neumí moc dobře hrát a dá to docela práci si na tento fakt zvyknout... Nemyslím že si film zaslouží těch 83% co tu má (k 21. dubnu 2011), ale snižovat nebudu... Pro mě tak 73%... ()
Ač někdy zanadávám, když někdo vypustí další sebelítostný film o době za éry komunismu, tak se najdou výjimky, které dokážu ocenit i přes jejich obsah. Ondřej Trojan zvolil pro své "hrdiny" vynikající mladé herce a hlavně díky nim není OP jen dalším dílkem nutící nás lízat si staré rány a litovat se. Pro mnohé byla tato doba zlá, pro některé nikoliv a někteří jí prostě jen tak prošli, ale je opravdu nutné si ji pořád připomínat? Myslím, že snímků na téma ruské okupace a vlády komunistů už bylo natočeno dost a přesto v OP nacházím mnoho nového a neotřepaného. Znovu je tu film, kde nalezneme jak vtip, tak vážné situace spojené v jednom velkém životním osudu, kterému se tenkrát bylo těžké vyhnout. Po Pelíškách opět film, který má své komediálně dramatické kouzlo. ()
Občas si dám aj súčasný český film, nechcem sa totiž prepadnúť do trápnej role ududraného pozéra, ktorý už dávno nevie kde je sever, ale tvári sa, že on jediný pozná správny smer. Nehovoriac o tom, že potom objavím aj veci skutočne hodnotné, napríklad tvorbu Mareka Najbrta... Občanský průkaz? Po ideologickej stránke uchádzajúci, oprostený hysterických "pelíškovských" momentov, toho pritrúblého, za každú cenu akože ľudového, hlavne však sileného smiechu z vlastných mindrákov (žil som tu, živil som to tu, držal tlamu alebo sa falošne tlamil a smrdel prehnaným strachom a vriťolezectvom, tak teraz sa musím vo vyjadrení svojho odporu a výsmechu bývalému režimu o to viac snažiť a všetky symptómy pretaviť do absurdna, aby náhodou nikomu nikdy a mne samému najmenej nenapadlo spýtať sa "v ktorom najzadnejšom rade si stál a uprene čumel do zeme a hlavne, len si priznaj, ako ti bolo pohodlne, truhlíku?"). Hlavné postavy sú vykreslené zrozumiteľne a sú to prevažne dospievajúce deti, takže v ich spoločnosti sa predsa len riešilo niečo iné a ten režim z ich pohľadu nie až tak trápne. Epizódne postavy napriek modelovosti tiež nie úplne bez života a skoro žiadna pitoreskná postavička. Pokrok. Stále je to však príliš prozaické, lineárne, ani náznak pohrávania sa s témou - bolo to vtedy tak a tak a tak, boli sme takí aj takí a niekedy takí, niekto sa správal tak, niekto tak, no a poniektorí, predstav si ty toto, aj tak. Bum bum bum bum... postihli sme to komplexne? Asi áno. Nič nám nechýba? No ešte by sme mohli to. Aha, to, no vážne. Tak to tam nejako zakomponuj, nech môžme na plac a sme pred sviatkami v kinách. Super. To pôjde, to sa predá. Čau... (50%) ()
Film překvapil a to rozhodně příjemně. Dlouho si ho budu pamatovat. Vyzdvihuji výkon pana Myšičky, který si za tuto roli rozhodně zaslouží absolutorium a smeknutý klobouk. Herecké výkony party kluků jsou příslibem do budoucna a režiséři rozhodně mají z čeho vybírat a diváci se mohou těšit na další skvělé snímky dosahujících kvalit Občanského průkazu. ()
Z první poloviny filmy jsem byl doslova nadšený, druhá mě zklamala. Je mi to skoro až hloupé dát jenom tři hvězdičky, ale prostě vzhledem k druhé půlce a hlavně příběhu to jinak nejde. Je to velká škoda, vždyť tohle mělo na to, aby se kultovní Pelíšky koukalo jenom z malé vzdálenosti. Nakonec je ale o dost delší... ()
"Nosit denně pětky domů nemusí být zlozvykem,zvlášť když přihlédneme k tomu,že je nosí pod trikem." Když řeknu,že je to nejlepší český film,jaký jsem viděl,asi na mě budete hledět jako na blázna.Proto rychle dodám,že jsem jich zase tolik neviděl,takže se to nedá brát jako objektivní hodnocení.Ale Občanský průkaz mě prostě naprosto nadchnul,na víc jak dvě hodiny mě vtáhl do svého světa plného brilantních postav,skvělé muziky (Most of the Time už nikdy nebude znít stejně) a nádherné atmosféry plné mladých lidí toužících po revoltě a svobodě,které se v socialistickém Československu těžko dočkají.Dlouhé vlasy,bigbít,cigára a pivko,básničky a holky,prostě nádherný portrét jedné generace,který dokáže rozesmát i dojmout,mladí herci jsou přirození a ti profláklí vůbec neruší.Málem jsem už zapomněl,jaké to je vyrazit do kina na český film.A je dobře,že jsem se odhodlal,protože mi to přineslo jeden z nejemotivnějších filmových zážitků letošního roku.Tak držme palce českým filmařům,ať už takové filmy nejsou výjimkou,ale pravidlem. 90 % ()
Normalizace očima party dospívajících kluků. A právě ta parta byla můj problém, protože ani jeden z mladých herců mi nesedl. Být tomu naopak, hodnotím nejspíš tím maximálním možným způsobem, protože vykreslení tehdejší doby se mi víc než líbilo, stejně jako "dospělí herci" a ta komunistická buzerace mě kolikrát dokázala zvednout ze židle. Přesto se jedná o výborný produkt naší kinematografie. 80% ()
Ano, tak to skutečně bylo, a to nemám pouze vyčteno z archívů. Prostě jsem to prožíval. Je to tak vždy, když se jedinec či hrstka jedinců staví na odpor nějakému režimu, ať již politickému nebo firemnímu. Prostě zavřít hubu, držet krok a nekritizovat. Vždyť vyhazovy z práce, pendreky (Polsko 11/2012) , udavačství, fízlování, pokrytectví existují i nadále. Bolševik vše prováděl tvrdě v zájmu socialistického zřízení před více než 20 lety, soukromý podnikatel (či politik) totéž (bez těch pendreků) provádí dnes. O tom by mohlo povídat mnoho a mnoho neprávem vyhozených ze zaměstnání či pobírajících mizernou almužnu za svou práci. Jistě, dnes s kytarou v ruce zazpíváte na veřejnosti kritiku veřejných činitelů (třeba dokonce v TV) a do basy nejdete a nikdo vás nezmlátí. A nebo zakoupíte letenku (pokud vám to příjem dovoluje) a bez problémů odcestujete na Kanáry. Ale to je tak všechno. To je ke spravedlivé demokracii málo. Rozbujelou korupci, bezcharakterního chamtivého politika (zaměstnavatele) či přeplněné kriminály v té naší zkorumpované demokracii podobnou revoltou určitě neodstraníme. 1 + 1 zůstane pořád jen 2 a represe se vždy bude šířit napříč všemi zřízeními dál. Je to jen o tom, jak se kdo z nás v tom kterém režimu (firmě) usadí, a smíří se, či revoltuje s vědomím, že přijde o obživu. ALE !!, stále to je VŽDY o velké odvaze, vlastní cti či mladické naivitě nebo zbabělosti a ohnutých zádech. ()