Reklama

Reklama

Drama z druhé světové války líčí hrdinské činy pařížského gangu Manouchian – skupiny židovských přistěhovalců, kteří v rámci francouzského odboje bojovali proti nacistickým okupantům a riskovali své životy ve snaze o osvobození. Paříž okupují Němci. Básník Missak Manouchian se stal vůdcem skupiny mladých rebelů – Židů, Maďarů, Poláků, Rumunů, Španělů, Italů a Arménců – která bojovala za osvobození Francie, jež tolik milují. Riskovali své životy a stali se z nich hrdinové. Tito cizinečtí partyzáni svými útoky značně sužovali nacisty a jejich kolaboranty. Francouzská policie začala šílet, neustále zvyšovala počet policistů na obchůzkách, zadržovala všechny možné podezřelé, vydírala je a mučila a především podporovala anonymní udání. Dvacet dva mužů a jedna žena bylo v únoru 1944 odsouzeno k trestu smrti. Propagandistická kampaň je označila za Armádu kriminálníků a jejich tváře na fotografiích s červeným pozadím byly vyvěšeny po celé Francii. Z těchto přistěhovalců, kteří zemřeli pro francouzský národ, se staly legendy. Tento film vypráví jejch dojemný a tragický příběh. (HBO Europe)

(viac)

Recenzie (23)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Tak tomuhle se dá říkat skutečně vyrovnání se s vlastní minulostí. Je třeba jistě hodně odvahy ukázat na sebe sama a s napřaženým ukazovákem říci - my Francouzi jsme kolaborovali s Němci. Režisér Robert Guédiguian (ač sám s arménskými kořeny) to filmem Armáda zločinu nejen že dělá, ba co víc, v podstatě říká, že odboj byl především dílem emigrantů a Francouzi ho v pozicích státního aparátu a policie potlačovali. Ne Gestapo, ale Francouzi mučili a popravovali (naturalizované) Francouze. Nepřímo je tu také zmíněna a zobrazena i úloha francouzského státu při deportaci místních Židů (kterou oficiálně přiznal a omluvil se za ni Jacques Chirac až v roce 1995), která probíhala na žádost německých okupantů zcela ve francouzské režii a při níž francouzská policie deportovala do Osvětimi 13 tisíc pařížských Židů. Jsem zvědav, kdy konečně my natočíme něco podobného - o fenoménu české kolaborace či třeba o romských koncentračních táborech v Letech u Písku či v Hodoníně u Kunštátu, kde dozorci byli zase jen Češi... Režisér také velmi výstižně použil dobovou nacistickou propagandu, která zaznívá přímo ve snímku formou rozhlasových vstupů (škoda jen, že se neodhodlal přímo do filmu zakomponovat dobové filmové týdeníky s tímtéž, snímek by byl pak ještě autentičtější). Slabinou filmu je ovšem přepálená stopáž, tady měly přijít ke slovu střihačovy nůžky a nějakou půlhodinu nemělo nikdy spatřit oko divákovo, pak by byl výsledný divácký dojem absolutní. Podobné filmy: La rafle, Armáda stínů, Svobodná zóna ()

Fr 

všetky recenzie používateľa

Občané Francie. Víra ve vítězství Anglie a SSSR nestačí! Musíte se aktivně zapojit..... Pomali plynoucí, spíše nudný film o počátcích formování Manouchianovi skupiny, skupiny židů a komunistů různých národností. Úkolem snímku je vylíčit oddanost cizinců k francouzskému odboji. Nuda, nuda, nuda. Tady asi nepřekvapí vůbec nic. Největší utrpení je rozřezání Marxova Kapitálu. Teda hned po mučení, ale tenhle film trhnul můj soukromý rekord v nutkání ,,TO“ vypnout. A jelikož od začátku víme, jak to dopadne, měl jsem to udělat! PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Reklama

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Ta hodinová expozice je téměř k nepřežití, ačkoli chápu, že tvůrci potřebovali, aby divák ve druhé půlce filmu věděl, kdo je kdo. Ale jedno (vedle vykreslení francouzských vyšetřovatelů jako antisemitů, jejichž spolupráce s okupanty jde hodně nad rámec povinností) se Armádě zločinu upřít nedá: konečně někdo názorně ukázal, jak je Marxův Kapitál ve skutečnosti ohromně výbušná kniha... ()

Kakho-oto 

všetky recenzie používateľa

Většina filmů o protinacistickém odboji, které jsem viděl, je lepší i akčnější než Armáda zločinu. Ano, hodně příslušníků protinacistického odboje ve Francii patřilo k cizincům, avšak většina odbojářů měla samozřejmě francouzskou národnost, což z tohoto filmu není patrné. Ve Francii, respektive v obou jejích částech (okupované a vichistické, od podzimu 1942 rovněž okupované), byla poměrně silná kolaborace i odboj, jenž byl efektivně podporován z Velké Británie, v čemž hrála roli menší vzdálenost a s tím spojené možnosti pro leteckou podporu odboje (okupované Polsko nebo protektorát to měly v tomto ohledu mnohem horší). Mimochodem film vůbec neuvádí, že z cizinců žijících ve Francii se protinacistického odboje poměrně ve velkém množství zúčastnili i zde žijící Češi a Slováci, např. komunista a španělský interbrigadista Osvald Závodský (popravený soudruhy v roce 1954) se v roce 1942 podílel na obzrojeném přepadení německých vojáků v restauračním zařízení v Paříži. Na rozdíl od několika komentujících nevidím důvod, proč bychom si měli sypat popel na hlavu a mít touhu natočit sebemrskačský film o cikánských táborech v Letech a Hodoníně u Kunštátu. Mně osobně bohatě stačí zcela neobjektivní a ahistorické filmy o násilí na Němcích - Habbermannův mlýn či Krajina ve stínu. Film o Letech/Hodoníně by dopadl tak nějak podobně. ()

claudel 

všetky recenzie používateľa

Velmi neotřelé ztvárnění druhé světové války v okupované Francii. Po přečtení rozhovoru s režisérem jsem věděl, že tenhle film mi nesmí uniknout. Jeho snaha o nadčasovost a silnou výpověď je znát z každého záběru. Simon Abkarian v roli šéfa odboje, básníka hnaného vlastní zodpovědností a částečně pomstou, Virgine Ledoyen v roli jeho oddané, věrné a milující manželky, Jean-Pierre Darroussin v roli inspektora, který jim jde po krku, všichni tři jsou tahouny skvělého hereckého ansámblu, který se u L´armée du crime sešel. Takové filmy by měly být promítány v hodinách dějepisu na základních a středních školách, aby se nezapomnělo. ()

Galéria (25)

Zaujímavosti (2)

  • Filmovalo sa na autentických miestach vo francúzskej metropole Paríž. (MikaelSVK)
  • Ve filmu se objeví i pár vozů Volkswagen Schwimmwagen projíždějících Francií. Ty se začaly sériově vyrábět v roce 1942, ovšem od chlapců prodávajících noviny u Eiffelovy věže se dovídáme, že Německo zrovna zaútočilo na Rusko, tudíž je 22. červen 1941. (bejkovec)

Reklama

Reklama