Patriot

Zajímavé. O Americké nezávislosti vypráví rodilý Němec. Asi efekt Globalizace. Jeden z těch filmů, které se nepárají s charaktery, složitostí vztahů a vůbec. Máme tu pár správných chlapů, pár špatných chlapů a jednoho vyloženého hnusáka, že i sám Ďábel vedle něj vypadá jako dobrodinec. BTW Jason Isaacs jako jediný předvádí výraznější herecký projev. Jinak patetický patriotismus, že mu rovno není, co Američan, to rovina chlap, hrdý, že bojuje v jednom šiku s otrokem, no a velký Mel tu podruhé rozehrává velkovlastenecký odpor proti cizáckému jhu. Kolem a kolem, na tomhle filmu se nedá najít pozitivního absolutně nic. Nějaká ta drobnost. Závěrečná bitva je smíchaná ze dvou bitev: u Guilford Court House a u Cowpens. Ta první ve skutečnosti trvala asi 20 minut, Američani měli převahu zhruba tři ku jedné a Britové stejně ovládli bojiště. Bylo to Pyrrhovo vítězství pro Brity vzhledem ke ztrátám, ale rozhodně ne drtivé vítězství Američanů. Do bitvy jsou přimíchány prvky z bitvy u Cowpens, kde ovšem zase nevelel Britům Cornwallis a na výsledku se dost podepsalo vyčerpání Britů. Film opravdu tvrdě manipuluje s divákem zobrazováním Britů a naopak vykreslováním otroctví v Americe (Spike Lee prohlásil, že ten film je "a complete whitewashing of history" a "pure, blatant American Hollywood propaganda"). Je to prostě Statečné srdce 2: Příběh z Brooklynu. Ja štycky šikala, emericka fojak, topra fojak. Doplnění: V kterési diskusi jsem rozebíral postavu "krutého" Tavingtona - tvůrci se inspirovali plukovníkem Tarletonem, známým jako "zelený dragoun". Ten ve skutečnosti žádný kostel s lidmi nezapálil, pouze se mu podařilo obklíčit generála Charlese Lee, kterého donutil pod pohrůžkou zapálení budovy, v níž se ukrýval, ke kapitulaci. Američané mu přičítají tzv. Waxhawský (nebo Bufordův) masakr, kdy měl nechat pobít vzdávající se Američany. Dle zprávy amerického polního chirurga však sice Američané vyvěsili bílý prapor, ale pak někdo z nich na Tarletona vystřelil a zabil jeho koně. Britové následně zahájili útok a Američany rozprášili. (11.04.2006)

Líbilo se mně to. Mel Gibson má charisma na rozdávání a předvede nejen dobré herecké ztvárnění svého vlastence, ale také umění ohánět se s tomahawkem a v potoce naporcovat vojáka za zabití svého syna. Likvidací vojenského regimentu to začíná, pak zařve druhý syn v podání mladého Heatha Ledgera a tatínek Gibson pak v závěru na bojišti zamává za hrdinské hudby hrdinně vlajkou a zúčtuje s největším zlosynem ve filmu, taktéž charismatickým Jasonem Isaacsem. Roland Emmerich to pojal velkolepě a všechny složky ve filmu měly téměř ideální poměr. (12.12.2010)

Mel Gibson v jeho typických rolích, kdy coby mírumilovný a nekonfilktní člověk příjde o někoho velmi blízkého za jehož smrt se chce mstít (Šílený Max, Statečné srdce). Na rozdíl do Statečného srdce je znát režie Roland Emmericha, který dokáže svými filmy zaujmout (Den Nezávislosti, Hvězdná brána, Godzilla) ale většinou jde o popcornovou zábavu, u které se královsky pobavíte ale druhý den si na ni ani nevzpomenete. Patriot je naprosto to samé. Má to sice šmrnc, spád, napětí, akci ale ve finále v porovnání se Statečným srdcem je to jen jakási ořezaná verze. Čtyři hvězdičky si určitě zaslouží. Rozhodně to žádný propadák není. (24.08.2007)

Tak jsem si dal dalěí filmík z americké války o nezávislost. Sice jsem to viděl už dříve, ale koukám, že jsem to nijak nehodnotil. Teď s odstupem času a se zálibou v osmnáctém století je to tak možná lépe. Mel to ve většině svých filmů vždycky nějak schytá a spíše než ty jeho útrpné obličeje mám raději ty, kde mu z očí kouká čiré šílenství. V tomhle filmu se nám dostane obojího když je filetován šavlí britského dragouna. A když je už od těch zářezů pořádně naštvaný vytahuje tomahawk a jde s ním po britském dragounovi jako starej Gojko Mitič. Koloniální mundůr mu slušel skoro víc než skotská sukně ! :-). Celý film mně bavil a nevadila mi ta stopáž. Více než ten patriotismus, který je zde hojně vyčítán (což je jaksi samo o sobě nesmysl, když téma filmu je boj o nezávislost...) mi vadila ta rasová uvědomnělost. Teď mně zase někdo nazve rasistou, ale Amerika konce osmnáctého století byla Amerika plná otroků. Vlastnili je jak kolonisté, tak místní farmáři jimž můžeme říkat předchůdci Američanů .-). Teprve až v roce 1807 se zrušilo otroctví v Anglii a 1836 v Americe. V době v níž se snímek odehrává, tedy před nějakými 50 - 60 lety oficálního zřeušení otroctví, se tedy v řadách domobrany jasi v rámci odboje proti kolonistům sešla ve filmu velká míra liberálně smýšlejících farmářů :-) !!! A tolerantní byli i Afroameričané k bílým. Prostě v jednotě je zřejmě síla. Co se týče toho patriotismu, mohlo se pravda trochu ubrat těch záběrů na všeliké ty vlajky s pruhy a různým počtem hvězd vlající za zvuků fanfár Johna Williamse. Jinak mi tam toho moc nevadilo a sama hudba byla ve filmu tradičně super jak jsme u Williamse zvyklí. Parádní byl Jason Isaac v roli brutálního Col. Williama Tavingtona. Tohle byl zkrátka pěkný historický film o tom jak Británie začala přicházet o své kolonie v Americe. A kdo by si ale myslel, po kapitulaci u Yorktownu to s anglickým generálem Lordem Charlesem Cornwallisem špatně dopadlo, ten se mýlí. Po návratu do Anglie jej poslali na druhý konec světa a udělali z něj guvernéra v Indii. Dávám za 4 olověné vojáčky. * * * * (01.01.2021)

Film R. Emericha .... patos, patriotismus a jeho další oblíbené věci. Průměrné bitvy. Až moc kladný, neohrožený a nesmrtelný Gibson. Mladý a mnou neoblíbený Ledger. A skvělý záporák J. Isaacs. Tot vše... Dal by se tu najít pohled na koloniální války, ale přijde mi silně zkreslený pro účely filmu, takže pokus o hlubší historickou poznámku bych raději nechal stranou. (30.07.2004)