Obsahy(1)
Akustické vystoupení grungerové kapely ze Seattlu. Kluci zde dokazují, že hutné a tvrdé riffy se dají zahrát i akusticky. Zazní zde také poprvé nová skladba Killer Is Me.
Sestava na koncertu:
Layne Staley - zpěv
Jerry Cantrell - kytara, zpěv
Mike Inez - basa
Sean Kinney - bicí
Seznam skladeb:
1. Nutshell
2. Brother
3. No Excuses
4. Sludge Factory
5. Down in a Hole
6. Angry Chair
7. Rooster
8. Got Me Wrong
9. Heaven Beside You
10. Would?
11. Frogs
12. Over Now
13. Killer Is Me
(DeAthmark)
Recenzie (34)
Nostalgia. Jeden z najlepších Unplugged koncertov zo starých dobrých čias, keď ešte MTV hrávalo skutočnú hudbu. Šťastní ľudia čo to mohli zažiť na vlastnej koži. ()
Cédéčko s třínohým psem z roku 95 si tenkrát myslelo, že už nikdy neopustí útroby starého Thomsona a neuvidí denní světlo. Rodiče v té době s naprostou jistotou věděli, že si co nevidět otevřu žíly a snažili se mi to vymluvit. Alenku v řetězech jsem měl z těch zasranejch smažek ze Seattlu vždycky nejradši. Pouštěl jsem si ji, když mě odkopla první holka, pouštěl jsem si ji, když mě odkopla druhá i třetí holka, pouštěl jsem si ji, když mi zcepeněl křeček i děda. Potom, co si Cobain v rámci self promotion ustřelil kebuli, se v některých kruzích stala Nirvana legendou. Layna si Manitu odnesl taky v poměrně mladém věku a že by se kolem něj tvořil nějaký kult, to jsem si nevšiml a považuju to za děsnou křivdu. Alenka pro mě umřela 5. dubna 2002 na gauči v bytě na University District mezi pytlíky koksu a plechovkami s ředidlem. Nedávný comeback s tím přičmoudlíkem s květákem na hlavě považuju za vtip, protože už to není Alenka v řetězech, ale v prdeli. Co jednou odešlo, má zůstat zakopáno. Jo a tenhle koncert je naprostá pecka, tak si to koukejte pustit a milovat to, vy sráči. ()
Po letech opáčko, nyní z flešky (videokazetu - originál! - mám ještě schovanou v komoře). Zub času neměl šanci a nikdy mít nebude. Krásná atmosféra a osvětlení; člověk sice čas od času podvědomě očekává zaburácení, které nepřijde, ale jsou tady místo toho jiné, méně viditelné a slyšitelné odstíny energie. Krása ale i smutno (po L. S.). ()
Skoda Layne-a, jeho spevacky hlas bol proste fenomenalny. Alenka v Retaziach natocili unplugged, ktory moze kludne konkurovat fenomenalnemu Stavu Najvyssej Blazenosti, odborne Nirvane 100 % ()
Kdysi dávno se MTV ještě zaměřovala na hudbu. A kdysi dávno ještě hudba byla o niterním sebevyjádření: Alice in Chains na tomto koncertě podávají jasný důkaz o tom, že patří k nejlepším představitelům grungeové scény, ne-li hudební scény vůbec. Jejich vystoupení je krásnou mozaikou spojující pomalé i svižnější skladby. Ty díky akustickému podání vyniknou mnohem jemněji a niterněji; navíc tím vzniká mnohem více prostoru pro vokální linku, ve které se skvěle doplňuje jemný a čistý přednes Jerryho Cantrella s ostrým a procítěným zpěvem impozantního Laynea Staleyho. Pro pozorného diváka a posluchače je ale tento koncert hrozivou předzvěstí Laynovo smrti. Když na něj pohlédnete, sevře vás úzkost - zapadlé oči, nezdravá barva a chybějící zuby. Celá tato ponurá atmosféra prostupuje hudbou do vaší duše a nutí vás pochopit silnou textovou stránku těchto písní. http://www.youtube.com/watch?v=D-uN22sI4JM ()
R.I.P. ()
Jeden z nejlepších hudebních záznamů které jsem viděl a slyšel. 100% ()
nejlepší unplugged, na který slova prostě nestačí.. ()
Nejen Staley se předvedl jako správnej grunge voice man, rovněž i Jerry Cantrell se svým hlasem dokáže divy. Což ostatně potvrzuje na svých dnešních albech. Ano, po Nirvaně, další peckoidní akustic koncert. Dokonce i po letech co tyto dva Unplugged koncerty znám ani jeden mne neomrzel. Bojím se to říct, ale ten od AIC se mi možná zdá dokonce lepší než-li Kurtův... ()
Jeden z nejlepších unplugged koncertů. Layne a jeho neuvěřitelně melancholický přednes, a Jerry se svým příjemným hlasem např. V Down in the Hole opravdu excelují. Úžasné je zakončení Over Now........ V jedné chvíli dokonce hrají chvíli jednu část z Enter Sandman od Metallicy!! Nevíte co to měl ten basák na kytaře napsaný s "Haircutem"? :-) ()
Môj najoblúbenejší Unplugged album. Veľmi podarená zostava piesní. Úžasná grunge hudba v podani už zosnulého speváka Layne Staleyho. ()
Podľa mňa 3.najlepší Unplugged by MTV....Prvý pre mňa božský The Cranberries, a druhý samozrejme Nirvana. ()
Po pravdě? Po pravdě jsou pro mě Alice in Chains v momentální době a momentálním hudebním vývoji kvalitnější a zajímavější hudbou než Nirvana. Jasně, možná to bylo kdysi jinak a možná i do budoucna to změním, ale dneska to byl perfektní hudební zážitek, jenž ve mě zanechal příjemný pocit. Layne Stanley nechť odpočívá v pokoji. ()
Amazing!!! R.I.P Layne Staley. ()
Alice In Chains - prostě kapela, která to dokázala vyjádřit.. A vyjádřit co? No, vše co chtěla! ()
Další vynikající Unplugged. Alexovi Colettimu z MTV se podařilo kapelu Alice in Chains pozvat opravdu na poslední chvíli - bylo to jedno z posledních Laynových vystoupení na veřejnosti, i když zemřel až o pár let později. Trochu mi připomíná koncert Nirvany. Oba tihle hoši geniálně poznali, které skladby budou znít akusticky nejlépe a proto se jejich Unpluggedy zapsaly do historie. Nikdy nepochopím, jak může člověk, který je v drogách až po uši, podat sice ne bezchybný, ale přesto úžasný výkon. A hlas měl pořád silný. Jako duo s Jerrym byli nepřekonatelní, já vůbec nepoznám, kdy ho Jerry střídá plánovitě a kdy improvizuje. - I dnes si je ráda poslechnu, i když s tím černouškem už je to o něčem jiném. ()
TOHLE je dle mého spolu s Pearl Jam nejlepší MTV unplugged záznam. ()
"..If i can't be my own, I'd feel better dead" ()
Temný a rovnako triumfálny unplugged, ako u Nirvany sa lúčil s frontmanom a v súčastnosti sa to dá chápať, ako jeho requiem ( ak neberieme v úvahu chabý pokus o šušlanie piesne Another Brick In The Wall pre soundtrack k Fakulte ) - rovnako je jeho smrť odhadovaná na deň kedy sa zabil Cobain, ale nikto to nevie presne, keďže Staleyho našli už v značnom štádiu rozkladu. Kapela zostavila úžasný akustický setlist, na ktorom sú pôvodné skladby ( zo zabudnutých akustických épečiek ako SAP, Jar of Flies), ktoré až tak nehrávali vzhľadom na ich hardrockovo-metalové založenie a tak máte dojem, že od úvodnej frustrovanej balady Nutshell a ponurej výzdoby vás čaká chladné grungeové performance na štýl Nirvany. Bohužiaľ nie je tomu tak. Layne si po tretej pesničke skladá okuliare a je jasné, že je sjetý až príliš, pretože sa často mýli ( začne Sludge Factory druhou slohou, ale vôbec ho to nerozladí a skladba je jednou zo zlatých perál večera ) napríklad v songu Angry Chair spieva vždy niečo iné, ako Jerry aj keď má pred sebou knihu textov. Jedna z mikroskopických chýb, ktorú každý počul už po prvom raze, je to že smažke akou Staley dozaista vtedy bol, vypadali z drog zúbky a tak sú skladby bezútešne odšušlané ( ono to, ale pridáva na feelingu celého unpluggedu! ) - vtedy mal Layne aj ruky zahnisané preto je zahalený v rukaviciach, no proste spieva vám to polo-mŕtvy muž bez zbytočných póz a skladby o drogovom utrpení sú tým pádom vernejšie a keď spieva Cantrell na záver je to, akoby ste sa definitívne lúčili s jednou veľkou legendou hardrockovej hudby zo Seattlu. ()
Pro mne jeden z nejlepších unplugged koncertů. ()
Reklama