Habermannův mlýn

Působivý film na stále ještě aktuální téma odsunu Germánů ze Sudet. Válka byla, je a vždycky bude svinstvo, při kterém trpí všechny strany konfliktu. Z dobrého souseda se náhle stává agresor jen proto, že je stejné národnosti jako okupanti.... a když se lidi změní v dav, k lynčující lůze už schází pouze nepatrný krůček. Hrdinové filmu jsou snad až příliš bílé lilie a jejich protistrana, ať už esesácká nebo přizdičeská, snad až příliš špinavé svině, použití češtiny a němčiny někdy nelogicky přeskakovalo a možná by neškodilo malinko ubrat patosu a přidat minut (místy moc zkratkovité), ale stejně mě "Habermannův mlýn" potěšil a řadím jej k tomu lepšímu, co u nás po sametovém převlékání kabátů vzniklo. Milovníkům (milovnicím:-)) Karla Rodena pak nezbývá než sdělit: jeho úžasně vyžilý ksicht sice čumí ze všech plakátů, jeho role je nicméně vedlejší - z plátna takřka nesleze Mark Waschke coby mlynář Habermann. 77% (03.07.2011)

Má českou produkci ještě vůbec cenu sledovat? Ano, občas se nějaký klenot přeci jen najde. Vcelku jistotou jsou snímky z dob válečné a poválečné. Jedním takovým je Habermannův mlýn s Karlem Rodenem v hlavní roli. Příběh je poutavý, kulisy i kostýmy věrohodné, ovšem co kazí dojem je nevyrovnané přeskakování z češtiny do němčiny a naopak...60% (20.04.2013)

Po hvězdě za kameru, hudbu a herecké výkony: To není u Herze překvapivé, jelikož byl vždy v tomto perfekcionalista. Nejsilnější scény jsou paradoxně na začátku a konci, tedy závěr, jelikož koncem film začíná. Připomněly však mrazivější záběry z Herzova staršího Zastihla mě noc (stejně jako ranění a umírající ve vlaku, kdy v pokusné nemocnici v Zastihla mě noc přidal režisér i gore v podobě červů rozežírajících ,,pacienty"). Přes silné téma se nedaří zcela vytvořit atmosféru strachu a hrůzy. Herz vždy miloval horrory, zde však jako by si na ně vzpomněl v tak malinkatých střípkách, že očekávané mrazení v zádech se nedostavuje. Není to špatný film, ale příběhem mi přišel jako TV inscenace na nedělní večer. Dobrá, leč snadno zapomenutelná. To Lidice jsou jiné kafe....škoda. Formálně dokonalé. (04.02.2012)

Česká kinematografie na tom ještě není tak špatně, jak si většina z nás myslí, když dokáže vyprodukovat takto kvalitní film. Aby však podobně silný snímek vznikl, musí být splněno několik důležitých podmínek. Tak například se nesmíme pokoušet natočit komedii, protože těch opravdu vtipných a inteligentních bych od revoluce napočítal na prstech jedné ruky vysloužilého truhláře. Dále je důležité mít po ruce silný příběh (nejlépe podle skutečné události), téma, které osloví mlsné tuzemské publikum. A v neposlední řadě není od věci, aby se látky chopil talentovaný režisér. Buď někdo z nastupující vlny (napadá mě např. David Ondříček) či nějaký zkušený matador ze staré školy, jako je právě Juraj Herz. Habermannův mlýn splňuje všechny výše uvedené body a proto je pro mě skvělým zážitkem. Nebojme se točit vážné filmy a klidně i v koprodukci, protože tohle ještě pořád umíme, tady je naše parketa. Při závěrečné, soudružské Hrycově hlášce o pakování těch německých sviní, mi přeběhl mráz po zádech. Z bláta do louže. P.S. Karel Roden je právem nejuznávanějším českým hercem současnosti. (29.01.2015)

Téma českého umění tahat z šatníku kabáty jak králíky z klobouku a využívat je jako prostředek k vyřízení osobních účtů je bezesporu silné a nadčasové, přesto mám několik výhrad. 1.) Viděl bych to tak na osm hodinových epizod, aby se jednotlivé motivy plnohodnotně rozvinuly a nekončily ve ztracenu, 2.) pokud se Herz nechtěl držet historické akurátnosti a hodlal jen učinit výpověď o zvrácené době odhalující temná zákoutí lidských charakterů, vůbec neměla padnout jména Habermann a Bludov, 3.) nesmyslně užívanou a uši trhající češtinu z Alles Gute měla nahradit němčina s titulky, 4.) nemůžu si pomoct, ale občas mi připadalo, že si autoři na sebe navlékli dres a štulpny Landsmanchaftu. Asi to bylo tím hlavním sponzorem klubu.. Apropo, škoda, že si zatím nikdo netroufl zfilmovat Škvoreckého Zbabělce.. (19.08.2014)