Pontypool

Pontypool mi udělal nedávno velkou radost. Originálních nápadů je v hororech jako šafránu a tady se z této vzácné bylinky uvařil velmi chutný čaj. Největším trumfem je (kromě nápadu za milión) herec Stephen McHattie. Představitel Granta je pro mě obrovské zjevení. Verbální projev herce ještě nikdy nebyl tak cool. Kombinace chrapláku Nicka Nolteho a znechucenosti Mickeyho Rourkea dává dohromady hlas, který nedostanete z hlavy minimálně měsíc a budete viset na každém slovíčku, které tento bonviván pronese. Je obrovskou škodou, že všechny trumfy jsou zase jednou vystřílené v první polovině sympaticky krátkého filmu a Pontypool doklouže ke konci přece jenom pomaleji, než by bylo zdrávo. (25.02.2024)

Nezvyčajná nákaza šíriaca sa v blízkom mestečku, je tentoraz zachytená prostredníctvom malého rozhlasového týmu, o troch ľudí a sem tam nejakej tej návštevy, kde sa na kompletku celí film odohráva, dáva napriek komornej atmosfére pocítiť tú hrozbu vonku v štýle rozhlasového vysielania Vojny svetov. Originálny to počin by nemal ostať bez povšimnutia. (27.02.2010)

Let´s make radio! Originální nízkorozpočtový thriller ukecaný jak venezuelská šlapka, které nechtějí zaplatit. Stará se především lehce sebestředný moderátor Grant Mazzy (McHattie), jehož hlas si dovedu představit v reklamě na "čerstvou voňavou praženou kávu, jejíž aroma zažije s vaším nosním chřípím nezapomenutelné rendezvous" či ještě lépe, jak na klinice reprodukční medicíny neposkvrněně oplodňuje ženy s podvázanými vaječníky. Není divu, že i eskadra mumlajících zombie by za tím voicem šla Pontypoolu kraj.. Nemohu se však zbavit dojmu, že by mystifikační rozhlasová hra o stejném námětu i obsazení zapůsobila mnohem silněji. Taková malá Válka světů z Ontaria, slova pronášená jen do éteru a fantazie pracující na plné obrátky. Zavřete oči, nachystejte papír s fixem na psaní krátkých vzkazů a bedlivě poslouchejte. Nákaza se šíří… (04.01.2011)

Film začíná takovou podivnou návštěvou na silnici uprostřed ničeho a hlavní hrdina očividně vůbec neví a tak akorát jede dál do rádiového studia pod kostelem v městečku Pontypool kdesi buhví kde a ukáže především, že jako pro mě téměř neznámý herec, co jsem ho viděla tak v nějakých štěcích jako ve Watchmen a takových, má úplně úžasný hlas, že bych kvůli tomu i začala poslouchat rádio :), a ve studiu to plyne poklidně a sympaticky až najednou přijdou zprávy o nějakých nepokojích v městečku a tehdy film dostává zajímavě napínavou atmosféru, kdy nikdo z osazenstva studia vůbec neví co se děje, ale z telefonátů a od zpravodajů a policie se dovídají, že to venku moc legrace není nejen kvůli sněhové vánici, takže se ve studiu rozhodnou vysílat hlavně zprávy týkající se podivného běsnění v ulicích městečka, které navíc působí strašidelně i když z těchto událostí není přímo nic vidět, až se dostanou k zajímavým odhalením ohledně této události, které v rámci žánru odhaleného vlastně až po půlhodině filmu působí svěže a zajímavě a hlavně vypjatě, protože nikdo z účinkujících nemůže vědět, kdy se běsnění dostane až dovnitř do studia, ale s odhaleními přijde i docela zpomalení a hlavně jestli ve vyznění filmu mělo být nějaké poselství týkající se současného světa nebo něco, tak jsem to asi pořádně nepochopila a krátkou scénku po skončení titulků už vůbec ne, takže vlastně tak úplně nevím co tím chtěl mistr říct a knihu, podle které byl film natočen, jsem nečetla, každopádně velmi charismatickým hlavním hrdinou a především jeho hlasem by se to vytáhlo nejmíň na trojku i kdyby to byla úplná blbost, což ale není a ukazuje to, že i s úplným málem a bez nějaké explicity se dá natočit napínavý žánrový film, který paradoxně k žánru samotnému stojí především na zábavných dialozích a správném obsazení hlavních rolí :). (07.08.2010)

Film, který není pro jednoduchého diváka (ten by se mohl unudit k smrti...a mít pocit, že poslouchá Český rozhlas 3). Nezávazná konverzace v jednom maloměstském rádiu se postupně stává vážnou, jelikož venku se počnou dít prapodivné věci. Dav okupuje budovu s lékařskou ordinací, do rádia volají vyděšení lidé, ztratí se spojení s policií, redaktor venku je zoufalý...Jenže osazenstvo rozhlasu pořád neví, zda to, co je venku, se děje opravdu... Příběh postupně graduje, velmi zajímavá je pointa. V jisté chvíli jsem měl pocit, že snímek se inspiroval Romerovou Nocí oživlých mrtvol ze 60.let. Nápadité! (29.04.2014)