The Doors - When You're Strange

Frontman - The Doors - Jim Morrison, bol spevákom, ktorý si VKUSE KOLEDOVAL O SVOJ - život, HOLDOVAL - ALKOHOLU a DROGÁM, zomrel mladý, pričom jeho život by vydal na celistvý román. Nebudem ho len odcudzovať - úvodnými - kritickými, ale pravdivými slovami, bol i geniálny spevák, ktorý si sám spôsoboval problémy svojim správaním sa, asi bolo v móde, aby vtedy zomierali mladí a brilantní speváci - Jim Hendrix, Janis Joplin, či dnes - Amy Winehouse... Skrátka, sú to všetko ľudia, ktorí zomreli vlastným pričinením sa, a to pod 30. rokom života. Dokument zachytáva všetko, pozitívna reakcia - strieda negatívna. Výborný i pre obsah - najznámejších pesničiek, ktoré som koľkokrát zachytil vo filme, napr. asi najviac v Apakalypse. Nie som znalec ich hudby, ale hneď sa mi dostaví myšlienka, že som to už niekde - niekedy počul. Trochu tiež spadá kontroverzia, aký bol Jimbo - v reálnom živote, okrem toho, písal i zaujímavé básne. Brilantná - záležitosť. (05.01.2016)

Doors - to je historie spojená s mým mládím (když Doors vydávali svá alba) i stářím (většinu písní znám nazpaměť, a většinou když jedu vlakem čí autobusem, a dívám se na krajinu, tak si je v rachotu kol zpívám. Ale co z toho, že se Jim Morrison už v deset dopledne válel v některé pařížské hospodě pod stolem.... Všechno mě to ale přivádí zpět k jeho/jejich písničkám. A tak se na ně podívejme (především ty, které znám nazpaměť): 1. The Doors: „Soul Kitchen“ a „The Crystal Ship“, prostá nádhera; „Back Door Man“ silný cit pro blues, zde i na ostatních albech. 2. Strange Days: „Strange Days“, jak i depresivní může být krásné, skvěláá báseň i sama o sobě, a to se týká i „Love Me Two Times“ a „People Are Strange“, „When the Music's Over“ kromě verše "Cancel my subscription to the Resurrection / Send my credentials to the House of Detention" už trochu vyčpělé. 3. Waiting for the Sun: celé album nádherné, „Love Street“, „Summer's Almost Gone“, „Wintertime Love“, „Yes, the River Knows“, nádherné náladovky, které se dají sloučit do básnické sbírky "Když léto skončí (co si počneme)" „Five to One“ samozřejmě nepodceňovat. 4. The Soft Parade: album stojící trochu bokem, avšak „Shaman's Blues“ je druhou nejlepší bluesovou skladbou Doors a u „Wild Child“ se podařil pěkný filmový klip. 5. Morrison Hotel je jedním z nejlepších epických alb vůbec. Celý hudební stroj je namazán a vyladěn, že to lépe snad nejde. Ani jedna slabší píseň, i „Indian Summer“ sem krásně zapadá. A „Roadhouse Blues“ je spolu s "Someting Inside of Me" od Dannyho Kirwanan nejlepší písní od bílého bluesmana. Impozantní jsou vždy první dvě písě na každé straně. 6. L.A. Woman: morbidní „Cars Hiss By My Window“, drsné „The Changeling“, „Been Down So Long“ „L'America“, stroj funguje pořád dokonale, i když už ne tak hladce. (10.10.2019)

Zajímavá historie výjimečné rockové kapely a výjimečné postavy rocku je doplněna o dobové záběry z koncertů, nahrávání, života kapely a především výbornou muziku. Co na tomto dokumentu hodně oceňuji, je zobrazení Jimova problému s pitím včetně vlivu okolí, které ho do těchto problémů neustále znovu neúmyslně vtahovalo. For the music is your special friend/ Dance on fire as it intends/ Music is your only friend/ Until the end. Působivý dokument stejně jako samotná neuvěřitelně originální hudba The Doors, která dokáže jak svojí hudební stránkou, tak svými myšlenkami oslovit i po 40 letech. (12.10.2010)

"Jim Morrison, rockenrolový básník... nebezpečný a inteligentní." Skvěle ztvárněný dokument, který pohlíží na Morrisna nejen jako na opilého rebela, ale jako na básníka a umělce, čímž on také byl. Ukazuje nám stránky silné i ty špatné nejen jeho, ale celé skupiny The Doors. Skvěle protkané vyprávění s hudbou a audiovizuální umělecké nahrávky. (15.11.2016)

Jak už zde mnozí napsali, tak i já se přikládním k názoru, že tenhle dokument nenabízí nic nového... Ale? Čemu to hergot vadí? :o) Tohle je náhodou skvělej hudební dokument, kterej ukaze dráhu jedné z nejprůlomovějších "rockových" kapel. Dřív mi hudba této sebranky říkala zhola nic, ale teď už si z vesela notuju s celou kapelou, no abych nepřeháněl, tak se mi od nich líbí cca 10 songů, zbytek není až tak dle mého gusta. Ale Doors beru jako průlomovou kapelu bez který by rock n´ roll nebyl rock n´rollem. Pokud se někdo zajímá o tuto partičku, která si velice ráda a velice často libovala v jemňoulince omamných látkách :o), tak se rači mrkněte na celovečerák Doors, který je mnohem víc narvaný písněmi, který tam sou celý a ne jako tady jen v krátkých úryvcích. Navíc je to natočeno s mnohem větším citem pro umění a né jako tento obyčejný dokument o neobyčejný kapele... (03.11.2011)