Vrah ve mně

Scénář nepůsobí moc logicky, i když se odehrává v 50. letech (zaplaťpánbu, že to nikoho nenapadlo aktualizovat!). Hlavní hrdina vypadá jako studený čumák, ale to byla nejspíš jediná možná cesta, jak ho ztvárnit. Díky tomu ovšem ani sexuální scény s kráskami typu Jessicy Alby či Kate Hudson nepůsobí nijak žhavě. Zůstane tu pár brutálních vražd a trpký pocit, že je to ještě větší béčko než románová předloha. A že je zbytečně dlouhé (50%). (11.07.2010)

Jessicu Alba i napriek tomu, že ak má nejaké herecké kvality, ešte ich veľmi neukázala (aj keď kde tu sa na povrch nejaké svetielko dostane), mám rád už veľmi dlho (asi od dôb Flippera), pretože veľmi zručne ukazuje iné svoje kvality. Caseyho Afflecka rád nemám a tento film (priznajme si) to asi nezmení. Každopádne však treba uznať, že minimálne cast bol naozaj zvolený nesmierne šťastne - Caseyho postava bola napísaná a vybudovaná tak, že sa nemusel ani veľmi snažiť a pracovať so svojvou vlastnou nesympatickosťou a výsledný efekt úplného psychopata a hnusáka bol uveriteľný. Čo oceňujem na filme najviac, je žánrové odľahčovanie inak krutej, depresívnej a nesmierne brutálnej témy. Pripomínalo mi to francúzsky film "Nepriateľ" (s tým, že ten bol o niekoľko tried lepší a krutejší). Nie som si istý, či som správne pochopil to, čo sa snažil v tomto miestami (kvôli násiliu) ťažko pozerateľnom psychotgriller/noire Winterbottom odkázať svetu - a síce, že nikto nie je nevinný, v každom z nás sa pod maskou poslušného malomeštiaka skrýva aj temné ja. Nikto, kto vo filme neumrel, nebol "kladný" - buď bol morálne skazený, koledoval si, niekoho (vedome či nevedome) zavraždil, vydieral . . . či minimálne sa previnil (voči "optike" hlavného "hrdinu") hriechom pokrytectva a zabednenosti. To, že sám neviem, či táto interpretácia je úplne správna, svedčí o tom, že ju autori nereprodukovali úplne jasne. Navyše - ja nemám rád melodrámy akéhokoľvek kalibru - či už sú zahustené brutalitou a násilím, alebo odľahčené žánrom - či oboje naraz (ako to bolo v tomto prípade), takže hodnotenie nemôže ísť vyššie. Silné momenty si tam však divák nájde (a silnými nemyslím tie "silné" násilnícke - ale napríklad scéna čítania listu s jeho predstavovaním si v konfrontácii s tým, ako dopadla skutočnosť). Verdikt: Winterbottoma som vždy považoval za čudného a nezaraditeľného režiséra - a stále v tom pokračujem. (29.06.2010)

Sceny mlatenia zenskych, hlavne Jessicy mi teda vobec nerobili dobre. Boli zbytocne brutalne a obzvlast u tej Jessicy, kedy som si vravela, ze preboha, uz dost. Inak mi to prislo prilis natahovane a v takmer dvoch hodinach filmu zacne liez na nervy aj Caseyho hlas, ktory za normalnych okolnosti az tak otravny nie je. Sklamanie. (23.08.2010)

Excelentní psychologické drama a sonda do duše psychopata (neplést si s úchylákem či tak ...) a sociopata. Inteligentní mladík od policie se dostává stále více do spirály vraždění, aby vyhladil jeden důkaz za druhým, lidé ve městě umírají. Jeho ineligence je zpočátku silnou zbraní, ovšem v poslední části filmu vidíme již jeho naprostou proměnu v "šílence", jehož primárním cílem je zabíjet a ničit - zatímco původní cíl byl pouze si bokem ulít podvodem nějaké prašule ... Odkaz na Freuda, fotografie a vzpomínky na úchylnou mámu, přistižení bratra při znásilnění 5ti leté holčičky v autě dávají jasný odkaz na silně psychologicky laděný příběh, který nechává zdánlivou kriminální složku jen jako kulisu. Hodně rozpačitě na mne působila ústřední znělka, která dělala z filmu jako by do nebe volající černou komedii, ovšem její text naznačuje, že nikoliv jedinec, ale celá společnost se podílí na občasném vzniku takovýchto stvůr, jako je hlavní hrdina ... Je to hodně dobré, dobře zahrané, ale strašně záleží, z jakého úhlu se divák na film dívá. Mne prostě dostala vyloženě ta psychologická rovina. Film obsahuje dvě scény neskutečně brutálního násilí na ženách, které rozhodně nemají v běžné USA produkci obdoby, takže pozor, tyhle scény mohou silně traumatizovat ... (11.09.2010)

Snímek, po kterém se prý poohlížel i Quentin Tarantino, překvapuje nemilosrdnou dávkou brutality. V zástupci šerifa, který neměl tak úplně ideální dětství, se začíná probouzet cosi zákeřného. V puritánském městečku vymyslí plán, který naplno poodkryje jeho násilnické sklony, ale záhy se v nich objeví hned několik trhlin. Stejně jako v samotném příběhu, který některé nedotažené a nelogické momenty tlačí bohužel do šedi průměru. Úlisný zjev i hlas Caseyho Afflecka, kterému v první polovině závidí drtivá většina diváků-mužů (a možná i žen), když se peleší s prostitutkou Jessicou Albou, jsou nakonec asi tím nejlepším, co snímek nabízí. Pak ale vášnivé polibky vymění za rukavice a hodně nekorektní údery. Hodně plodný, těžko zařaditelný a hlavně nepředvídatelný režisér Michael Winterbottom opět rád přeskakuje v ději, zdůrazňuje živočišnou sexualitu člověka a upozorňuje na jeho slabiny. Rád střídá lokace i žánry. The Killer Inside Me je hodně odvážné, místy hravé dílko, které ale nedokáže chytit po celou svou délku. Což je s ohledem na silné herecké obsazení a slibný rozjezd docela škoda.. (14.09.2010)