Tsumiki no ie
The House of Small Cubes
Réžia:
Kunio KatóScenár:
Ken'ja HirataKamera:
Kunio KatóHudba:
Kendži KondóHrajú:
Masami NagasawaObsahy(2)
Čas plyne a my se vezeme na jeho vlnách, aniž bychom si v každodenním stereotypu našli chvilku a koukli se přes rameno. Někdy ale stačí kamínek a spadne lavina. Tento krátkometrážní Oscarem oceněný film ukáže, jakou nostalgii dokáže rozpoutat dýmka, která zapadne kamsi do minulosti... (Arbiter)
Recenzie (55)
Jeden z nejlepších a nejpůsobivějších kraťasů, které jsem viděl. Strašně mě fascinuje kolik citů a hloubky jsou někteří tvůrci schopni dostat i do tak krátkého filmečku. Tohle je nádherný životní příběh o tom, jak moc jsme schopni uzavřít se sami do sebe, aniž by jsme si to uvědomovali a dokud nám to někdo (nebo něco) nepřipomene, tak si toho prostě nevšimneme. ()
Když z celého života najdete na dně moře kromě vzpomínek prázdnou číši... ()
zaslouženej oskar..myšlenkvě mnohem hravější a obsahově bohatší než ostatní na oskara nominovány "krátkometrážňáky", který se buď zaměřují na animaci a nebo na jednoduchou, leč mnohdy vtipnou zápletku..tady jsou spojeny oba dva momenty do originálního celku.. ()
Ako išlo vajco na vander som poznal, teraz už poznám aj ako dedko stratil fajku ... možno je to trocha sentimentálne ale je to slabé ako čaj ... ()
Krásné, dojemné, smutné... ()
dojemný snímek se silnou nostalgickou atmosférou o hledání a oživování zašlých vzpomínek. Podobenství v zaplaveném světě s vysokými domy se mi líbilo a určitě zapůsobí i na Vás, takže za pozornost stojí i díky výtvarné stránce. Zatím jen silnější 4* a možná časem dám víc. Tu správnou nostalgii si užijete zde: http://vimeo.com/14661112 [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Metafora odcizení a pomíjivosti. Zajímavá animace vypráví příběh jednoho života po jeho jednotlivých etapách, které jsou zde vyjádřeny velice originálním způsobem. V jednoduchosti je krása. ()
Nádhera! ()
Nádherný filmček o živote. O jeho svetlých chvíľkach, o jeho trpkosti, o jeho smútku. No predsalen, bolo tu zopár mierne nudných pasáží. Tento film si môžete pozrieť tu: http://www.youtube.com/watch?v=JjDkMdvzIz8&feature=related ()
Dvanact minut silneho pribehu podaneho ve sverazne animaci. ()
Poetické cosik o patrovém domě, kde se dá jít až na své dno. ()
(ve filmu se nemluví, nemusíme řešit jazyk, titulky) Kreslený stylem Chomet anebo Nicolas de Crécy. Originální příběh, kdo ale hledá něco bláznivého ve stylu amerických, může zůstat v naprostém klidu a hledat dál jinde. Nemyslím si že je to jen o myšlenkách o minulosti, náš děda pořád buduje (bojuje), spíš chce říct že jednou člověk zůstane sám. Je to o životě celkově. 5/5 ()
Oscarům nevěřím, ale tenhle filmek si ho rozhodně zasloužil. Na Japonsko velmi překvapivá animace, jednoduchá a milá, a příběh vyprávěný naprosto nenásilně a s lehkostí, která člověka nutí usmívat se a zároveň slzet. Netradiční výlet do minulosti obyčejného člověka... Na mě to fungovalo! ()
Bohužel jsem se nějak nedokázala dojmout, ani ta animace mě moc nezaujala, kdyby to bylo delší, asi bych u toho dokázala usnout. ()
Kanaďané vytvořili Kostku, Japonci Dům z kostek... "Život - je bílý dům - s vyhlídkou do zahrady..." ()
Krásny poeticko-nostalgický kraťas. Moje hodnotenie: 90% ()
Depresivní! ()
I v těch filmech je znát ta japonská posedlost precizností – film si na nic nehraje a je přesně tím, co od něj očekáváte. Vzdáleně hodně podobný námět jako v jiném krátkometrážním filmu The Piano (2005). Zde je téma vzpomínání na minulost podáno mnohem lépe. Grafické zpracování je zvláštní, ale k danému příběhu a prostředí se hodí na výbornou. K tomu všemu hraje zajímavá hudba. Váhám mezi 4 a 5 hvězdičkami – zatím nechám hodnocení na čtyřech, ale do domku z malých kostek se někdy rád ponořím znova a pátou přidám. :-) ()
Po shlédnutí budete mít jasno v tom co znamená ponořit se do svých vzpomínek a to doslova. ()