Biutiful

CITÁT - Tvoje oči jsou klidné a tvoje srdce taky.......... Tenhle druh filmu nemusím. Je to o utrpení, o násilí, o úpadku a nemohoucnosti. Nemusím to, ale chci být v obraze a tak se chtě nechtě musím jednou za čas na něco v tomto žánru podívat. V tomhle snímku mi vadil ten všudy přítomný hluk a ruch. Ne hudební, ale zvukový. Někdy jsou ty zvuky nepříjemné. Smutný a krutý snímek z prostředí současného světa, hodnot, hyenismu. Město (Barcelona) ve kterém hlavní hrdina žije je záměrně ukazováno v šedivých až tmavých pohlednicích a já se obávám, že takto bude časem opravdu vypadat podstatná část Evropských měst. Například hřbitov, to je něco otřesnýho. Přidejte smutný příběh o umírání a jste celkem v obraze. CITÁT - Jsi připravený odejít?......... Místo Boha se zde umírající dovolávají Vesmíru - zajímavé. CITÁT - Chemoterapie je jed............ Dar, který má hlavní hrdina příběhu je spíš prokletím. CITÁT - Čím víc lásky mu dávám, tím horší věci o mě říká......... Krutě pravdivý příběh, kde ke konci budete brečet. (07.07.2012)

Aneb jak Alejandro González Iñárritu natočil svůj nejzbytečnější film. Předchozí multikulturní trilogii diváci milují proto, že mexický tvůrce nabídl intenzivní mozaikovité příběhy, které umožnovaly objevovat lákavé spojitosti mezi jednotlivými postavami. To, co přináší nyní, je přinejmenším rozpačité. Příběh je maximálně prostý. Otec dvou dětí se dozvídá, že ho pokročilé stadium rakoviny prostaty pomalu zabíjí. A tvůrci teď neví, o čem chtějí vyprávět. Kritizovat západní svět, vyprávět o umírajícím otci, který má hluboce zakořeněné morální zásady nebo chtějí něco úplně jiného? Ať tak či onak, nefunguje ani jedno, i když jsou jednotlivé části působivé a Bardem se úctyhodného prostoru na plátně zmocňuje se vší vervou.. prostě bohužel.. (11.08.2011)

S Biutiful má řada filmových fanoušků problém a vytýkají mu něco jako zbytečný nebo nedotažený či problémový. Skutečnost je taková, že filmové kvality má tenhle film v podstatě totožné s předchozími Iňárritovými snímky, jenže je mnohem depresivnější, bezvýchodnější a v každém ohledu tragický a tím zkrátka a dobře pro mnohé nestravitelný. Je sympatický asi jako rakovina se všemi metastázami, která neúprosně stravuje tělo hlavního hrdiny. Tragické motivy byly sice přítomné i v předchozích Iňárritových dílech, ale režisér je vyvažoval atraktivitou prostředí a dějem. To se tady nekoná, film je velice civilní, tradičně pomalý a neúprosně spěje ke smutnému finále. Dost dobře nerozumím mé oblíbené uživatelce danliofer s jejími slovy o světle na konci tunelu, protože kdybych si měl vybrat mezi postavením Žida v Osvětimi na podzim 1944 a osudem Uxbala, bez váhání bych volil to první. Jestli totiž něco tomuhle chlápkovi chybělo, pak to byla právě naděje. Celkový dojem: 80 % (za tu koncentrovanou depku prostě nemůžu dát pátou hvězdičku, ani kdyby si ji film zasloužil). (26.03.2012)

Odvrácená strana slunného Španělska. Drsná stránka reálného života na okraji společnosti se mi při sledování zarývala do duše. Vidět tolik smutku, tvrdého života imigrantů pracujících načerno, vidět v jakých podmínkách jsou nuceni žít a poznat, že šetřit na topení se nevyplácí ... Tolik špíny, falešného pozlátka, tolik bolesti, trápení ... a já si stěžuju ... Někdy je opravdu dobré uvědomit si, jak povrchní jsou mé problémy, měla bych děkovat všem svatým za to, kde jsem se mohla narodit, kde žiju, že mám co jíst, pít, mám střechu nad hlavou, práci, nemusím se skrývat a existovat jen pro dnešek a s jediným plánem do budoucna, jak jen přežít se svými dětmi další den. (01.12.2013)

herecky na hranici geniality, výborná hudba a práca so zvukom (aj keď celkovo po formálnej stránke "iba" ďalší Iňarritu), scenáristicky z môjho pohľadu nenapadnuteľný (čo sa týka fungovania scenára v rámci štruktúry, logiky, motívov, motivácií...) a rámcujúca scéna v zasneženom lese je super! (aj ako pointa, rámec, aj ako scéna), ale Iňarrituovo balansovania na hrane morality, tlačenia na emočnú pílu a zvyšovania naturalizmu, kde sa účel iný, než "šokovanie" diváka hľadá ťažko (napokon sa predsa len nájde, ale kde-kto to pri tom hľadaní vzdá) je film od filmu nekontrolovateľnejšie a mám strach, že v poradí piaty film za sebou to už nezvládne... uvidíme. Každopádne film nesporných kvalít, ktorý si ale už druhýkrát v živote nepozriem. PS: veľké plus - narábanie s hororovými prvkami, miestami tak podarené, že skutočne atmosférou prekonalo mnohé zo súčasných hororov. (13.05.2011)