Ostrov

Dvojnásob béčkový pseudohorror (dvojnásob, protože působí béčkově i v množině béčkových pseudohorrorů). Jeho děj vypráví stručně shrnuto o nechutných červovitých parazitech, kteří nakaženému člověku propůjčují fyzické superschopnosti. A strašně rychle se množí... Scénář i triky na úrovni nízkorozpočtových videofilmů z devadesátých let. Nevím, zda to nebyla záměrná kamufláž jako třeba u Birdemicu, ale mám dojem že ne. Jeden dobrý gag - praštit někoho jeho vlastní utrženou rukou mi přijde vtipné. Jinak ale vůbec nechápu, proč jsem si kdysi někdy tuhle blbinu nechal po jejím zhlédnutí na exteráku. Pryč s ní. (09.09.2013)

Zhruba první čtvrthodina vypadala nadějně, líbila se mi hodně kamera. Pak se děj přesune do baráku a ta čtveřice, co v něm zvostává, je mi tak nějak ukradená. A nic dalšího, co by naznačovalo vymknutí se z klišé, nepřišlo. Jinak nevěřím, že by dnes někdo ještě používal VHS, i když jde o starý barák, a neměl tak důležitý dokument přepsaný na DVD. (17.10.2010)

Growth splácal dohromady skoro všechno, chyběla snad už jen explicitní nahota. Přesto se snaží to všechno zamaskovat nějakou snahou ono to občas nevypadá špatně. Jen toho digitálu mohlo být méně (a nebo na něj mělo být více peněz). Docela se mi líbila pohyblivé hlavní hrdinství, kdy byl každou chvíli v popředí děje někdo jiný. Mircea Monroe potěšila, Nora Kirkpatrick místy taky, nakonec potěšil i Brian Krause, i když ten tu je jen jaksi do počtu jako držák na telefon. Ale nakonec to nějak neoslnilo, už si ani nepamatuju, jak to vlastně skončilo. (18.12.2014)

Nakonec se z toho vyklubal velmi snesitelný horor, ačkoliv to tak zpočátku nevypadalo. Jamie se svými přáteli přijíždí na ostrov převzít si dědictví po svém strýci, který tady kdysi se svým výzkumným týmem prováděl pokusy s parazity na lidech, než se mu to vymklo kontrole. Paraziti přežili, přemnožili se a nyní napadají nové hostitele, kteří po infikování mají nejen zlepšenou fyzickou kondici, ale také je negativně ovlivněno jejich smýšlení a chování. Režisérovi a scénáristovi Gabrieli Cowanovi nelze upřít talent vyhýbat se zaběhaným schématům tak dobře známých z jiných scifi hororů s obdobnými náměty. Předvídatelné to tedy nebylo a snaha po originalitě byla zjevná. Režijně už Cowan tolik neexceluje. Střídá vynikající scény se slabšími a tahle režijní nevyrovnanost je většinou patrná u začínajících režisérů. Cowan je jedním z nich, ale velice by mě zajímalo, co natočí příště, protože s omezeným rozpočtem dokázal hotový zázrak. Digitální zmetci zavrtávající se pod kůži vypadají dobře a je jich hodně. V gore efektech se zase až tak moc nevyžívá a dá se prohlásit, že se držel při zdi. Ve výběru herců nic nezkazil. Mircea Monroe v hlavní roli to sice lépe sluší v blond vlasech a Nora Kirpatrick hájila čest všech blondýn více než zdatně a málem bych zapomněl na Briana Krause, který ovšem příliš prostoru nedostal. Slabší rozjezd, ale svižný dojezd plný lezoucích parazitů se počítá. (01.02.2011)

Pár minut se filmu daří udržet dojem, že budeme svědky poměrně slušného nízkorozpočtového hororu, ale nakonec tomu tak bohužel není. V Behind the scenes videu režisér vypráví o tom, jak se snažil zamaskovat malý rozpočet. To se mu v určitých scénách relativně podařilo, ale jako celek působí Growth strašně křečovitě (máme tu letecký záběr, máme tu záběr pod vodou, ale když dojde na souboj z blízka, režie svůj poloamatérský původ nezapře). Navíc sama snaha vypadat dráž mi není nějak extra sympatická - mnohem radši vidím, když tvůrci malý rozpočet využijí ve svůj prospěch. Aneb mám málo peněz, a tak nenatočím sci-fi horor o parazitech, ale studenty ztracené v lese. (29.01.2010)