Válečníci
Obsahy(2)
Příběh Cortéze, jednoho z nejslavnějších kolonizátorů Ameriky. Hernán Cortéz se stal jedním z nejslavnějších kolonizátorů Ameriky. Navzdory zákazu odplul na Yucatan a odtud za bohatstvím Aztécké říše. Roku 1511 se vylodil poblíž hlavního města Tenochtitlan, aztécký vládce Montezuma mu však vstup do města nepovolil. Cortéz tedy založil vlastní osadu (dnešní Veracruz) a vydal se do vnitrozemí, kde se spojil s místními kmeny. Nakonec bez boje obsadil Tenochtitlan (dvdsvet.cz) a zajal Montezumu, čímž se stal vládcem Mexika. Řada odpůrců se ho snažila sesadit, vždy se mu však podařilo útoky odrazit. Podnikl ještě několik výprav do Panamy a Severní Ameriky a nakonec se vrátil do Španělska, kde roku 1547 zemřel. (Česká televize)
(viac)Recenzie (26)
Najlepšia časť celého miniseriálu. Cortéz bol zaujímavý len rozvrátením Aztéckej ríše, čo bolo predtým a potom v jeho živote už tak zaujímavé nie je. Myslím, že udalosti s tým spojené boli znázornené veľmi hodnoverne. Na jednej strane dobyvační Španieli proti nemenej krvilačným Indiánom. Za malé negatívum ale pokladám popísanie Cortézovej osobnosti. Tu sa to tlačilo do katolíckej stránky, čiže Cortéz to mal všetko robiť pre svoju kresťanskú vieru? Určite to tak nebolo, išlo im všetkým len o peniaze, bohatstvo a v konečnom dôsledku to boli len neľútostní vrahovia. ()
Velmi slušně podaný díl o Hernánu Cortésovi. Přinejmenším tedy na finanční možnosti BBC. Nelze na něj samozřejmě pohlížet jako na celovečerní film; jedná se o polodokument. Hereckými výkony jsem byl sice zprvu zklamán, ale nakonec jsem jim přišel na chuť. Tvůrcům nicméně neodpustím, že zcela pominuli bitvu u Otumby, která byla nejklíčovější událostí celého tažení. Divákům ovlivněným romantickými pohádkami o krvelačných kolonizátorech a šlechetném Vinnetouovi chci připomenout, že Španělé vešli v konflikt s brutální kulturou praktikující lidské oběti a kanibalismus, která byla nenáviděna celým Mexikem. Právě proto se Cortésovi podařilo vybudovat mnohatisícovou armádu indiánských spojenců, díky níž nakonec Aztéky porazil. Oběti v řádech milionů na indiánské straně byly, ovšem díky nemocem, vůči nimž nemělo obyvatelstvo Ameriky - zcela izolované od ostatních lidských skupin - žádnou imunitu. ()
Průměrný díl s mužem, kterého co se týče dějin přímo nesnáším. Cortés nebyl nic jiného než bezcitný vrah toužící po uznání a neštítil se prakticky ničeho, aby svých cílů dosáhl. Nojo... Hlavně, že je oslavován v učebnicích dějepisu jako mořeplavec a dobyvatel. A co ty masové hroby původních obyvatel Ameriky?!? No fuj!!!:-( ()
Dokument celkom ujde. Ale z historickej stranky si treba uvedomit ako aj tento dokument pokazuje (spracovany na zaklade skutocnych historickych faktov) ze Cortes nebol krvilacnym vrahom ale statocnym silnym vojvodcom a dobyvatelom ktory chcel pokrestancit , zmenit a ziskat bohatstvo od tzv Azteckej "civilizacii" co vyustilo do krvavej vojny a k stretu dvoch civilizacii,v ktorej ta rozumna zvitazila. Povedz me si na rovinu kto bol vtedy krvilacnejsi ci Cortes, ktoremu islo o bohatstvo, slavu a velkost katolickej cirkvi alebo Aztekovia ktory vykonavali kanibalizmus a odporne ludske obete. Ti co Corteza oznacuju za krvaveho dobyvatela by si mali nastudovat historiu aby vedeli ako to naozaj bolo...alebo aspon si pozriet tento dokument ktory ho vykresli takeho ako v skutocnosti bol...budem velmi uprimny, nikdy by som nelutoval pad kultutury v ktorej kanibalizmus a vytrhavanie ludskych srdc zivym obetiam bolo brane ako normalna forma nabozenstva a preto aj suhlasim s uzivatelom Cartouche. ()
Galéria (8)
Fotka © Česká televize
Po četbě skvělé románové trilogie (zatím trilogie) o dobývání Mexika a mezi dobou, kdy si pustím seriál Hernán (na který se tak těším, že jeho shlédnutí pořád odkládám na dobu „za odměnu“) jsem si připomněla dokument o Hernánu Cortézovi a jeho druzích. Dvě hvězdy navíc dávám za to, že Cortézovi byl v cyklu Válečníci věnován jeden díl. Dvě hvězdy bych dala za samotné zpracování. Uznávám, že do jedné hodiny všechna fakta nedostanete. Neuznávám ono „pro-Mexiky“ ladění. Národ Mexiků vytvořil vyspělou civilizaci, vyspělá architektura, řemesla, hudba, literatura a umění. Národ Mexiků, považující válku za svaté poslání, si podrobil okolní národy a stvořil obrovskou říši, do aztéckých pokladnic proudily poklady nedozírné hodnoty - poplatky požadované od nově podrobených vazalů; jako poplatek byli odevzdáváni i lidé. Národ Mexiků patřil k nejkrutějším národům - vykrmování zajatců ve speciálních ohradách před obětováním, hrůzy mexických obětních rituálů (každodenní obětní rituály v rámci slunečního kultu zakončené vytržením srdce), řezničina (usekávání údů, stahování z kůže), kanibalismus. Krvelačná podoba Mexiků je doložena jak soudobými svědectvími Španělů, tak, navzdory politické korektnosti, i svědectvími tehdejších domorodců, archeologickými nálezy, zobrazeními v mexickém umění. A tahle nepopulární podoba Mexiků je v dokumentu jen jemně naznačena – jsou zobrazeni především jako vyspělý, civilizovaný národ, na zlato bohatý národ, národ stavějící města, nádhernější než byla v té době města v Evropě. Není zřetelně řečeno, proč se Španělům podařilo získat na svou stranu indiánské spojence, proč tito indiánští spojenci tak nenáviděli Mexiky. Španělům naopak je sice přiznána oddanost křesťanskému Bohu a králi (člověk počátku 16. století bral víru v Boha zcela jinak než člověk 21. století), ale předně je vyzdvižena jejich lačnost po zlatě. Dokument říká, ubohý důvěřivý a zrazený Montezuma. Co dodat. Ano španělští vojáci chtěli zlato Mexiků, jistě – ti chlapi, ani jejich vůdce Hernán Cortéz, nebyli svatí, ale jako křesťanům jim muselo připadat, když se setkali s náboženstvím Mexiků, že bojují proti ďáblu. Hernán Cortéz, skvělý vojevůdce, prohnaný politik, nemilosrdný a odvážný, s ním jeho druhové: Bernal Díaz, Pedro de Alvarado, Gonzales de Sandoval a další Španělé, spolu se svými Mexiky terorizovanými spojenci (zmiňme smělé tlaxcalské bojovníky) dosáhli vítězství - dne 13. srpna 1521 hlavní město říše Mexiků, velký Tenochtitlán padl. (Mimochodem v obsahu je chyba – Cortéz se vylodil poblíž hlavního města Tenochtitlan v roce 1519 ne 1511.) Komentátorům, kteří se rozhořčují nad španělskými conquistadory a Hernánem Cortézem obzvláště, bych doporučila například (již zde zmíněné) české vydání dopisů Cortéze o dobývání Mexika: "Hernán Cortés. Dopisy: druhý a třetí dopis o dobytí Tenochtitlánu" nebo jeho anglickou verzi (pět dopisů) "Hernán Cortés. Letters from Mexico", případně "Bernal Diaz. The Conquest of New Spain", "Bernardino de Sahagún. General history of the things of New Spain". (Zajímavé komentáře uživatelé: Yardak, Danny88, cartouche) () (menej) (viac)