Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Lahodné dovršení famózního "návratu" Johna Woo. Jedna monumentální bitva ve finále je jen třešínkou na chutném dortu plným dlouhých rozmluv nad šálkem čaje, taktizování, neoblomných přátelských vztahů a dnes možná příliš naivních idealů, pro které nemá každá pochopení (já ano :)). Pro někoho možná zdlouhavé, pro jiné promyšlené, emocionálně nabité. Nemůžu být méně, než nadšen :). (07.03.2009)

Úplně jinak pojatý film než Part 1. Namísto samoúčelného akčnění, všech možných mini-soubojů a vizuálního obžérství konečně John Woo začíná vyprávět hlubší příběh plný zajímavých postav s různorodými motivacemi, skvělou válečnou taktikou a zároveň sympaticky vyobrazuje některé typicky východní tradice křehkou obrazovou poetikou, kterou nezklame. Jako celek je však Red Cliff zbytečně natahovaný, místy repetitivní a technicky občas nevyrovnaný, plný odfláklých triků (především na konci). John Woo splnil nelehký úkol, natočil hollywoodským způsobem asijský spektákl plný heroických momentů a krvavých bitev, avšak trochu se v tom místy topí. (05.01.2022)

Red Cliff drinking game: předěl mezi scénami řešený jako přeseknutí plátna – 1 panák; Takeši Kaneširo se oduševněle ovívá sokolím křídlem – 1 panák; Vicky Zhao účinkuje jako comical relief – 1 tuplák piva za zkostnatělý sexismus; Chang Cheh se tváří zasmušile – 1 panák; Šidó Nakamura má drsňácky zvednutý ret po vzoru Rockyho Balboy – 1 panák; zrychlené pohyby mraků – dorazí se flaška a načne se nová; záporáci vymyslí taktiku, ale aliance hrdinů v paralelní montáži dostane vnuknutí na protitaktiku – 1 panák a další, když hrdinové slovně vysvětlí, co už je dávno jasné a co bylo ukázané v názorné ilustraci; někdo připravuje čaj – kolektivně se vyžahne flaška laciného bolehlavu z asijské tržnice za exotické klišé; vojenský útvar vyvíjí evidentně samoúčelnou činnost čistě proto, aby se v záběru dělo něco epického – jedna kapka za každého vojáka. Podobně by šlo ve výčtu povrchních efektností pokračovat ještě dlouho, ale už tak to jen v první třetině filmu hraničí se smrtelnou otravou alkoholem. Kdyby to bylo jen schematické a povrchní, byla by to sranda, ale tohle je navíc midcult jak prase. (12.06.2009)

Výrazně ukecanější pokračování, ale zase s pompézní bitvou na závěr. Dialogy jsou stále takové dost čínské a konečně jsem začal rozeznávat kdo je kdo. Díky tomu, že se velká část bitvy odehrává v noci, vizuál působí o dost lépe. Je to ohromná produkce, je to velkolepé, ale stejně jako jednička dějově dost prázdné a jestli se jednička aspoň trochu snažila o vykreslení historie, tak dvojka už je vyloženě heroická pohádka. (12.04.2024)

Moje hodnocení je za oba díly dohromady - tedy téměř 5 hodin filmu. Krásná hudba! Nejlepší na tomto filmu je podle mě strategie, plánování, děj mimo boj (přestože bojové scény výborné jsou, zvlášť ta ve formaci "želva"). Už úvodní titulky v prvním dílu ukazují, jak "ožívá" 1800 let starý meč - stejně tak v tomto filmu ožívá čínská historie. Jediný nedostatek jsou určité optické nedokonalosti v masových scénách loďstva, tyto věci však filmu rád odpustím. Zkrácenou verzi si určitě pouštět nechci. Reálných 87%. ■ P.S. Takeshi Kaneshiro je můj oblíbený herec a i obě hlavní ženské postavy jsou obsazeny výborně. ■ P.P.S. Děj filmu vychází ze skutečné historie. Podrobnosti o Cchao Cchaovi a o bitvě u Rudých útesú jsou zde: http://www.ikarie.cz/clanek/cchao-cchao. ■ Zajímavost: Bolesti hlavy, kterými Cchao Cchao ve filmu trpí, byly zřejmě způsobeny nádorem na mozku, který Cchao Cchao skutečně měl a na který v roce 220 n.l. skutečně zemřel. Legenda říká, že mu lékař navrhl otevřít lebku a nádor odstranit, nedůvěřivý Cchao Cchao ho uvěznil. Zemřeli oba. ■ Po roce bylo hodnocení změneno na maximální. Líbí se celé naší rodině, viděli jsme opakovaně, kamaráda film "donutil" ke googlení čínské historie :). (21.01.2010)