Psanec Josey Wales

Predovšetkým nudný a hrozne naťahovaný western, ktorý občas spestrí len nechutný Eastwoodov pľuvanec. Hlavná zápletka a kľučové scény niesú vôbec zlé, no výplň filmu tvorí hlavňe nezáživná vedľajšia línia a kopec nevýrazných postáv. Ak Eastwoodom režírovaný western, tak radšej obstojný Pale Rider, výborný High Plains Drifter a úžasný Unforgiven. (4/10) (16.12.2008)

Clint je ve své roli, věčně zachmuřeného a odflusávajícího si psance Joseyho Walese, bezchybný...o tom žádná. Ale to je tak asi všechno co mě na tomto filmu zaujalo. Místama mi totiž přišel velmi zdlouhavý a tím pádem i nudný. Po vysoce navnaďujícím záčátku jsem prostě čekal něco jiného, než jen putování hlavního hrdiny k lepším zítřkům. Čekal jsem nelítostnou pomstu s velkým P a dostal bohužel jen slabý odvárek. 40% (30.09.2009)

V roku 1976 prisli dva westerny, ktore este ako tak stali za pozeranie : John Wayne so svojim Shootist /reziroval Don Siegel/ a pan Eastwood so Psancom. A ked si tak porovnam oba filmy, vychadza mi ovela lepsie Psanec Josey Wales. Na rozdiel od lahko nadpriemerneho Strelca s Wayne-om tu vidim skusenu rezisersku ruku, kvalitny pribeh /zivot s rodinou, vypalenie domu a zavrazdenie rodiny a naslednu pomstu/ a mimoriadne slusny scenar. Aj ked Western uz roku 1976 pomaly ale isto vymieral, pan Eastwood /pred aj za kamerou/ dokazal natocit viac nez slusnu kovbojku. A ked mam hlasovat medzi Wayne-ovym Strelcom a Eastwoodovym Psancom, vyberam si po zrelej uvahe jednoznacne Psanca. 86 % (19.03.2013)

Jo jo jo, Clint prostě umí. Josey Wales je sice méně známej western než Pro hrst dolarů atd., ale o nic horší teda neni, snad jen ta postava Josey wales neni tak cool jako Clintův Monco z dolarový trilogie, ale to už je věc vkusu a Clint jako Josey Wales taky neni k zahození, jeho drsnej pohled a odplivnutí před každou střílečkou je tady stejně boží (12.08.2007)

Clint jako jižanský rebel s příčinou, co za film naflusá roční průtok Missouri a většinou tou sežvýkanou močkou míří tak, že je to na žalobu ze strany PETA. Mínusem mohou být naivně působící závěrečná přestřelka, kdy Josey v polosedu a femini odboj pálící z dlouhých hlavní odrazí útok početné sebranky „modrých panděr“ či nevýrazná hudba marně vzhlížející k Morriconemu, nicméně klady to hravě přebíjejí. Revisionistický směr spojený s antiválečným poselstvím, dějová pestrost, Surteesova kamera perlící v exteriérech i při hře se světlem a stíny, komediální nádech pod totemem starého náčelníka, pošramocená reputace Seveřanů jako těch za každých okolností hodných, pomsta bez obvyklé vůně střelného prachu či frajerský závěr na bázi předstírání a vzájemného respektu. A jako bonus tam padne nejprďáčtější indiánské jméno, co jsem kdy slyšel (Jim Důlek od Neštovic).. (01.06.2020)