Biely jazdec

Najlepšie westerny sú proste s Clintom Eastwoodom, to je jasné. Toto bol skoro úplne prvý, ktorý som s ním videl a aj keď som bol malý chlapec, tak si ma proste Eastwood ihneď získal. Síce sa v tomto westerne veľmi nestrieľa, ale atmosféru má úžasnú a Eastwood opäť exceluje v úlohe muža s tajomnou minulosťou a finále stojí za to. V tomto westerne je myslím všetko klasické, čo očakávate od Clinta Eastwooda a pritom vo veľmi prívetivej a milej forme, žiadny veľký drsný snímok. Bledého jazdca som prvýkrát videl už pomerne dávno, ale pre svoje čaro a túžbu po prežitie snov je to podľa mňa film, na ktorý sa radi pozriete po rokoch znovu. Z môjho pohľadu ide o poctivú filmársku prácu, ktorá si nehrá na nejaké veľké umenie, alebo mimoriadnosť hodnú veľkej pozornosti. Práca kameramana je klasická, klasické sú dlhšie dialógy, dokonca je aj námetom podobné niekoľkým filmom, ale napriek tomu je to pozitívny film. (19.09.2019)

Kolik stojí čisté svědomí? Vynikající Clintův western o záhadném kazateli, který přijíždí do zlatokopnického městečka, kde brání skupinu domorodců před bohatým tyranem. Eastwood se tímto filmem rozhodl vrátit k westernovému žánru, který byl považován od roku 1979 a smrti Johna Waynea, definitivně za mrtvý. Všechny pochybnosti však svým temným filmem vyvrátil a pomohl oprášit ryze americkému žánru zašlou slávu. Úspěch a kladné ohlasy byly značné a i když ta pravá a poslední westernová jízda měla přijít až o sedm let později, tak tohle je skvělá generálka. (17.11.2009)

Od kedy som prečítal rozsiahly román Temná Veža, od amerického spisovateľa Stephena Kinga, mám pre filmové westerny s Clintom Eastwoodom doslova slabosť. To ako Eastwood stvárnil titulné postavy drného, samotárskeho pištoľníka mi evokuje spomienky na románového hrdinu Rolanda Deschaina z Gileadu. Presne tak som si ho predstavoval. Tajomného charizmatického muža, s nejasnou minulosťou, tvrdého, ale zároveň spravodlivého a nekompromisného. Clint Eastwood je a zrejme aj navždy ostane najväčším filmovým Pištoľníkom. V tomto konkrétnom prípade sa predviedol ako "Biely jazdec" a ja som si opäť spomenul na Rolanda. **** (01.12.2014)

Pale Rider je hodně jednoduchý, černobílý příběh, který by docela dobře a velmi podobně mohl řešit Old Shatterhand. Kapitán průmyslu si uzurpuje víc, než nač má právo a dobří lidé vzdorují jeho útlaku. Pistolník přijede odnikud, vloží se do věci, zlé pány postřílí, a bůhvíproč a bůhvíkam opět odjíždí. Snad na schůzku se svým rudým bratrem Vinnetouem. Nevíme. --- Jednání vedlejších postav bych až tak nízko nehodnotil. Scénáristé se alespoň pokusili jim dát nějaký obsah. Jenže zůstalo u náznaků. Například kontrast v jednání obyčejných lidí v závislosti na otázce, zda mají nebo naopak nemají silného vůdce. S tím se dalo leccos udělat. --- Nestalo se. Škoda. Bledý charakter se prostřílí bledým příběhem. Ocení jen skalní fanoušci žánru. (18.08.2010)

Bledý jezdec, přestože jako žánrový zástupce nepřináší nic nového, je filmem, ke kterému chovám respekt i srdečně vřelý vztah. Od mala jsem ho s oblibou sledoval, Clint Eastwood byl hrdinou mého dětství a často jsem si na něj hrál. Ze všech jeho filmů - konkrétně westernů - jsem dlouhou dobu měl nejraději právě Bledého jezdce. Postava bezejmenného kazatele, který přijíždí na pomoc utlačovaným zlatokopům představuje z hlediska westernové mytologie klasického (anti)hrdinu a hrdinu Eastwoodových westernů obecně, a to již od dob "Dolarové trilogie" Sergia Leoneho z 60. let. Veškeré další westerny v režii Clinta Eastwooda pracují prakticky na stejném dějovém půdorysu. Od Tuláka z širých plání přes Bledého jezdce až k Nesmiřitelným, kterými Eastwood svou westernovou etapu mistrovsky uzavřel. V Bledém jezdci, jakkoli je prototypem standardního eastwoodovského díla v čele s typickým (anti)hrdinou, se dají nalézt jak pro jeho tvorbu specifické prvky tajemna (viz. Tulák z širých plání), tak postavení hlavního hrdiny - kazatele před závažnou otázku, kdy je sledem okolností nucen sáhnout zpět hluboko do své minulosti a naposledy vzít zbraň do ruky. Tento "akt" lidského jednání Clint Eastwood dále rozvíjí a podrobněji a o něco přirozeněji se jím zabývá v Nesmiřitelných. Přesto je nutno podotknout, že děj, silná hlavní postava a specifická atmosféra Bledého jezdce (doplněná hudbou Lennieho Niehause) dělají z tohoto westernu doslova mýtickou záležitost. Vždy si tento westernový, pro mě v mnoha ohledech revoluční snímek pustím, a považuji ho za jeden z nejlepších zástupců westernového žánru vůbec. (11.03.2017)