Záhrada

Nevím, je ten film tak dobrý, nebo je to balnibarbská past? Opravdu mi při prvním sledování tohoto filmu (a slupl jsem ho jako malinu) vytanul na mysli úvodní Lemuelův monolog z Případu pro začínajícího kata: „Ta krajina, ta přívětivá krajina, Vám bude cosi připomínat. Vzpomenete si na studánku a vykročíte v naději, že možná potkáte bosou dívku, jejíž křestní jméno Vám navždy utkvělo v paměti.“ Prostě, ten příběh o nalezení Nového Ráje, o zmoudření, nalezení prostoty a lásky, a k tomu na venkově, skrz odhození starého života a odchod z Nového Babylonu (zkaženého světa městské civilizace) je tak luzný a archetypální, až je podezřelý. Není to intelektuální kýč? (25.07.2010)

Měl jsem za to, že poetické filmy zrovna nejsou to, co by obdivoval, ale v tomhle slovenské provedení s výborným Luknárem a Labudo mě to bavilo. A ano, i proto, že se zde Jana Švandová ukáže skutečně v celé kráse. Ale přesto jsou mnohem zajímavější scény v samotné zahradě, kde se dějí krásně zvláštní věci. (10.10.2017)

4,5* Velmi silné 4 a půl hvězdičky... Občas se skrývá kouzlo i v těch nejprostších a zdánlivě všedních věcech. (04.11.2009)

Stylizované názvy kapitol procítěně předčítané archaickým jazykem. Starý dům dýchající osudy dávno zemřelých lidí. Starobylá kronika psaná tajným písmem. Zpustlá zahrada. Zakopaný poklad. Prapodivné postavy pronášející mnohosmyslná svědectví. Návrat k přírodě. Tradiční léčitelství. Přírodní magie. Paranormální jevy. --- Kdo by při takových obrazech nepocítil blažené rozechvění? Právě jimi stínadelská trilogie vyniká nad ostatní foglarovky. --- Je v tomto filmu vůbec něco, na co Foglar nepřišel? Marián Labuda. --- Důkladně jsem svůj úsudek uvážil a došel k závěru, že tenhle film je perfektní kýč. (04.09.2010)

Film Záhrada jsem si zamiloval už při první projekci a po každém dalším shlédnutí si mě vždycky podmaní. Styl vyprávění je tak krásně poetický, že Martin Šulík je v tomto oboru mistr a proto mám jeho filmy tak moc rád. Ta atmosféra, která je v Záhradě zachycena je naprosto nádherná, podpořená geniální hudbou Vladimíra Godára, který také dělá většinu Šulíkových filmů a kterého mám velmi rád. Další domény filmu jsou herecké výkony a samozřejmě kamera. Marián Labuda a Roman Luknár jako otec a syn jsou prostě vynikající. Ze Zuzky Šulajové přímo čiší ta krásná a tajemná nevypočítatelnost. Jana Švandová opět ukáže svoje poprsí. Jsem vždycky tímto filmem uchvácen a zážitek trvá ještě dlouhou dobu po shlédnutí tohoto díla. Čistá poetická mysteriózní magie." Konečně je všetko tak, ako má byt´... " (28.08.2011)

Tak nevím... Docela jsem se nudil, nemělo to atmosféru, nic... Nechápu, proč tomu dali tolik Českých lvů. (08.11.2005)

Ještě tak před 3 - 4 roky by se mi tenhle film moc líbil. To jsem si myslel, že alegorická díla se skrytými narážkami na filozofii jsou ta nejlepší zábava. Teď už si to nemyslím. V kontextu soudobé tvorby se však jedná jistě o výjimečný snímek a i přes osobní (mírné) antipatie zasluhuje dobré hodnocení. (12.10.2011)

Isto treba vidiet....uz len s povinnosti. Zaujimava vecicka,v ktorej si mozno kazdy nieco svoje najde...nazdar (29.05.2009)

Keď má človek problémy, je to ako by bol v miestnosti, z ktorej sa nemôže dostať von. Skúša to oknom, ale to je veľmi vysoko. Skúša to komínom, ale ten je veľmi úzky. A potom sa rozhliadne okolo a vidí, že dvere sú celý čas otvorené... Zatiaľ najlepší Slovenský film našej produkcie, aký som doteraz mal možnosť vidieť, a asi najlepší aký bol v samostatnom Slovensku nakrútený, toľko. Mal som možnosť ho sledovať v práci s mojou kamarátkou/kolegyňou, ktorá mi ho pustila. Ale na nešťastie sme sa nedostali až na koniec, a už sme sa potom k tomu nevrátili. Čo ma dosť mrzelo, pretože sa mi tento poetický kúsok strašne páčil a tak som sa k nemu musel vrátiť a pustiť si ho znova, hoci o cca 4 mesiace neskôr. Ide o silne poetický a spirituálny film, plní nádherných symbolických výjavov, vylúhovaných v naturalistickom balzame. To sa mi páči, také ja môžem. Skvelé bolo aj to, že tá spiritualita nebola obkolesená tou hnusnou a zvrhlou cirkvou, také pánpičkárske vsuvky mi vadia dokonca aj u Tarkovského ale tu sa do toho neopierali ako vépépéčkary o metlu . "Existuje boh? Bohvie".Krásne prostredie juho-západného Slovenska a návrat k tradičnému životu, sú zachytené tým najzázračnejším spôsobom. Nieje to film pre každého, vďaka absencii deja, ide skôr o tie samotné výjavy a podobenstvá v symbolickom prejave rozdelené do kapitol, ale srší to takými nápaditosťami, ktoré sú podané príznačne jednoduchou formou, že ma neprestáva udivovať, ako táto snímka rozbila moju nechuť a zaujatosť, voči našim Slovenským hercom (Marián Labuda, Roman Luknár). Moja skeptická póza sa odparila do priestoru, už po piatich minútach. (05.09.2015)

O hľadaní (a nájdení) si miesta. (30.01.2017)

(viděno v říjnu 2010) Nakoukávám snímky producenta Biermanna, protože se chystám na jeho přednášku. Většina z těch, co jsem viděla, byla pro mě průměrná, Kawasakiho růže hooodně nadprůměrná a Záhrada nadprůměrná. Já a poetické filmy, to často nejde dohromady, tady byla poetika únosná, ač myslím, že i zde mi bohužel zabránila většímu prožitku. Krajina krásná, palčivé téma krize středního věku dobře podáno. Je to pomalé, ne úplně nudné, vlastně je to dobré. Možná se někdy podívám znovu. (04.05.2012)

Krásne poetický a nostalgický historizmus, magický realizmus, návrat do záhrady vlastných predkov, k vlastným koreňom, k prírode, hľadanie a objavovanie vlastného mystického domova, a nakoniec nachádzanie až detsky naivnej čistej lásky, voniacej medom, jablkami a obilím. Pozná niekto lepší recept na nájdenie seba samého? Nie? Tak oblečme si plátené košele, obujme si sandále alebo len tak na boso sa rozbehnime do záhrad, do sadov, do lúk, do hájov a do polí našej Vlasti, a radujme sa zo žitia, zo smiechu naších detí, z úsmevov naších dievčat, zo všetkého čím nás obdaroval Boh a nerobme si starosti z vecí, ktoré su nepodstatné (väčšina :)...........iba blúznim, život je ťažký............škoda... (01.05.2006)

jedna ze vzácností slovensko-české kinematografie, která by si určitě zasloužila větší pozornosti. Českého lva sice dostala, ale že by se objevovala na televizní obrazovkách aspoň jednou za čas, to asi vyjímečně a tak jsem na něj narazil náhodou prostřednictvím těchto stránek. Je to však krásný, milý a čistý film, od kterého se mi dostalo hodně příjemné energie a dobré nálady. A tak si ho určitě zase rád připomenu a budu doporučovat. Sice není pro každého, ale mé srdce se získal snadno a tenhle druh přírodní poetiky mám moc rád. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 2 /// STYL: 3 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (19.02.2014)

Poetické filmy nesleduji, tak se v tomhle žánru nevyznám. Je to zajímavý film, prostředí je vybrané dobře, čiší z něj jakási atmosféra. Líbí se mi i ta mystika (zápisky, konec...) a skutečně je tu pár zajímavých momentů. Děj to moc nemá, něco se tam odehrává, ale nic moc se toho opravdu nestane. Jak tu byly i zajímavé momenty, tak tu byly i momenty, které byly pro mne buď nic neříkající nebo měly více významů. Nevím, jak vám strčení nohou do mraveniště pomůže určit, jaká bude zima. Poslední dvě kapitoly byly prostě divné. A ten konec je zajímavý, ale má více významů. Možná to tak má být, ale mám radši jasné konce. Tož, je to zajímavý film, podruhé bych se na něj i rád podíval. Mám to mezi 3-4*, nakonec to bude za slabší 4*. (26.08.2017)

Aj ked Sulika mam v Ignore Liste, musim objektivne uznat, ze toto je asi jeho najlepsi film. Aj ked velice nerad, ale priznavam, ze sa podaril. 69 % (29.01.2013)

Takhle nějak jsem si představoval Cestu z města. Škoda že na to šli češi tak hloupě. Narozdíl od Cesty z města je Záhrada skvost bez "pražského" snobismu. (30.04.2010)

To slovo 'Poetický' v popisku nejlépe vystihuje podstatu filmu, což ale ještě neznamená, že by to pro mě znamenalo něco kdovíjak pozitivního. Zvláštní, neobvyklé, originální, ale dobré ne, spíš v konečném důsledku takové nijaké. 55% (27.01.2023)

Hezky a poeticky zpracovany film Martina Sulika. Ve filmu se toho sice moc nedeje, ale atmosfera je nasata mirnym tajemnem a klidem, ktery si najde snad kazdeho divaka. Roman Luknar je velmi dobry herec a ani v Zahrade nezklamal, prijemne prekvapil take Labuda, jehoz herectvi nijak zvlast neuznavam, zaujala take Sulajova, zde me mrzi, ze nedostava ve filmech vetsi prostor a nakonec naha Jana Svandova nikdy neurazi. Urcite jeden z tech lepsich slovenskych filmu... (27.11.2011)

Asi za nejpříhodnější bych považoval načnout své povídání citací z časopisu Cinema (číslo 9/96). "Zahrada je dobré místo, když potřebujete něco udělat se svým životem, plným zásadních i nepostižitelných problémů, které splývají tak jako stíny košatých jabloní v dozrávajícím sadu. Je v ní laskavost odpoledního slunce i palčivost vosích hnízd a nových příslibů, vzešlých z tlejícího vlhka a chladnoucího podzimního popela." __ Zhruba takový pocit mám z filmu také, přičemž toto konkrétní dílo je praktickým dokladem, že důležitou věcí při jakékoli projekci je něco, co většina recenzentů ani nezpozoruje – vhodné vnitřní rozpoložení. Když jsem Záhradu viděl poprvé, měl jsem v hlavě „plno“ a na duši nepříjemný pocit. A za tohoto stavu jsem se v postupně zobrazovaných situacích snažil hledat nějaký smysl či skrytý význam. Výsledek? Filmový zážitek veskrze průměrný. V dalších dnech se mi však film rozkládal v hlavě a došlo mi, že to, co nabízí, má mnoho společného s mojí subjektivní realitou. A vydal jsem do tohoto fikčního světa znovu. Kdybych měl popsat celkovou atmosféru Záhrady, napadají mě přívlastky jako „inspirativní“ (co se například vztahu k přírodě týče) či „uklidňující“ (veškerá působnost Heleny, od jejího vstupu na scénu až po éterický konec). __ Zdejší fikční svět filmu, konkrétně zmíněný prostor zahrady, okolo které se vše točí, je jakýmsi ideálním stavem, který by chtěl žít asi každý. Zároveň se ale domnívám, že snímek se velmi trefně opírá do nejčastějších psychologických problémů, které naopak mají své místo v každé době, a tak i když je snímek přes dvacet let starý, jde z něho pocit, jako kdyby vyprávěl o tom, co se stalo minulý týden. Vnímám to takto osobně i z toho důvodu, jelikož jsem měl tu možnost hledat a také i poznat, že takovou Zahradu lze najít doopravdy, a že to kupříkladu může být „jenom“ obyčejná zahrada. (Zkrácená verze textu, psaného roku 2014 pro studijní účely.) 80% (15.08.2020)

Film má pomalé tempo, ale to filmu vôbec nevadí práve naopak. 7/10 (08.07.2021)