Král Drozdí brada
König Drosselbart
King Thrushbeard
Réžia:
Miloslav LutherKamera:
Vlado HollošHudba:
Jiří StivínHrajú:
Adriana Romanová-Tarábková, Lukáš Vaculík, Zita Furková, Maria Schell, Gerhard Olschewski, Marián Labuda st., Bronislav Poloczek, Peter Šimun (viac)Obsahy(1)
Na kráľovskom hrade vzbudí zvedavosť mladého kráľa Jána (Lukáš Vaculík) rozprávanie kočovnej hereckej spoločnosti o zlej a bezcitnej princeznej Anne (Adriana Tarábková). Rozhodne sa odísť s hercami do zeme kráľa Matúša a s ich pomocou napraviť rozmarnej dievčine hlavu. Keď sa však Ján v noci tajne dostane do hradu a uvidí princezninu krásu, rozhodne sa požiadať ju o ruku. Princezná ho však odmietne so slovami, že sa radšej vydá za žobráka ako zaňho. A tak sa aj na príkaz jej otca stane. Na druhý deň sa princezná musí vydať za žobráka, ktorý si ukrýva znetvorenú tvár pod plátenou handrou. Žobrák, ktorým je preoblečený a zamaskovaný Ján, prichystá princeznej dávku poriadnych lekcií, ktoré princeznú zmenia na obetavého, dobrosrdečného a pracovitého človeka. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (101)
Tak už můžu konstatovat, že jsem viděl obě verze. Jak českou tak německou. Ta německá není špatná, trvá s minutou hodinu. Česká pohádka je podstatně delší. Což je škoda. Příběh bratří Grimmů je jeden z nejlepších, jaký kdy napsali. Pohádka obsahuje důležité sdělení a poučení. I výprava je slušná. Ale být kratší, tak by za půlkou neztrácela dech. Trápení a změna princezny trvá moc dlouho. Ale příběh je celkově velmi kvalitní. Jo, bráchové Grimmové to uměli. ()
Letošní štědrodenní výběr padl zrovna na tuto slovensko-německou koprodukci, která mi místy až vadila na poslech, abych se s ní nakonec sžil, místy se i docela bavil příběhem, ale že by nabídla o něco víc, než mnohem působivější pohádky našich luhů a hájů, to se říct nedá. [viděno na Netflixu 24.12.2023] ()
Odlišnost české a německé beletrizované literární i filmové pohádky je zřejmá někdy až křiklavě. Ve slovenském ztvárnění koprodukčního zpracování v rukou režiséra Miloslava Luthera tato skutečnost vynikne o to víc, že značnou část původní slovenské filmové pohádkové tvorby charakterizuje ono "presne to chladno-šedivé vyznenie", o kterém píše Klerik. V této souvislosti se nabízí jiná metoda zpracování sběrů lidové slovesnosti - ať už odborněji zabarvená Erbenova nebo výrazněji beletrizovaná pohádka Boženy Němcové, jedné z nejlíbeznějších českých spisovatelek vůbec. Platí to i pro filmová zpracování. Srovnání, které se v této souvislosti nabízí, je zřejmé. Klasická česká pohádka PYŠNÁ PRINCEZNA režiséra Bořivoje Zemana vyniká jak lépe zpracovaným scénářem, tak nesrovnatelně vyzrálejšími výkony hlavních představitelů Vladimíra Ráže a tehdy opravdu velmi mladé Aleny Vránové; pwčlivý byl i výběr dalších představitelů filmových rolí (Terezie Brzková, Jarmila Kurandová, Miloš Kopecký). Lehce budovatelské nádechy, jimiž se v tomto díle stále hlásí o slovo nejen "budovatelská" padesátá léta, ale i obdobná prvorepubliková tvorba Voskovcova a Werichova (SVĚT PATŘÍ NÁM, HEJ RUP!) po více než půlstoletí příliš nepřekáží. Posoudit, která z obou pohádek je zpracována romantičtěji, je věcí osobního názoru. Ale také náznakem limitů, které si jinak solidní koprodukční zpracování literární předlohy bratří Grimmů nedobrovolně samo uložilo. Mj. i prostorem, který vymezilo nejen Vaculíkovi a opravdu spanilé Tarábkové, ale i ostatním hercům. ()
Fascinujúca na tejto rozprávke je predovšetkým tá skutočnosť, že sa tu nevyskytuje absolútne žiadny nadprirodzený ani fantastický prvok. Okrem dôrazu na výchovné pôsobenie princa v prevleku a následnú psychologickú premenu princeznej (ktoré sú tu ako metóda aj výsledok jediné vskutku rozprávkové) je nádherné sledovať, ako ju tvorcovia podriadili divadelnému rozmeru. ()
Na pomery rozprávok veľmi vyspelý počin. I napriek tomu, že v centre príbehu ostáva morálne ponaučenie o náprave namyslenej a bezcitnej princezny je svet v ktorom sa dej odohráva špinavý a tvrdý. Čerti a iné nadprirodzené bytosti majú vstup zakázaný, držíme sa pekne pri zemi. Toto je dôkaz, že k rozprávaniu kvalitného rozprávkového príbehu nie sú potrebné žiadne kúzla a čary. Príjemné prekvapenie. 7+/10 ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (11)
- Režisér Miloslav Luther si vybral Tarábkovú za princeznú, keď uvidel jej modelingové fotografie, avšak aj modelkou sa stala celkom náhodou. Na modelingový casting sa totiž prihlásili jej kamarátky a ju vzali len do partie, hoci netúžila po takejto kariére. Nakoniec konkurz na modelku časopisu vyhrala. (Arsenal83)
- Adriana Tarábková (princezná Anna) mala počas natáčania iba 16 rokov a počas štvormesačného natáčania rozprávky nemusela chodiť do školy. (Raccoon.city)
- Koprodukčný partner Omnia Film Mníchov mal na nakrútení rozprávky evidentný producentský záujem. Vedeli, že bude divákmi veľmi dobre prijatá a trvali na tom, že rozprávku budú robiť tvorcovia, ktorých si vybrali oni, inak nebudú v spolupráci pokračovať. A tak režisér Miloslav Luther po prvý raz vycestoval na Západ, kam predtým kvôli emigrovanému bratovi nemohol. (Raccoon.city)
Reklama