Ponurý dům

15 epizod se ze začátku zdálo až příliš, bála jsem se zbytečné roztahanosti. Nakonec mi to uteklo poměrně rychle. Bleak house je opravdu bleak - příjemně tmavý a ponurý. Pro rozmanité charaktery byli vybráni výborní herci, jejich postavy byly milé, důstojné i odpudivné (nechyběly samozřejmě ani komické a naivní, naštěstí to bylo v únosné míře) A pak tady máme pana Tulkinhorna, postava občas až děsivá - dlouhé záběry v polostínu jsou pro charismatického Charlese Dance jak stvořené. Celá miniserie je povedené zpracování krásného i smutného příběhu. (11.08.2013)

8/8 Klasický román Charlese Dickense z let 1852-1853 milovali již tací jako Chesterton nebo King. Toto je nejnovější adaptace, jež se stala určitým předělem mezi BBC seriály směřujícími k oslavám Dickensova 200. výročí narození. Následoval Oliver Twist, Malá Dorritka, Nadějné vyhlídky a Záhada Edwina Drooda. Obsazení je silné, Carey Mulligan je nádherně křehká a Gillian Anderson výtečná ve svém utrpení, které musí v sobě dusit. Jen si myslím, že 4 nebo 5 epizod by úplně stačilo, 8 je je skutečně příliš. I když to kritické téma o vleklé justici, která ničí celé rodiny po celé generace, je samozřejmě výborné. #bbc (25.04.2019)

Po Nadějných vyhlídkách jsem se podíval i do Ponurého domu. Ten sice není tak dobrý, jako vyhlídky (rozhodně ne vizuálně a ani atmosférou), ale to je pouze jediný problém tohoto seriálu. Příběh je opět zajímavý, nesmírně vrstevnatý a propletený, plný zajímavých postav a perfektních hereckých výkonů (zejména Gillian Anderson, tradičně naprosto dokonalého Charlese Dance a mé roztomilé oblíbenkyně Carey Mulligan). Osm dílů by se možná někomu mohlo zdát příliš mnoho, ale tak to opravdu není. Nejen, že je to díl od dílu lepší (čímž se ukazuje Dickensovo mistrovství), ale ta atmosféra je tak podmanivá, prostředí dokonalé, výprava a kostýmy tradičně také nemají chybu. Perfektní seriál s perfektními hereckými výkony (což je slabé slovo) a úžasnými Dickensovými charaktery. 100%: (21.03.2019)

Napínavé, dramatické, smutné, britské. Oni to v tý Anglii vážně umí, točit knižní předlohy. Cítila jsem puch z městských špinavých částí Londýna, s odporem se dívala na pana Smallweeda, trpěla s Esther při její nemoci a trápení duše a srdce, plakala s Adou, prostě jsem si to užila. Oproti Little Dorrit Bleak House nepostrádal akci a dramata. Až jsem pomalu přestávala věřit tomu, že by to vůbec někdy mohlo skončit dobře. Herecké výkony milé, prostředí takové, jaké mělo být, kostýmy hezké. ..já bych chtěla taky takový malý Bleak House.. (22.03.2011)

Dickens se vším, co k němu patří. Po první polovině jsem byl trochu na rozpacích z pomalu se vlekoucího děje a zdánlivé absence napětí a zápletek. Jak se však později ukázalo, autoři seriálu si jen připravovali půdu pro excelentní druhou polovinu a zvláště závěr. I v tom, jako v téměř všem ostatním, respektovali Dickensův literární pohled na svět. Kdyby byl Dickens filmař, myslím, že by seriál natočil skoro stejně. Se stejnou dávkou realismu a romantiky se stejným optimistickým závěrem, v němž ovšem nebylo opomenuto, že zlo, ať již v podobě starého, zdánlivě zapomenutého hříchu, anebo v podobě chorobé touhy po penězích, skončilo nedobře. Přenádherná kamera a výprava to všechno ještě umocňují. (24.07.2010)