Zákon gangu

Už sú to dlhé roky, čo som vyrastal na Renegade s Lamasom a odvtedy tu tuším harley-centred seriál ani nebol. Od Shieldu majú SoA ďaleko, ale zase nehrajú sa na nič iné, než chlapskú zábavu s dostatočne prepletaným príbehom (cca úroveň prvej série Prison Break) a to kvitujem. Sons of Anarchy vie, kde je jeho miesto ako žánrovo, tak i v publiku a podľa toho ho aj teda ohodnotím. S týmto motorkárskym klubom so zmyslom pre rodinu + hierarchiou Sopranovcov a shielďáckym srať-na-morálku prístupom je to tak vo výsledku ako pozerať sa na futbalový zápas, v ktorom neznášate oba tímy, no dobre sa na ich hre bavíte. A preto otvorte si pivo a keď je vo vás aj kus chlapa, tak Sons of Anarchy prebudia tie správne pudy a náležite si svet motorkárov vychutnáte. Síce som skôr vespista než harleykár, ale dve kolesá sú dve kolesá, no a čo sa kočiek týka... ako vraví Chibs, "everybody loves pussy". I second that. (31.05.2011)

Když bych měl tenhle komentář o seriálu o motorkářích načít, tak ho načnu asi tím, že ze mě motorkář nikdy nebude. Nechci totiž bejt ouchyla, ojíždět divný lidi a myslet si, že jsem drsnej, když u toho nosim kožený kalhoty, na kterých bych moch smažit volský voka a džísku, která se mi ani nedá dopnout. Tady bude ale problém v něčem jiným a to asi v tom, že tohle dělaj jenom kluci z partičky Sons of Anarchy. A to asi samo o sobě ledasco vysvětluje. (12.05.2011)

Na úroveň svého předchůdce v podobě The Shield to rozhodně nedosahuje. A popravdě po posledním dílu 2. serie začínám pochybovat, že se to kdy změní. Tím ovšem nechci říct, že je seriál špatný. Autoři měli při vybíraní herců šťastnou ruku a třeba Kim Coates jako uchylnej magor Tig je výbornej. A samotný prostředí motorkářskýho gangu je sakra atraktivní a neokoukaný. Škoda, že příběh občas hodně zadrhává, až se divim, že takovej, už od pohledu, šílenec jako Kurt Sutter dokáže vymyslet podobný bláboly...Sečteno podtrženo SOA je kvalitní seriál, ale na absolutní špičku pro něj vede asi až příliš strmá cesta. (29.03.2010)

Je cosi shnilého ve státě dánském. Kurt Sutter, jedna z vůdčích osobností za kultovním The Shield, se na svém vysněném dítku o motorkářském království vyřádil, a dnes, po sedmi letech, je setsakra sympatické vidět, že se i přes všechny více i méně ladně vedené odbočky svého konceptu moderního Hamleta udržel. A co je ještě lepší je fakt, že z rozpačitých začátků první a druhé řady postupně vyrostl, a posledními dvěma sériemi nakonec uzavřel jednu z nejlépe fungujících zločineckých kronik - a že konkurenci neměl vůbec slabou. Je možná škoda, že se trochu víc nesoustředil na vedlejší postavy, kterých se za tu dobu na všech možných stranách a ve všech možných konfliktech vystřídá habaděj, ale když to ve výsledku znamená, že se o to víc mohl zaměřit na členy SAMCRO, nemám s tím nakonec nejmenší problém. Samotní motorkáři, i všichni, kteří se kolem nich točí, jsou totiž naprosto bez chyby. Zpočátku se může zdát být družina kolem mladého prince na seriálové poměry zbytečně jednoduchá - všichni do jednoho trpí tou nejextrémnější verzí machovství - ale Sutter je (stejně jako sebe) postupně vybarvuje a zoceluje jednou tragédií vršenou na druhou, a každý z nich je u konce svého času v seriálu tak naplno propracovanou postavu, jak je to jen možné. Prakticky jakékoli konkurenci se pak vzdalují tím, že dokážou být nejen sympatičtí, jako je to v seriálech obvyklé, ale zároveň se nikdy nezbaví jinde tolikrát zanedbávaného zločineckého odéru. Protože když na to dojde, všichni do jednoho postrádají byťjen náznak soucitu a lítosti a je jasné, že z hloubi duše se jim fandit nedá. Dají se pochopit, při nejlepším se s nimi dá soucítit, jsou ostatně stále vykreslení jako obyčejní chybující lidé, ale to je tak vše. A to platí i o hlavní postavě, nejednou tolik připomínající Vica Mackeyho. Od původních šarvátek se soupeřícími motorkáři, přes neúprosné pletky s IRA, přes pokusy vycouvat z vražedného podniku, až po smíření se s realitou; od černobílého mládí dědice království, přes naivitu i pochyby dospívání, přes odhodlání odevzdat se rodině v dospělosti, až po završení jednoho života a kruhu; od mladého jednoduchého motorkáře, přes nekompromisního gangstera, až po životem ošlehaného matadora; autor Jaxovi cestu životem nijak nezjednodušil. Spolu s povedenou akcí jsou na ní mrtvoly, které se kolem něj kupí, jen ponurým pozlátkem. Cesta je to proto stylová a zábavná, a přestože se ani poslední série nezbaví nešvarů jejího zbytečného natahování, nakonec jsem rád za každou minutu, kterou jsem na ni spolu s vránami zažil. The crow flies straight - a perfect line. (11.12.2014)

Po jedné stránce dooost dobrej seriálek, s dobrejma postavama, chytlavým prostředím a poměrně zdařilejma vraždama a přestřelkama, bez digitálních efektů a zbytečnejch kravin. Čemu ale nevěřim, tak se mi zdá, že časově to tam nesedí. Za jeden den se stane hrozně moc různejch událostí a jednou jsme tam, pak zas onde, ale postavy to stihnou dycky všude a asi za chvilku. A furt se tam všechno komplikuje, což má diváka asi uchvátit, ale mě to přijde jako scénáristická finta. Taky dialogy jsou někdy skoro jak z Bevely Hills 90210 a zavání to těma sračkoidníma hláškama typu "Nechceš si o tom promluvit?" Ale po první sérii zatím skoro úplná spokojenost. Druhá je fakt asi trošičku lepší, teď už dokoukávám třetí a ta mě zas poněkud zklamala - to Irsko se mi tam prostě nějak nehodilo. Jinak zpracováním furt stejná kvalita a na tu si nemužu stěžovat, ale horší je to s těma vztahama a scénářem. V každým díle se někdo tak 3x objímá a myslí to vážně. Aby byly díly napínavější, scénárista nabaluje víc a víc problémů, až z toho začínám být nervózní, jak to chcou všechno vyřešit a stihnout. Někdy jde logika stranou, což zamrzí. Někdy to ale furt dokáže překvapit, což je dobře. Uvidime dál..., ale bojim se, že budu muset jít dolů... Čtvrtá série je na jednu stranu pořád stejně dobrá, ale jsou to právě ty podělanosti, ktery mě v tom štvou. Někdy se fakt postavy chovaj jak z Gilmorovejch děvčat, někdy se chovaj nelogicky a tím vznikaj problémy, ktery se pak musej řešit, aby se tam něco dělo. Ale co už - stejně je to pořád lepší seriál, než 90% všech ostatních televizních shitů... Pátá série to samý - pořád velkej počet vražd, zabíjení, krve, ale taky stejnej počet objímání, rozhovorů a řešení kravin. Ale dycky je tam něco, co mě potěší a donutí těšit se i dál. A po skončení opět brutální šesté série je mi docela líto, že už je konec. Zajímalo by mě, jak to bylo dál. Ale co, třeba se jednou dočkáme pokračování po 20 letech, jak je to v dnešní době zvykem (viz. zde nebo zde). Ale to jsem nemusel, srát k tak skvělymu seriálu takový shity. Protože i přes pár svých neduhů, pořád je to to nejlepší z americké seriálové tvorby, co jsem zatím viděl... (25.02.2012)