Djoker

Velice těžko se mi popisuje vztah k tomuto seriálu, jenž je tím prvním, který jsem kompletně zhlédl, a po kterém sáhnu vždy, když nemám do čeho píchnout. Jejich příběhy jsem prožíval, nebojím se to říct otevřeně, víc než svůj život. Bavili mě totiž hodiny a hodiny a nejen díky tomu mi všichni tolik přirostli k srdci. Nejsem schopen z této party vybrat jednu postavu, kterou bych preferoval před ostatními. Nikdo nevyčnívá, lépe řečeno jeden bez druhého by nevytvořili takový fenomén. Co se týče humoru, tak Přátelé gradují okolo páté série, kde každý díl překypuje geniálními scénkami. Emocionálně silnější okamžiky však přicházejí až v pozdějších sériích. Za nejsilnější pasáž považuji vztah Joyeho a Rachel, který mě chytil za srdce od prvních okamžiků. Pro mě už víc než jen seriál. 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. - 7. série: 100%, 8. série: 95%, 9. série: 90%, 10. série: 95%.

Tamtamy nelhaly. První série je pouze rozjezdem. Tvůrci si vyšlapali cestičku, okoukli terén a zkusili, co diváci vydrží. Až v té druhé šlápli na plyn. Ve třetí sérii tempo občas poleví, ale o nějakém snížení laťky nemůže být řeč. V polovině nám totiž tvůrci připomenou s kým máme tu čest a v posledních dvou dílech nás zarazí do sedačky tak hluboko, že rovnou můžeme koupit novou. Čtvrtá série znovu zvedá laťku o kousek výš. Ještě než vydýcháte pozdní vyústění té předchozí, tak zjistíte, že řeka plná sraček teče dál a fetka Jesse se spolu s Waltem ženou do dalšího průseru. Druhá polovina série se nese až v apokaliptickém duchu a nejedno slabší srdce to neunese. Démonický Gus, mlčenlivý Mike, hláškující Saul, ale i osudem zkoušený Hank jsou zárukou, že ani minuta vám nepříjde zbytečná. Nekorunovaný král seriálové sezóny 2011, jehož absence ve zdejší Top 20 je jen dalším z řady trapných excesů této databáze. (Po dvou letech přeci jen došlo na moje slova.) 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. série: 95%, 4. série: 100%, 5. série: 100%.

První tři série jedou podle stejné šablony. House hláškuje, kolegové se ho snaží pochopit a jeho pacienti jsou přes počáteční šok většinou rádi, že je léčil právě on. Na konci třetí série tvůrcům došlo, že rozehráli geniální partii, která si zaslouží pokračování. Nespokojili se však s nastavovanou kaší jako ostatní a přišla nutná změna. Ta se projevila v následující sérii, která je podle mě nejlepší. Houseův nový tým, Wilsonova přítelkyně, návštěva CIA, natáčení dokumentu a kadence hlášek, která lehce způsobí kýlu. Zároveň tato série obsahuje i největší perlu celého seriálu. Tou je závěrečný dvojdíl, který byl nejsilnějším seriálovým zážitkem mého života. Další série ještě více sklouzávají do soukromí hlavních postav a v tomto precizním provedení je to pozice, která diváky nikdy neomrzí. 1. - 3. série: 90%, 4. série: 100%, 5. série: 90%, 6. série: 95%, 7. série: 90%, 8. série: 90%.

Trvalo mi více než rok, než jsem našel sílu k vyřčení závěrečného ortelu nad Dexterem. Myslel jsem, že čas všechno spraví, ale největší seriálová křivda ve mně zůstává i nadále. Pojďme ale pěkně od začátku. Nebyla to láska na první pohled. Při seznámení sice ihned přeskočila jiskra, ale tempo první třetiny série bylo přeci jen vlažnější. Pak se ovšem dostavily momenty, na které nikdy nezapomenu. Zástavy srdce, vyražené dechy, neschopnost mrknout. To vše mi tato floridská jízda v kubánském rytmu nabízela a já nic jiného nechtěl. Navíc ten příběh o muži, který na ostatní musí hrát divadlo, aby zapadl, mi něco silně připomínal, takže už před koncem první série pro mě byl Dexter modlou. Zběsilá naháněná s Doaksem ve druhé sérii mě s Dexterem definitivně svázala a já začal šířit seriálovou osvětu jako Ježíš křesťanství. Chtěl jsem, aby všichni věděli, kdo právě sedí na trůnu. Rita pro mě byla imaginární manželkou, Masuka ten nejperverznější hláškař a Debra stylová fuckerka. Vše bylo zalité sluncem a krasojízda pokračovala. Třetí série přinesla ještě více rodinných problémů a skvělou spolupráci s Miguelem, čtvrtá zase nelítostný souboj s Trinitym a také nejkrutější twist posledním let. Pátá tak měla téměř nesplnitelný úkol a stejně to díky propracovanému vztahu s Lumen zvládla. Poté přišlo první velké škobrtnutí, které doteď někteří dokonce obhajují. Náboženské bláboly, CGI hadi (předzvěst tragického finále) a jeden pošuk, který nebyl hoden tak významnému soupeři. To vám jako stačí? Zřejmě někteří poprvé viděli slušný cliff, takže to ještě přejdu, protože sedmá série díky tomu přinesla dlouho očekávané prozrazení. Debra byla svému bratrovi rovnocenným spoluhráčem, klaunské duo Batista, Quinn na svém tvůrčím vrcholu a Hannah zase tou největší samičkou, kterou jsem Dexovi mohl přát. Poslední série však smrděla od začátku. Naprosto amatérské šťourání do minulosti (Vogel), impotentní vedlejší linky (Elway, Zach, U.S. Marshal) a "záporák" Saxon mně přivodili značné obavy o důstojné finále. Příliš tomu nepomohl ani vytoužený návrat Hannah a obavy se potvrdily. Seriál plný sarkasmu (vnitřní monology, oslavné finále první série) a černého humoru (jasným vrcholem je Dexter s ušima Mickey Mouse), kde celou dobu sledujeme sériového vraha, který navíc kosí (skoro vždy) jen další vrahy, s nadhledem mu fandíme, tak tento seriál se v úplném finále musí začít brát vážně a nedopřát mu happy end v Argentině, ale jen dementní odchod do lesů, kde bude čumět do blba. To, že má poslední díl na IMDb jasně nejhorší hodnocení ze všech, jen dokazuje, o jak nedůstojné finále šlo a za to by měly padat hlavy. Hodně smutný pád ze seriálového trůnu. Návrat sice potěšil, ale počáteční nadšení rychle opadlo, když se ukázalo, že půjde o další křeč. Ukončení trápení tak bylo nejlepším řešením pro všechny. 1. - 5. série: 100%, 6. série: 80%, 7. série: 90%, 8. série: 70%, 9. série: 60%.

Už intro v kostele naznačuje, že to odkojenci českých seriálů budou mít zatraceně těžké, pokud chtějí vydržet alespoň seznamovací sérii. Ta se ještě dá považovat za docela cudnou, protože druhá je už plná porna, koksu, mejdanů, kurev a vnitřních umělců. Hankovi tady skvěle sekunduje Lew a honibrk Charlie. Ve třetí se dostaví perverzní karikatura ženy Kathleen Turner, zasyflený vocas Rick Springfield a tzv. Hankova trojka. Teď nemyslím to, že si s kámošem zaplatíte smradlavou cikánku, která vás přeblafne na hajzlech, ale tři krásné ženy, které se s železnou pravidelností střídají u vás v náručí a ještě vám děkují. Tato série obsahuje zatím nejlepší díl. Kdo viděl, jistě ví. Čtvrtá má famózní rozjezd, s nástupem vážnější noty však dochází ke snížení laťky, protože právě tady se ukazuje, že vedlejší postavy musí mít divák pod kůží, což tady úplně nebylo. Naštěstí je Charlie stále ve skvělé formě. 1. série: 95%, 2. série: 100%, 3. série: 95%, 4. série: 90%, 5. série: 85%, 6. série: 70%, 7. série: 75%.

První série True Detective svou propracovaností ve všech směrech přepisovala televizní historii a bylo jasné, že nemá smysl se ji zkoušet vyrovnat. Už po oznámení tvůrců, že druhá série bude jiná, bylo jasné, že tím myslí horší. Ovšem já tuto cestu, kterou zvolil Pizzolatto, beru. Podle mě je lepší posrat nový formát, než kopírovat tu dokonalou fresku a nakonec být za lempla. Nové a znovu netradiční obsazení se sice snažilo, ale na McConaugheyho s Harrelsonem nemělo ani náhodou. McAdams je až příliš zajetá v romantických komediích a těžko se jí věří jiné polohy, Vaughn se svým jedním výrazem nudil a Kitsch to byla naprostá střela mimo. Farrell z toho nakonec vyšel jako hvězda největší. I když Pizzolatto zklamal v rovině vyšetřování případu, tak v temných koutech lidské duše má znovu silné momenty, které připomínají zlaté časy metafyzické první série, na kterou ta třetí velice stylově navazuje. 1. série: 100%, 2. série: 80%, 3. série: 90%.

O nás, pro nás. Když se do kanceláří společnosti Dunder Mifflin dostane divák, který ještě neměl tu čest pracovat v podobném ústavu, tak si naivně myslí, že jde o značně nadsazenou fikci. Každý bílý límeček, ale jistě potvrdí, že toto je bohužel krutá realita vyšperkovaná do dokonalosti díky přesně zvoleným hercům a vybroušeným scénářům. Pomluvy, naschvály a flákání, ale i lásky či přátelství. To vše kancelářské krysy zažívají každý den. Kancl není pouze komediální špičkou, obsahuje totiž i jednu z nejsilnější romantických linek napříč seriálovým světem. Všem postavám samozřejmě kraluje velký šéf Michael Scott, který potvrzuje další pravidlo z praxe, že na vedoucí pozici je vždy ten nejlínější blb a největší tlučhuba z celé firmy. Říkala ona! S1 - S6: 95%

Už od prvních minut si nešlo nevšimnout jisté podobnosti s Shieldem. Trošku mi to vrtalo v hlavě až do doby, než jsem se dozvěděl, že seriál vznikl stejně jako Shield na FX a stojí za ním i jeden z jeho tvůrců. Pak už nebylo co řešit. Pouze jsem přešel z jedné strany na druhou. Místo, abych fandil zkorumpovaným poldům, tak jsem začal fandit pochybným existencím na motorkách. Dialogy především první série sice dost drhnou, ale jakmile se jde do akce, tak se jedná o skvělou jízdu okořeněnou silnými emocemi. Na seriálu se mi nejvíce líbí, že se nikdo z ničím nesere. Když má někdo blbý kecy, tak se prostě vezme bouchačka, narve se jeho starý do huby a hned mají všichni jasno. O tom, že nikdy nevíte, kdy to váš oblíbenec odskáče, ani nemluvím. 1. série: 75%, 2. série: 85%, 3. série: 80%, 4. série: 90%, 5. série: 90%, 6. série: 95%, 7. série: 95%.

Chtěl tomu snad osud, abych se ke Community dostal těsně před svým (ne)dobrovolným návratem do školní lavice a v Jeffovi se tak našel nejen díky jeho narcismu. Po konci nedostižných Friends se vyrojilo mnoho sitcomů, které si nastavily laťku vysoko (HIMYM, TBBT atd.), ale pak začaly upadat a některé skončily až v nedůstojných pozicích. U jiných je zase jedno, jestli vidím jednu epizodu nebo deset, za ty stokrát omleté fóry a jednoduché charaktery mi ten čas prostě nestojí. Community je tedy pro mě jako zjevení. Od začátku tam lítají hlášky, narážky, urážky, skáče se z žánru do žánru a zároveň to celé má vývoj. Co mě však těší asi úplně nejvíce je originalita. Tvůrci přichází s jedním nápadem za druhým a ono to všechno funguje a to jiskření mezi prakticky všemi postavami je naprosto úžasné. Nízká sledovanost ve Státech je mi záhadou. I já občas nemusím Troye nebo Shirley, ale celá skupina se jinak skvěle doplňuje, a právě její různorodé osazenstvo může (musí) přilákat široké spektrum diváků. Moje nejoblíbenější postavy jsou Jeff, Annie, señor Chang a děkan Pelton. 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. série: 90%, 4. série: 80%, 5. série: 85%, 6. série: 75%.

V době, kdy se skoro každý může posrat ze svého vzhledu a někteří mají dokonce potřebu veřejně vystavovat svoje fotky, které mají nepřímo naznačit jejich píchatelnost, je tento seriál stále považován za kontroverzní, povrchní a nechutný. Ironie že? Mnoho seriálů má pomalejší rozjezd, nevyrovnané tempo a střídá slabší série s lepšími. Pokud příjde zasloužená odměna, tak bývám shovívavý. V tomto případě jsem však byl trošku zaskočen. Christian totiž tvrdě přiráží už od první minuty a jedna vagína nezůstane suchá. Sean mu se svou povedenou rodinkou skvěle sekunduje a divadlo plné lidských karikatur, které se pod nánosem svých póz vždy složí jako patnáctka bez facebooku, vesele pokračuje dál. Jak úderně první série začala, tak velkolepě končí a Christian má v poklopci stále dost nábojů. V mnoha seriálech by byl vlastně za záporáka, ale jen tady, mezi reálně vykreslenými charaktery, ho můžeme pochopit a držet mu palce. Druhá série už tlačí na pilu takovým způsobem, že je z toho regulérní psycho. Krutě nastavené zrdcadlo na naše životy. Kdo žije virtuálně a nosí růžové brýle, je na špatné adrese. 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. série: 90%, 4. série: 95%, 5. série: 90%, 6. série: 95%.