Remedy

Nedokážu popsat, jak moc jsem se těšil na začátek 4. série o Dexteru Morganovi - skvělém otci, manželu a o tom chlápkovi ze sousedství, který využil a nasměroval svou vražednou posedlost k čištění světa a tam, kde je ruka zákona krátká. Jeden z neoriginálnějších seriálů vůbec (s jedním z nejrozporuplnějších hrdinů, kterého jste kdy viděli) má za sebou tři velmi poctivé série, jejichž kvalita sice občas trochu kolísá, ale samotná postava Dextera je obrovským tahákem a zárukou luxusního zážitku i přes občasný nevyrovnaný scénář. 1. díl 4. série dává tušit, že půjde opět o napínavou podívanou, ve které bude Dexter čelit nejen dalšímu šílenému vrahovi, ale také roli otce a manžela a v poslední řadě také sám sobě. 1.řada - 100% 2.řada - 95% 3.řada - 90% PS: sk dabing sucks, TV Showtime rulezz :) 15.12.2009 - 0:14 - Právě dokoukán poslední díl čtvrté série - po vynikajícím průběhu 4. sezóny přichází velkolepé finále tak, jak má být. Je velmi těžké porovnánat jednotlivé série, protože jsou všechny fantastické a každá poskytuje trochu jiný pohled na Dexterova "temného pasažéra", ale mohu s klidným svědomím říci, že 4. série nabídla dosud nejintimnější pohled do Dexterovy psychiky a také Dextera vystavila do doposud nejobtížněji řešitelných situací. Jak jsem byl malinko (ale opravdu jen malinko) zklamán 3. sérií, tak 4. načrtla opět nový koncept, kudy by se děj mohl ubírat dál a upřímně doufám, že 5. série se scénáristům (o ostatní složky se nebojím) povede minimálně stejně dobře jako čtvrtá sezóna. 4. řada - 95%

Tenhle seriál šlape skvěle jako švýcarské hodinky. Netvrdil bych, že jde o bůhvíjak dokonalou záležitost, ale na poli krimiseriálů lze hovořit o jednom z nejsilnějších zástupců. V první řadě atmosféra – příběh zasazený do amerického Seattlu, kde každou chvíli prší a prostředí působí stísněným, ospalým, depresivním dojmem (srovnejte s honosností New Yorku nebo letní pohádkou zvanou Miami). Jako v každém kriminálním seriálu, kde se vyšetřuje vražda, existuje i zde hlavní dějová linie zaměřující se na policejní vyšetřování, další linie sledující pozůstalé a způsoby, jakými se vypořádávají se ztrátou blízkého člověka, osobní boj hlavní vyšetřovatelky/hlavního vyšetřovatele o to, aby kvůli práci nepřišla/nepřišel o rodinu. Všechno to jsou obvyklé žánrové postupy (nebo jak se s oblibou říká „žánrová klišé“), které při realizaci kriminálního seriálu asi jen stěží zcela opomenout. Snažím se tím vším naznačit, že díky poctivé a nápadité scénaristické práci se tomuto seriálu podařilo vytvořit všechny linie podobně zajímavé, což ve výsledku dělá z Killing velmi originální a i tak trochu unikátní záležitost. Zdaleka nejde „jen“ o výborný kriminální seriál (nicméně i s tímto statutem by si výborně vystačil), protože vrstvení děje v podobě roviny politické, psychologické, morální či sociální zde vytváří fenomenální přesah. Klenot mezi seriály posledních let – třeba jako Dexter.

Co napsat o seriálu, který je ve všech ohledech jiný než jeho "zámořští kolegové" (Dawsonův svět, One Tree Hill, 90210,The O.C....), ale co se týče žánru, je naprosto jedinečný a poněkud drsnějším způsobem otevřený a realistický, což je ale v případě Skins jedině dobře a je to právě ta skutečnost, která dělá ze Skins něco jiného a něco naprosto výjimečného na poli teen-seriálů. Režie je překvapivě na seriál nápaditá, citlivá, pan Harry Enfield (nebo později kdokoli jiný:)) dokáže poměrně přesně a citlivě zobrazit emoce a psychiku jednotlivých postav, veškeré peripetie, do kterých se Sid, Michelle, Tony, Effy, Anwar, Maxxie, Chris, Jal a Cassie dostávají, jsou zobrazeny až neuvěřitelné reálně (ani nebudete věřit, jak moc se v tom sami uvidíte). Perfektně jsou zde zejména zachyceny vztahy mezi rodiči a dětmi, které tu bývají mnohdy kompilovanější než vztahy mezi hlavními hrdiny. Prostřednictvím jednotlivých epizod je divák seznámen postupně se všemi členy "gangu" (hodně velké uvozovky.)), každá epizoda je věnována jedné konkrétní postavě, přičemž se na pozadí odehrávají zdánlivě nesouvisející osudy ostatních, které se ale postupem času prolínají a dávají prostor k dalším "fuck it situacím":)) Nejcennější na celém seriálu je, že ukazuje a zobrazuje věci tak, jak skutečně jsou (nebo je k jejich reálnému zobrazení nejblíže) a nejede po pro mnohé osvědčené linii áála Dawsonův svět (bez komentáře), 90210 (každý s každým, miluju tě, nanávidím tě, přece jen tě miluju, stejně tě nenávidím...), The O.C. (oproti Skins vyloženě trapné) a nakonec se neubráním srovnání i s mým poměrně oblíbeným One Tree Hill, které se ale naštěstí kvalitou ze všech zmíněných Skins nejvíce přibližuje. Hold britská produkce má trochu jiný pohled na život náctiletých, na jejich problémy a na jejich místo v dnešní společnosti. Daleko více než ta americká sází místo patosu a sentimentu na tvrdé zobrazení reality, občas prodchnuté suchým humorem (díky za něj.)). Tvůrci tímhle "kouskem" určují nová pravidla žánru a dokazují, že i již mnohokrát zpracované téma o teenagerech zdaleka není vyčerpané a že prostřednictvím pečlivého a promyšleného vyprávění lze vytvořit dílo, které diváka emocionálně zasáhne a nutí jej si klást spoustu otázek a to je podle mě to nejcennější, čím Skins oplývá. Budu se opakovat, ale každému střízlivému člověku musí po zhlédnutí Skins připadat seriály jako již zmíněné BH, Dawson nebo O.C. neuvěřitelně trapné a hubené chudinky skrz naskrz "provoněné" komercí (netvrdím, že Skins nejsou vůbec komerční, ale v porovnání s ostatními...) a strategií, která je přesně nasměrována na pubertální děcka mezi 10. - 14. rokem. Možná, že je to až moc subjektivní, ale ta "realistická a poněkud ostřejší forma" mi vůbec nedala možnost pochybovat o poselství, které tenhle seriál nese. A že je fuc(k)t velké.)) P.S.: poslední epizoda 2. série je v jedné chvíli příjemně odlehčená :)) a hlavně je to takové finále, které se na poli seriálů jen tak nevidí. Třetí sezónu nehodnotím a nekomentuju.

Californication je ukázkovým příkladem toho, co tak miluji na seriálech. Navíc zodpovídá jednu velmi důležitou otázku – jestli může být seriál lepší než film. A já říkám, že může.)) Protože i když se v první řadě děje každý díl prakticky to samé, tak to jako celek neuvěřitelně šlape (hlavně kvůli mnohdy peprným, ale opravdu vynikajícím dialogům) a prostě vás to donutí dívat se dál.)) Hank Moody navíc není úplný parchant, neboť má i své světlé stránky: brání dámy v nesnázích (co si tím od nich za to vyslouží, je už vedlejší:))), kure*sky hláškuje a kouří ostošest (třeba i v krámě nebo v boxerskym ringu.)) A ta občasná „změna nálady“ nebo-li balancování na hraně komedie a tragédie, je taky moc povedené.)) 1. série – 95% 2. série – 90% 3. série – 95%

Asi nejzajímavější věcí na celých SOA je fakt, že tu nenalezneme ani jednu vyloženě kladnou postavu, protože ať se jakýkoli charakter může zpočátku jevit čistě "černě" nebo "bíle", je téměř každá postava dříve či později konfrontována s vlastními zákony motorkářského gangu a chtě nechtě se musí "nějak rozhodnout". Další věcí, kterou je potřeba zmínit, je originalita - podobný seriál neznám a i když téma motorkářů se ve filmu sem tam objeví, takhle komplexní sondu do života fungování podobné skupiny jsem dosud neviděl. Co se týče scénáře - občas může být malinko přitažený za vlasy (obzvlášť v situacích, kdy toho chlapcům prochází až příliš moc), nicméně můj finální dojem z celého seriálu to ani v nejmenším neovlivnilo. Herci perfektní, uvěřitelní, režie lepší než u mnohých celovečerních filmů a sem tam nějaká ta chytlavá hláška. Kvalita navíc nejen zůstává konstantní, ale dokonce stoupá. 1. série - 90% 2. série - 95% 3. série - 95%

Weeds je seriál, ke kterému mám velmi hezký vztah.)) I když si samozřejmě už zdaleka nepamatuji, co přesně v jakém díle bylo (snažím se sledovat tak nějak „pravidelně“ už přes tři roky), vím vcelku přesně, proč mě to tak baví a proč u toho rád odpočívám – Tráva má neuvěřitelně sympatické a skvěle zahrané postavy a celá ta anabáze začínající vcelku bizarním nápadem (i když je jasné, že Nancy v tu chvíli asi neměla na vybranou - no, i když...:D) se v dalších řadách fantasticky rozjede a má mnohdy takové grády (jak dramatické, tak komediální.)), že nebýt několika slabších dílů v posledních dvou řadách, šel bych nejspíš na maximum.) A mojí nejoblíbenější postavou je strýček Andy.))