Baader Meinhof Komplex

„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 (25.04.2009)

Nulový přínos k narativním filmům faktu, který (mírně) nadprůměrně hodnotím především proto, že oceňuji schopnost vyrovnat se s minulostí, což je něco, co naše kinematografie zatím nedokázala. Mám s tím ale vážné ideologické problémy: tváří se to celou dobu jako precizní rekonstrukce na základě archivních záznamů, ať již videí či textu, ale přitom se užívá rétorika ultralevicových skupin, která prostupuje i syžetem. Komplexnost v názvu klame, protože vznik druhé a třetí odbojové frakce není zmapován a o vykořisťovatelském americkém imperialismu říká něco německý mainstreamový film plný hvězd, jehož tučná stopáž neznačí tučná léta, ale snahu vyrovnat se západu. Nedá se ale něčemu vyrovnat, zatímco se vůči tomu vymezuju. 7/10 (15.04.2009)

Precizně udělanej film. Přestřelky a bitky si neberou servítky a hrozně se mi líbily ty teroristický akce. Hodně mi to připomínalo Mnichov s Ericem Banou. Ten masakr na olympiádě tam je dokonce i zmíněn. Skvělé jsou i prostřihy z dobových médií, které přibližují náladu doby a diváka vtahují do "aktuálního" dění. Herci jsou do jednoho perfektní. Bohužel ten soudní proces na konci mě už tolik neoslovil. A hlavně mne neoslovila ideologie RAF. Fandil jsem Bruno Ganzovi, aby je všechny pochytal. Například k mafiánům mám takovou jakousi úctu a respekt, kdyžto tyhlety teoristi ať už mají jakoukoli ideologii mě prostě serou. Vždycky plná huba keců vznešenejch cílů a stejně pak vražděj civilisty. (09.04.2009)

Jak nás učil na policejní akademii plukovník Brzybohatý: terorismus je z hlediska policie a bezpečnosti třeba posuzovat čistě trestněprávně, nikoli politicky. Cíle teroristických skupin mohou být různé, někdy lze mít pro ně i pochopení či dokonce sympatie, proto se posuzují vždy konkrétní kriminální činy, které se obvykle nazírají obdobně i v rozdílných kulturách. Proto ani sympatizující arabské státy nemohou přijmout unesené letadlo Lufthansy nebo unesenou loď Achille Lauro. Takto přistupovaly bezpečnostní orgány k terorismu prakticky ve všech civilizovaných zemích. Řečeno zjednodušeně terorismus je činnost, která se prostřednictvím násilí a šíření strachu snaží dosahovat svých cílů, přičemž ty cíle samy o sobě mohou být legitimní. Nutno ovšem říct, že tenhle modus doslova rozesraly USA po 11.9.2001, když Bush přišel s "válkou proti terorismu (jste s námi nebo proti nám)", což je v podstatě záležitost "boje za správný životní styl". Film samotný je vynikající jak po stránce technické (zvuk, akce, prostředí), tak herecké a dramatické. Celkově je film pokusem o záznam událostí bez hodnotícího hlediska. Zvláštní poznámku si zaslouží skvělá hudba a celkově syrové a mnohdy až drastické pojetí násilí ve filmu, což jen přispívá k jeho přesvědčivosti. Rozhodně nejde o ospravedlňování teroristů, kteří dle mého působí jako duševně a osobnostně nevyzrálí fanoušci Bezstarostné jízdy, kteří si přes všechna velkohubá hesla o boji s imperialismem nebyli tak úplně jisti, čeho vlastně chtějí dosáhnout. Trochu nedodělaně na mě působil jen konec, kdy je sice ukázán nástup druhé generace, aniž by se jí ale scénář více věnoval. Jinak nezbývá než Němcům pogratulovat k v poslední době již několikáté vynikající práci. (11.04.2009)

Nestačím se v poslední době divit ( v pozitivním slova smyslu ), jak se Němci prostřednictvím filmového plátna začínají vypořádávat se svou " stinnou minulostí. " Nedávno jsem shlédnul snímek Das leben den Anderen a liboval si a teď tohle. Režisér Uli Edel zde líčí ( až dokumentární formou ) a snímku to jednoznačně prospívá , příběh německé studentské organizace RAF, která vznikla jako reakce na protest proti brutálnímu policejnímu zásahu při demonstraci v roce 67. Protesty se týkaly především války ve Vietnamu a také byly namířeny proti Íránskému šáhovi. Mezi první členy patřila mimo jiné novinářka Ulrike Meinhof. Příběh vás ihned od začátku vtáhne přímo doprostřed dění a vaši pozornost udrží po celou dobu snímku ( ikdyž maličké zvýšení tempa a prostřihy v poslední části , kdy jsou členové RAF uvězněni a souzeni ) by neuškodilo. Berte to , ale pouze jako nepatrnou výtku, na výsledný dojem to nemá rozhodující vliv. Tvůrci se snažili o co nejvěrnější zachycení autentičnosti na úkor efektičnosti, budiž jim tedy odpuštěno :o) Co musím vyzdvihnout jsou vynikající herecké výkony, brilantní kamera, střih, opravdu precizně odvedené " akční scény ", kdy má člověk silný pocit, že se ocitnul uprostřed dění, nádhera. To vše parádně " ukočírováno " Uli Edelem a ještě umocněno precizním výběrem hudby. Ta dodává snímku na dynamičnosti! Nesmírně silný zážitek, 90%. p.s. nemůžu nedodat, že jako u většiny případů i tato skupina v úplném zárodku vzniká i z pochopitelných důvodů, člověk by s nimi i sympatizoval , aby se následně původní myšlenka dostala na úplný okraj a začalo nesmyslné vraždění a odnášeli to nevinní lidé... Podobné snímky: Životy těch druhých, Mnichov - s veškerou úctou ke Spielbergovi, jeho Mnichov nesahá tomuto snímku ani " po kotníky " . (19.06.2009)