Ashes to Ashes

Stejně jako v případě předcházejícího Life on Mars, se i jeho volné pokračování, Ashes to Ahes, rozjíždí pozvolna, avšak díky tomu, že všechny naše staré známé, s Gene Huntem v čele, už známe, je seriál víceméně od začátku dynamičtější, akčnější, méně psychedelický a vůbec tak nějak svižněji odsejpá. Co se tvůrcům povedlo opět na jedničku, je dobová atmosféra, od úvodních titulků má člověk pocit, že se vážně dívá na seriál z osmdesátých let. Dalším faktem, který vskutku kvituju, je, že postavy Hunta a dalších jsou mnohem více polidštěné, skrývají v sobě daleko více poloh (platí to mj. hlavně o Raymondovi). A jaká je "náhrada" za skvělého Johna Simma? No kromě toho, že se na Keeley Hawes moc pěkně kouká, je právě ona tím nejsvěžejším prvkem. Pokud se vám líbil Life on Mars, Ashes to Ashes si zamilujete. I'm happy, hope you're happy too." (21.07.2014)

Nakonec se ukázalo, že je to skutečně lepší než Life on Mars.. Ale bez zkouknutzí LoM to samozřejmě nemá smysl... Zásadní problém je první série, která nezačíná vůbec dobře. Opakují se zde nudné motivy, které známe z LoM a divák je neustále vytáčen počínáním Alex. To se zlepší na konci série, ale pravé kvality seriál ukáže až ve druhé a třetí sérii, které jsou naprosto fenomenální a to včetně finále... Tvůrci se rozhodně nezasekli a celý svůj koncept zásadně rozvedli.. (14.06.2010)

Zatímco Life on Mars mě fascinoval, byla to velká záhadná skládačka a já se těšila na odhalení každého nového kousku, Ashes to Ashes tahle jiskra chybí. Příběh zdaleka není tak zajímavý a hlavni hrdinka mi často leze na nervy... přesto má tenhle serial něco, co mě donutí si sednout a velmi ochotně u něj trávit čas ... DCI Gene Hunt - tříská lidi, vykopává dveře, chlastá a řídí tak, že svézt se jeho červený Quattrem už snad navždy bude mým nesplnitelným přáním. (10.07.2011)

Více než podařené pokračování načaté dokonalosti LoM. Sice Sam je jenom jeden, ale tady je zas více vtipu a hlavně více jisker mezi Huntem a Drakeovou, sice mi její hysterický záchvaty lezou občas krkem, ale zase je fakt, že nemám šajna, co je být matka (díky bohu (a antikoncepci)) a rozhodně nevim, co to je být matka , která trčí v osmdesátých letech a ne a ne se z nich po tři série vyhrabat. Druhá série AtA je sice krapet slabší, ale i tak se neodvažuji dát méně než pět, protože tenhle počin si těch pět zaslouží jako máloco. A navíc veliké potěšení pro magory do Pýchy a předsudku, ano, pan Darcy osobně (sice vypadá jak vypadlej videoklipu Nightworku a la normalizačně popovej vzhled, ale i tak....MacFadyen prostě!!). No a samozřejmě ten konec.....ten konec.....TEN KONEC JE MINIMÁLNĚ MAXIMÁLNĚ MOCNEJ!!!! (27.04.2011)

Možná ještě o chlup lepší než Life on Mars. Gene Hunt a jeho hoši tentokrát v osmdesátém prvním. Hlavní hrdinka (extrémně sympatická a okouzlující Keeley Hawes) se ocitá v komatu (a propadá se časem do minulosti) poté, co je střelena do hlavy padouchem pobrukujícím si titulní Bowieho píseň. A není to rozhodně náhoda, protože vše souvisí se vším. Parádně propracovaný, gradující děj, postavy, které si zamilujete (i když stejně jako hrdinka víte, že jsou to jen "konstrukty" jejího podvědomí), brilantní evokace osmdesátek. Těším se na příští rok a další díly. P.S. Ano, je to zároveň dost jiné než LOM, ale to proto, že sedmdesátky byly o něčem jiném. Update: Druhá série je stejně výborná. Snad bude i třetí. (02.07.2009)