Alois Nebel
Alois Nebel
Alois Nebel
Alois Nebel
Alois Nebel
Réžia:
Tomáš LuňákKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Miroslav Krobot, Marie Ludvíková, Karel Roden, Leoš Noha, Alois Švehlík, Tereza Ramba, Ján Sedal, Miloslav Maršálek, Jiří Štrébl, Marek Daniel (viac)Obsahy(2)
Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu (Marie Ludvíková). Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (901)
Ač se snaží čeští tvůrci stále zdokonalovat, co se týče technického nádobíčka, děj pokulhává a dramaturgie občas zatahuje do chmuru, beznaděje, přece ale divák může jemňoulinké napětí zaznamenat a pak zase polevuje do zdlouhavé utápějící deprese. Největší a krásné veliké plus si zaslouží řemeslo zvuku a nadpozemského ovzučení. Zachytit hukot lesa? Tichoulinké hučení? Trošku mi mrzí, že nemohu tento film označit za nejlepší. Stačí si pustit ústřední videoklip pana Neckáře a všichni jsou šťastní, tak akorát :-) ()
Hodně zajímavé, logicky zejména vizuálně,ale i film jako takový je na české poměry kvalitní a excelující Krobot..snad jen škoda,že film nezlepší náladu,spíš zhorší...80% ()
Velmi pěkně graficky zpracované, hlavně se mi líbili stíny, které se všem postavám odráží ve tvářích, pak také příroda Jeseníků a o nic méně Praha v odlesku silvestrovských oslav nového svobodného roku. Bohužel celkový děj i příběh je maličko utahaný a člověk se spíš těší na nový grafický prvek než na vyřešení celé zápletky, která to trošku kazí. ()
Samozřejmě, scénář za nádhernou vizuální stránkou pokulhává, jenže, je tu právě ten opravdu to nejdůležitější? Nikoliv, tím je dle mého názoru právě ten vizuál, dokonale vystižená atmosféra hor a snad i hlavního nádraží v Praze té doby. Scény jako je bouře, pronásledování, nebo i to obyčejné dění na železniční stanici, jsou i díky ni úchvatné. K tomu dopomáhá i zvuk a výborné kamerové kompozice. O jednotlivých postavách se ví velmi málo, často nic, především o důležité postavě Němého. Navíc je pravdou, že se toho ve filmu nenamluví příliš, ale vysledovat se dá hodně, jen je třeba se tomu opravdu věnovat, protože zase, jednotlivé části jsou pospojovány tak trochu na sílu. Alois Nebel celkově je a dlouho bude opravdu pozoruhodným dílem, dokonce nejen na naše poměry. Svým způsobem je to navíc takový malý film noir, což mu zase dodává na originalitě, kdyby ji náhodou animací už tak nebylo dost. 80% ()
Opravdu příjemná vánoční depka z jesenických lesů. Černobílý 80 milionový přízrak domácí tvorby podle mdlé Rudišovi předlohy. PS: krásné svátky a už se těším přežranej řízkama na Sám doma na tévé prímě. :) 50% ()
Rotoskopický návrat k české nové vlně ... ()
Skvělé výtvarno, zvuk a zpočátku i atmosféra, nestravitelná absence nosného příběhu. Velké zklamání... ()
Nebýt té zvláštní techniky animace, zbyde z toho taková ta typická česká psychárna téměř bez děje, sem tam s vtipnýma narážkama a s chlastáním. Ale nevadí, několik z nás to má celkem rádo a ve světě si nás snad zapamatují aspoň jako schopné animátory. Trošku zvláštní se mi zdálo, že vedlejší příběh Nebela a Květy vrcholící tím, jak Nebel hledá Květu v bouřce, byl mnohem poutavější a napínavější než hlavní dějová linie, zdlouhavá a plná nejasností. Ve chvilce pozvednutí sekyry se mi nezatajil dech (jak by asi měl v nejdůležitější chvíli filmu), ale spíš se mi v hlavě znovu vynořilo "Proč?". A to přitom mám jisté povědomí o dějinách naší země. Je ale vůbec možné, aby ten film pochopili v zahraničí (nebo dokonce v zámoří)? Čtyři hvězdičky aspoň za pokus o něco nového... a taky samozřejmě za Krobota a Rodena. ()
Pro mě veliké zklamání. Podle trailerů a všudypřítomných reklam jsem čekal podstatně dynamičtější děj. Mezi jednotlivými postavami jsem se potácel jako smyslů zbavený a marně vyhlížel jiskřičku, která by zažehla plamen prozření. Pomohli mi až kamarádi, takže jsem se nakonec v rozvleklém příběhu jakžtakž zorientoval, ale že bych během závěrečných titulků povstal a nadšeně tleskal, to tedy ne. Takovému příběhu by slušel spíše formát televisní inscenace než celovečerního filmu. Štval mě opakující se motiv parní lokomotivy, neustále se vracející vzpomínky hlavního hrdiny, neboť inspirace Valčíkem s Bašírem byla zjevná, ubohý hudební doprovod a nakonec i tahoun snímku - animace, občas jsem měl pocit, že se dívám na černobílý hraný film a taky, že animátoři si dali opravdu velkou práci s tím, aby hraný film pouze softwarově upravili. Také mě otravovaly časté barevné zeleno - červené ruchy, např. na okrajích oken jedoucího vlaku. Pokud to byl záměr autorů, pak tímto film po estetické stránce utrpěl pořádný šrám, myslím si však, že na tom měla rozhodující vinu spíše kvalita projektoru v kině. Celkovému dojmu z tohoto filmu to však bohužel neprospělo. Dvě hvězdičky dávám jen proto, že se film otírá o celkem aktuálně propíranou problematiku poválečných odsunů. ()
Děj je průvodce animací...a ta samotná stačí na 2 hvězdy. ()
Hezky zabalená nuda.Nebýt mi líto těch peněz, tak z kina odejdu.... ()
Na komentář jsem si úmyslně nechala nějaký čas. Z kina jsem totiž odcházela s poněkud rozporuplnými pocity. Teď už vím, že Alois Nebel je krásný film. Nic víc a nic míň. Děj celý film poněkud táhne dolů, ale romantické duše jako já, budou pořád dokola unešeny prvními minutami, protkanými hustou a temnou atmosférou, kdy vás trochu mrazí a čekáte, co přijde. Právě ta atmosféra je totiž po celou stopáž dokonalá. A právě díky tomu jsem schopná odpustit tvůrcům drobné nedostatky protože tenhle film je zkrátka poezie. Poezie, kde odjakživa převládá lyrika nad epikou. ()
Pribeh slaby a pomerne nezajimavy, me jako mladsi divacku nedokazal vubec zaujmout. Bohuzel i grafika(animace) byla udelana pouze na pul a tak z toho celkove vznika pomerne nudne dilo, ktere nezaujme ani svym vzhledem. ()
Jediné, co za něco stálo, byly naprosto bezchybně naanimované dobové obrazy. Pamatuji si zrdcadlo, do kterého jsem u babičky koukala, pamatuji si karafiáty... Mé srdce rozechvívala nádražní zastávka Bílého Potoka... Branná, Ostružná, Lipová lázeň zastávka, Lipová lázeň... Uchvacovala mě přesná podoba Hlavního nádraží a Fantovy kavárny. Překvapila mě reálnost ztracených duší, pohybujících se a žijících ve studených halách nádraží. Byla jsem uchvácena dýmovými animacemi lokomotivy a stoupajícího kouře cigarety... Ale o čem ten film sakra byl? Jako vždy, nedotažené, náznaky všeho možného, ale ve finále nic. Závěrečná píseň byla daleko výmluvnější, než celá dějová linie. Tenhle animák už víckrát neuvidím... ()
Tichá voda břehy mele - tak na mě Alois Nebel působí. Líbí se mi zvláštní pomalé tempo filmu, líbí se mi výtvarná stylizace a genius loci Jesenických Sudet. Výborná je i hudba, která snímek skvěle doplňuje a věrně vystihuje jeho melancholický nádech. Na druhou stranu jsou ovšem obě hlavní dějové linie poměrně jednoduché, až banální. Rovněž motivace a vývoj postav nejsou na první pohled zcela zřetelné. Nejsem si tedy jistý, zda se Alois Nebel významným způsobem prosadí v letošním oskarovém klání, kam byl za Českou republiku nominován. Po druhém shlédnutí ve svátečním čase na sklonku 2014 zvyšuji hodnocení na čtyři hvězdičky, Alois Nebel je ve své náznakovosti a mlhavosti přesvědčivý a působivý. ()
Na Aloise jsem se těšil, z kina jsem však odcházel se smíšenými pocity. Jednak s pocitem, že jsem viděl něco unikátního, neboť audiovizuální stránka je opravdu skvělá, stejně tak navozená atmosféra snímku. A jednak s pocitem, že plytčejší příběh jsem snad ještě neviděl. Jediná primitivní zápletka snímku (ohledně Němého) je chytře prozrazená již v obsahu (naštěstí jsem nečetl), prakticky žádné vyvrcholení, žádné rozuzlení, žádná pointa. Škoda no, kouká se na to fakt pěkně... ()
kouzelný vizuál, ale ten příběh... těšila jsem se, že si ho bez znalosti komiksu neposkvrněná vychutnám, namísto toho jsem se v dost věcech nechytala a to asi není tak úplně dobře, adaptace by přece měla obstát sama o sobě. nebo je taky možný, že jsem úplně blbá. každopádně by to byl skvělý destiminutový, dvacetiminutový film. na celovečerák by to chtělo lepší scénář. LEPŠÍ scénář.slabý. ale stejně strašně krásný. ()
Debaty o tom, jestli to ma nebo nema pribeh jsou podle me podivne. Pribeh to ma, podle meho nazoru nekdy az moc. To, ze je naznakove poskladany a nedovysvetlovany je na tom filmu navic daleko zajimavejsi nez nejaka rotoskopie. Velmi pozitivni je i motiv vztahu Aloise s Kvetou, protoze si nepamatuji, kdyby byl milostny pribeh nekoho, komu je nad tricet podany s takovou samozrejmosti a bez nejake shazujici trapnosti. Proc Alois neni takovy narez, jak jsme cekali je spise v tom, ze nedrzi rytmus a tu a tam nefunguje cas. Coz je pro takovy atmosfericky kousek rozhodujici. ()
9/10 - Na základě různorodých hodnocení filmu jsem se vypravil do kina se smíšenými pocity. Předpokládal jsem, že tu skoro hodinu a půl nějak přežiju a ty tři - čtyři hvězdičky filmu, na kterém se podílel zpěvák mé nejoblíbenější tuzemské kapely, nakonec dám. Výsledek však předčil moje očekávání - těch čtyřiaosmdesát minut uběhlo tak rychle, jak už dlouho u žádného filmu nepamatuji. Přitom tempo filmu nijak závratné není. Proč tomu tedy asi tak je? Snad proto, že z přehypovaných filmů začínám být znuděn, a proto na mě projekce Aloise Nebela působila jako balzám. Tak si říkám, že dlouho už mě žádný český film takto nevzal za srdíčko... a asi dlouho zase nevezme. PS: Jenom nechápu, co všichni mají s tím ´comebackem´ Neckáře. Skladba se mi zdá zcela průměrná. Oproti ní je píseň Marie Rottrové vynikající a coby fanouška Priessnitz mě potěšila i Mimosezóna z alba Stereo při závěrečných titulcích. Oscara bych A. Nebelovi přál, možná víc, než třebas Koljovi ;-)... ()
Súvisiace novinky
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (viac)
Evropské filmové ceny
Od roku 1988 uděluje evropská filmová akademie filmové ceny pro evropskou kinematografii. Původně se ocenění jmenovalo Cena Felix a od roku 1997 bylo přejmenováno na Evropské filmové ceny. Udílení… (viac)
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (viac)
Český Alois Nebel oceněn Evropskou filmovou akademií
Udělování Evropských filmových cen v Berlíně suverénně kralovala komorní Láska rakouského režiséra Michaela Hanekeho. Není to žádné překvapení, film o nemoci a umírání ve vztahu dvou starých manželů… (viac)
Alois Nebel v opak žití / nežitím život zachytí / mezi prsty horské dráhy. // Čas je časem skrze spáry. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Krátký komentář: Film se mi líbil, z kina jsem odcházel až překvapivě nadšen. Děj má, ne že ne, jen je potřeba ho hledat - to je ostatně poměrně přesná charakteristika filmu. Je celý jakoby skryt v mlze a člověk si musí všímat náhle se vynořivších maličkostí, aby i mohl složit výsledný obraz. Krobotův minimalismus si jde pro českého lva. Druhý nejsilnější kinozážitek roku 2011. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Dlouhý komentář: Měl-li bych Aloise přirovnat k jinému českému, případně československému filmu, volím Markétu Lazarovou. V obou případech se jedná o velkolepé a složité projekty, které je naneštěstí příliš snadné nepochopit. Oba filmy jsou silně vizuální, evokují pocit obrazu (ač toho dosahují odlišnými prostředky - animace vs. kompozice obrazu), oba snímky jsou freskou určitého časového období, kdy docházelo k velkým změnám ve společnosti, ty však stojí jakoby v pozadí filmu, do popředí se dostávají jen kusými utržky, předměty a přístupem k nim, náznakově, zatímco samotná dějová linka se zabývá výhradně lidmi a jejich "nedějinným" chováním, v obou případech láskou titulní postavy k cizinci. V každém případě se samozřejmě jedná o lásku jinou, přeci jen Markétu a Aloise dělí pár desítek let a jedno celé pohlaví, přesto však jsou jejich vztahy, získané jaksi náhodou, pouze vlivem nepříznivých událostí, příznačné. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Co však oba filmy spojuje nejvíce (a zároveň nejvíce vzdaluje) je mnohoznačnost, náznakovost, symboličnost. Po celou dobu trvání obou filmů se divák musí soustředit všemi smysly, na zvuk i obraz, jak na popředí, tak pozadí scény, a nesutále si tak skládat mozaiku malých i velkých událostí. Vždyť kolik nám odhalí (ne)oholená Nebelova tvář, co se dozvíme ve chvíli, kdy starý Wachek nabíjí svůj Luger - skutečnosti, na něž narážím, jsou pak sice později ve filmu doslovně zmíněný, jenže -čím dříve divák "ví", tím dříve může "vidět" skrze mlhu. Mlčení, pohledy do prázdna, místo pádné odpovědi jen neslyšné přikývnutí, to vše dotváří atmosféru "jisté nejistoty". Jak jsem již zmínil, tyto nezřetelné a hlubší vrstvy film přibližují Markétě, zároveň však vzdalují - a na vině je stopáž. Chce-li filmový tvůrce vybudovat takto mnohovrstevnatý film založený nikoliv na přímé akci, nýbrž na náznacích, musí mu dát prostor, musí nechat diváka zakořenit do filmové pásky. To se Vláčilovi, ač si Markétu považoval za nedokončenou, zatímco Luňákovi a spol. nikoliv, ač Nebela za dokončeného pravděpodobně považují. Do 87 minut se tak smrsknul děj (který tam JE, a kdo jej nevidí, tak jej vidět nechce, nebo neumí), ovšem na zbytek už tolik místa nezbylo. Symbolická rovina je tak příliš málo košatá, na málo větvích vykvete málo květů, z nichž dozraje ještě méně jablek, někdy krouží jen tak okolo, po povchu, jádro ale nezasáhne. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: K hereckým výkonům nemám výtek, Krobotův minimalismus je excelentní. Pokud už je konání některých postav nejasné, jejich motivace nejsou dostatečně zřetelné, nejedná se o chybu hereckjou, nýbrž režijně-scénáristickou (anebo snad na osekání a zkracování tlačil producent?). Postava, která krátkou stopáží a zbytečnou povrchností utrpěla nejvíce, je Němý. Ten měl potenciál stát se skutečně VELKOU filmovou postavou, koneckonců, typ "osamělého mstitele" je divácky věčný vždy, je však přespříliš plochý, nevysvětlený a ani ne tak záhadný, jako spíš nedodělaný. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Co se týče tolik propírané rotoskopie, připadá mi na technicky vysoké úrovni, a ač se stvůrci nevyvarovali jakési nevyrovnanosti v podobě obličejů, dá se požadovat za úspěšnou. O to hůře však, ve srovnání s animací herců, dopadla 3D animace - především scéna z oslav Silvestra na Hlavním nádraží působila poněkud umělohmotně. Ve filmu o filmu jsem se dozvěděl, že původně bylo uvažováno o použití jen černé a bílé barvy, tak jak je tomu v původním komiksu, tato možnost však byla zavrhnuta, jelikož film pak údajně působil příliš "tvrdě". Co jsem však měl možnost vidět působil naopak ještě lépe, než v podobě finální. Hlavně proto, že postavy byly pevnou součástí prostředí, zatímco ve výsledné podobě filmu jsou postavy často provedeny jen černobíle, pozadí v dostínech šedi, tudíž z něj podivně trčí a svítí. ::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::: Suma sumárum, potenciál na jednoznačných pět hvězd, výsledek asi na čtyři. Dávám pět. Film sice není dokonalý, není ale ani sedmdesátiprocentní a já se tak pokusím fungovat jako jakési korekční talčítko. Po dalším zhlédnutí, které v blízké době plánuji, hodnocení třeba poupravím. ........... Sakra, to je nějaké dlouhé, a to jsem toho ještě hroudu vynechal. () (menej) (viac)