Chlapec A

Pořádně silný kafe, jen co je pravda. Jestli vám nevadí komorní a intimnější snímky, nerozpakujte se a běžte do tohoto kousku po hlavě. Hned v první scéně snímku vás dostane odzbrojující Andrew Garfield, který roli nehraje, ale žije! A pak se před vámi zprvu nenápadně začne odhalovat osud Kluka A, stydlivého chlapce od vedle. Promyšlené záběry, detaily tváří, které zprostředkovávají mnohdy víc, než nadbytečná slova a sofistikované vyprávění, jenž nevyhnutelně vede k tomu, co naše zkurvená společnost dělá sama sobě a především lidem, kteří to ještě nevzdali. Zatracenej hyenismus a zpropadená touha lidí bažit na senzacích hlava nehlava. Už aby někdo tuhle podlou lidskou vlastnost konečně zprovodil ze světa jednou provždy. Ale kdo? A co by nás to všechny stálo... (06.09.2011)

Velmi zajímavý počin. Zajímavý v tom nejčistším slova smyslu. Lehkost a autentičnost, s jakou je koncipován celý příběh, je famózní a pokud opravdu platí ono známé „méně je někdy více“, tak v případě tohoto filmu jej lze aplikovat dvojnásobně. Minimalistický přístup v provázanosti (a nutno podotknout, že v opravdu dokonalé sladěnosti) s aktuálně závažným a dramatickým tématem je zároveň jedním ze způsobů, jak „udělat velký film“. Když si k tomu ještě připočtete prostředí Velké Británie (které je pro podobná témata a lidské osudy jako stvořené) a skutečnost, že v celém filmu prakticky nenajdete jediné hluché místo, vyjde z toho něco, co si rozhodně zasluhuje pozornost. Někdo by jistě mohl tvrdit, že už „jen“ ten příběh je tak silný, že výsledek prostě ani nemůže být špatný. Pro mě je to pravda tak na padesát procent, protože zku*vit se dá (jak všichni ostatně víme) i nadprůměrný scénář s více než štědrým rozpočtem. Tady jde ale nesmírně silný příběh ruku v ruce s dokonale sugestivní režií, hluboce lidským a prožitým výkonem Andrewa Garfielda a pozoruhodnou civilností ostatních postav. Další snímek z kategorie drama, na který mohou být Ostrované velmi hrdí. (21.09.2011)

Šel jsem do toho hlavně kvůli Garfieldovi, mám ho rád, kluka ušatýho, tady se ale nějak málo směje a vůbec celý je to takový depresivní, že mi z toho akorát bylo ouzko. Je to slušně natočený i zahraný, ale kdybyste to neviděli, o nic nepřijdete. (27.07.2016)

Kvalitní drama. (02.08.2012)

Smutný a velký námět k zamyšlení. Má cenu se napravit a pokusit žít jinak ? Tolik jsem mu fandila .... :( (02.04.2013)

Dá sa jeden zlý skutok odpustiť ak vykonáte jeden dobrý skutok ? Pochmúrna dráma o mladom človekovi ktorý sa po strašnom čine pretĺka životom, bude mu vlastne dakedy odpustené ? a dokáže opustiť hlavne sebe ? (15.06.2013)

Podstatne lepšie je spracovaná časť v ktorom sa rozoberajú dôvody vraždy a znásilnenia dievčatka dvomi chlapcami ako práve to, na čom mal tento film stavať - pokus o začlenenie do spoločnosti a to ako mladého násilníka dostihla vlastná minulosť. Bohužiaľ aj v dnešnej dobe existujú ľudia ktorý sa zastavajú mladých vrahov, ktorý zo sveta zniesli povedzme svojho otca iba preto, že dvakrát udrel ich mamu. Celé sa to má riešiť úplne inak, ale predovšetkým ženská časť populácie vždy verí žene a 17 ročnému vrahovi, aj keď to celé bolo v skutočnosti inak... (02.03.2020)

Asi nejlepší věc, co jsem na 43. KVIFF viděl. To téma je nevšední a film skvěle vystavěn až do konce. A. Garfield vypadá jako velká herecká naděje, otázka je jen do jaký míry mu to bylo šitý na míru. Tohle určitě zkoukněte. Člověka to vede i k přemýšlení o rychlých soudech na základě mediálních informací, který si každej z nás dělá v různých kauzách dnes a denně... (14.07.2008)

"COLOUR ME CROWLEY !" sa mi žiadalo kričať počas sledovania, lebo túto šedivú TV kameru nemusím ani ako navodenie atmosféry (Flashbacks Of A Full vie o čom to je). Ale to je asi tak to jediné, čo sa dá vytknúť tomuto silnému príbehu. Len zamrzí, že Garfieldovi nastrkali do rúk všelijaké hodnotné predmety (BAFTA TW Award, Ecumenical Jury) a na malého Craiga (Taylor) sa pozabudlo. Aspoň časopis Playboy mu mohli podarovať, lebo tento "úhorovrah" s tým jeho "Fock you" dal retrospektíve poriadny drive. (21.09.2008)

Nutí člověka se zamyslet. Netuším, jak bych se po odhalení pravdy zachoval, ale rozhodně jsem si jistý, že bych v tomto případě raději žil v nevědomosti. Strach a předsudky jsou nesnesitelní společníci. Nikdy už bych se v přítomnosti takového člověka nedokázal chovat tak, jako dříve. Velmi přesvědčivé herecké výkony, které na diváka působí ještě dlouho po skončení závěrečných titulků. // 80% (15.08.2009)

V průměru snad jednou za pětiletku je mi velmi rázně připomenuto, že britský kinematografický průmysl není jen o Pinewood studios , Bondech popřípadě Harry Potterech, ale že přes nástrahy české distribuce a tlačenky francouzské, německé, španělské a třebas i skandinávské produkce, lze prorazit do světa i s menšíma nezavislýma kouskama. A tak po zážitcích např. s Billym, Létem anebo Ovládáním se mi ruky dostal Boy A, kterej mě v první polovině tak nakopl (scénář a režie), že mi finální katarze úplně zastínila ty zádrhely, které jsou tady kritizovány. PS: Budu Vás bedlivě sledovat pane Garfielde. (12.03.2010)

Mimořádně silný film i přes svou předvídatelnost. Člověk má takové tušení od úplného začátku jak to skončí...ale síla toho lidského osudu a jeho nezvratnost člověka prostě dostane. A skvěle zahrané Garfieldem! Film na něm stojí a on to zvládl. Zahrát postavu, která se většinu času zmítá mezi dvěma extrémy (plachostí a agresivitou) určitě nebyla žádná sranda. Bravo! (07.04.2010)

Výborné a stupňující se skromné drama, opírající se o herecké výkony a hloubku či závažnost své myšlenky, mě osobně ve Varech velmi mile překvapilo. Film jde dál než Dostojevského zločin a po něm následující trest a řeší problém, jak člověka přijme společnost potom, co si svůj trest odpykal a jestli předsudky lidí nejsou ještě větším trestem. Velmi doporučuji. (13.07.2008)

95% ...silný kafe!!! (08.01.2012)

Kvalitny film o chlapcovi, ktory je prenasledovany prehreskami minulosti. A k tomu vyborna rezia Johna Crowleyho. 89 % (21.05.2013)

Boy A zavání trochu vykalkulovaností, ale i tak vás dokáže přikovat k sedačce. Skvěle napsaný scénař, který velmi dobře graduje, a skvěle i zahraný. Nadprůměr z tohoto filmů dělají mrazivé flasbacky. (22.12.2008)

Nadmíru působivé drama. Pro mě do té doby neznámý Andrew Garfield překvapil výborným hereckým výkonem. Vlastně jednoduchému příběhu s depresivním nádechem o chlapci, jenž se čím dál tím víc neúspěšně snaží setrást stín minulosti, který ho pomalu dohání, dodal ten správný punc bezútěšnosti. Poctivá filmařina s pořádně silným koncem. (26.07.2009)

Marlene Dietrich ve filmu Norimberský proces říká soudci: "Ne, ne, abychom mohli žit dál, musíme zapomenout". Člověk může zapomenout a často zapomene i rád, člověk může dokonce udělat za minulostí tlustou čáru a začít vše znovu. Nikdy však tento nový život a tento nový člověk neprobíhá v novém světě, který také zapomenul. Kdykoliv odkudkoliv se může objevit vzpomínka zvenku, která nenechá nikoho na pochybách o tom, že svět je kontinuální a že dnešek je spojený s minulostí. Jediným východiskem pro nový život je jen striktně utajená a střežená včerejší identita. ___ Téma za pět, film za dvě. Upřednostním téma - takže za tři. (11.10.2011)

Šmangote, to bol film, čo ma dokázal chytiť fest "za pačesy". Hlboké dramatické, herecky fajn zahrané či zo strany Garfielda, ale aj ten jeho kurátor (Mulan) bol pozerateľný. Myšlienka filmu deja, a Ericove (Jackove) pravidelné reminiscencie ma pomaly a isto vťahovali , pohlcovali a nechávali v napätom sledovaní až do konca. Už teraz viem , že ten film si pozriem a nie ešte raz. juj vysokých päť bodov plussssss. (16.06.2014)

Ach jo, ti Angličani, ti mi dávaj zabrat! A co jsem čekala? Přemýšlela jsem nad tím příběhem, Všichni se zabývají hlavně vinou těch kluků, kterým mohlo být tak 12let. Nikdo se nepozastaví nad tím, co je k tomu vedlo. Násilí stále plodí zase jen násilí. Malí kluci, věčně šikanovaní, Eric staršími spolužáky, Philip svým strašným starším bratrem. Jejich rodiče se jimi nezabývali(scéna, kdy Eric příjde domu zmlácený, otec se na něj ani nepodívá, sedí u flašky, máma leží a jen na něj křičí, ať jí dá pokoj.)Vnímavý divák si toho musel všimnout. Ty děti nemohly dozrát, nevěděly jak, nevěděly si rady, jak se bránit před svými nejbližšími. Neznali nic, než boj. A pak už bylo pozdě. Hlavní viník zůstává nepotrestán. Všichni je měli za zrůdy, ale co byli ti rodiče? Ti měli na svědomí životy všech tří dětí. Proto brečím! (04.12.2014)