Vojna a mír
War and Peace
War and Peace
Réžia:
King VidorKamera:
Jack CardiffHudba:
Nino RotaHrajú:
Audrey Hepburn, Henry Fonda, Mel Ferrer, Vittorio Gassman, Herbert Lom, Anna Maria Ferrero, Oskar Homolka, Anita Ekberg, Tullio Carminati, Barry Jones (viac)VOD (3)
Obsahy(1)
Americký film Vojna a mír vznikl podle stejnojmenné předlohy spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, která patří k nejrozsáhlejším románovým skladbám světové literatury. Vystupuje zde více než 250 postav hlavních a epizodických, ale obtížnost tohoto díla spočívá hlavně v tom, že zachycuje složitý společensko-historický vývoj. Odehrává se v době napoleonských válek a předkládá také vojensko-politický pohled na širší evropskou scénu. První část téměř tříhodinového snímku zachycuje události v letech 1805–1812, mezi dvěma Napoleonovými ruskými taženími. V období mezi těmito válkami prožilo Rusko několikaleté období nejistého míru. Hrdinové procházejí řadou důležitých změn. Nataša Rostovová vyrostla z vytáhlého dítěte v neobyčejně hezkou dívku a zažívá několik milostných vzplanutí. Nakonec svoji největší lásku, knížete Andreje Bolkonského, zrazuje pro obyčejného, rozmařilého světáka Anatola Kuragina. Pierre Bezuchov se stává dědicem ohromného jmění a bez lásky si bere za ženu krásnou Helenu Kuraginovou. Jejich vztah se po svatbě brzy hroutí. Pro nevěru své ženy se bije v souboji s bezohledným důstojníkem Dolochovem. Andrej Bolkonský zůstává těžce zraněn v bitvě u Slavkova a vyrovnává se se smrtí manželky, která zemřela při porodu... Druhá část románového přepisu díla Lva Nikolajeviče Tolstého líčí události roku 1812 od prvních okamžiků Napoleonova vpádu do Ruska přes bitvu u Borodina a obsazení opuštěné Moskvy až po závěrečný útěk demoralizované francouzské armády a její porážku. V té době se rozvíjí osobní život jednotlivých hrdinů. Nataša Rostovová se stává svědkem smrti Andreje Bolkonského, jenž byl těžce zraněn v bitvě u Borodina. Nikolaj Rostov se zamiloval do Andrejovy sestry Marie Bolkonské a pro ni se rozchází se sestřenicí Soňou, s níž byl dosud zasnouben. Péťa Rostov nachází smrt v bitvě před Berezinou. Pierre Bezuchov prodělává velkou duševní změnu, účastní se také bitvy u Borodina, kde se neúspěšně pokouší spáchat atentát na Napoleona. Později v Moskvě, v přestrojení padá do zajetí nepřátelských vojsk a po nesčetných útrapách je osvobozen oddílem někdejšího soka Dolochova. V závěru se znovu setkává se svou první a jedinou láskou – Natašou...
Film natočil významný tvůrce a klasik americké kinematografie King Vidor, který musel zachytit neustále se prolínající dějová pásma literární předlohy. S citem ukazuje vysokou aristokracii, scény utrpení ruských hrdinů, jeho mistrovství se však projevuje hlavně v bitevních scénách. Film se natáčel pro americkou distribuční společnost Paramount v Itálii a dohled známých producentů Dina De Laurentiise a Carla Pontiho ovlivnil i mezinárodní složení tvůrců. Hudbu napsal známý filmový skladatel Nino Rota, za obrazovou část ručil britský kameraman Jack Cardiff. Křehkou a půvabnou Natašu Rostovovou ztvárnila Audrey Hepburnová. Úlohu nevyrovnaného, rozevlátého Pierra Bezuchova ztěsnil Henry Fonda, knížete Andreje Bolkonského hraje Mel Ferrer, jenž byl v soukromí několik let partnerem Hepburnové. Roli světáka Anatola Kuragina představuje Ital Vittorio Gassman, lehkovážnou a nevěrnou Helenu Kuraginovou vytvořila švédská filmová hvězda Anita Ekbergová.
(Česká televize)
Videá (1)
Recenzie (80)
V režii Kinga Vidora se Američanům v roce 1956 podařil téměř husarský kousek, a to natočení dvoudílného veledíla "Vojna a mír" s bezkonkurenčním mezinárodním hereckým obsazením. Tomuto filmu tleskám, ale současně velice chválím i zfilmované dílo režisera Sergeje Bondarčuka z Ruské produkce r. 1965 - Vojna a mír, které je zpracované a vytvořené v drsnější a prozaičtější reálii, než přepis USA. ()
Aj pri tej dĺžke sa mi zdal dej skratkovitý a prvá časť prakticky nie je o žiadnej vojne ani o mieri. Skôr o živote ruskej smotánky, pletkách, úletoch, tanci, zvádzaní a odpúšťaní. Druhá časť je, naopak, takmer samá vojna. Tie scény sa mi nezdali nijak chudobné ani slabé. Spolu so skvelými hercami nemôžem inak ako za štyri hviezdy. –––– Jestli se na mě při další figure podívá a usměje, stane se mou ženou. ()
Z Tolstého filmaři nejvíce milovali Annu Kareninu, Kreutzerovu sonátu... a Vojnu a mír. V této opulentní, širokoúhlé, barevné a předlouhé verzi sledujeme slavný příběh od Slavkova až po rok 1820. Atraktivní události na pozadí napoleonských válek sledují několikero mladých manželství, lásky a jiné pletky a všichni jsou spokojeni. Herci mají co hrát, dnešní divák si z filmu rád udělá seriál a dokonce i Audrey Hepburnovic zde nepřekáží, protože ten empír je k její siluetě skutečně shovívavý. Ani Anita Ekberg není ještě vulgární a Mel Ferrer je krásný jako panenka. ()
Moje první setkání s veledílem Lva Nikolajeviče Tolstého dopadlo nadmíru spokojeně. Neočekávejte žádné "ryanovské" válečné běsnění, tohle není primárně válečný film jako spíš romantický, resp. vztahový, přesto jsou dobové bitvy natočeny vkusně a líbivě (pokud se to dá tak napsat). No nebudu předstírat, že by mě až tak zajímala ruská literatura anebo samotné napoleonské tažení, důvod, proč jsem "obětoval" tři a půl hodiny svého drahocenného času, se jmenuje Audrey Hepburn. Už jen to, že dokázala každou scénu, ve které se objevila, doslova prozářit, mluví, myslím, za své. Ale to není nic výjimečného, jelikož to platí u 99% jejích filmů. A ještě pár slov k Melu Ferrerovi, tehdejšímu partnerovi Audrey, chápu, že si to jeho role žádala, ale byl to prostě tragéd, který mě na celém filmu vytáčel fakt ze všeho nejvíc (anebo jsem možná jen žárlil, já vím, holt obsese :-). ()
Zatím nemohu srovnávat s ruskou verzí. Nádherný epický velkofilm, který zaujme především nádhernými kostýmy (všechny Natašiny šaty), velkolepými vojenskými scénami (odchod Napoleona z Ruska) a mladičkou Audrey Hepburn. Herci občas přehrávají, ale to už k filmům z 50.let minulého století patří :-) do knižního originálu se asi nikdy nepustím, už Anna Karenina mě málem unudila k smrti. ()
Galéria (106)
Zaujímavosti (33)
- Dlho sa špekulovalo, prečo Marlon Brando nechcel spolupracovať s Audrey Hepburn. Viac svetla priniesol jej syn v herečkinom životopise („Audrey Hepburn. Stelesnenie elegancie“). Píše, že Audrey bola počas celého svojho života presvedčená o Brandovej nevraživosti voči nej. Tá mala vzniknúť hneď na prvom stretnutí, kedy Audrey po získaní Oscara za Prázniny v Ríme (1953) mala ísť na nejaký galavečer, kde sedela vedľa Branda. Ako Audrey spomínala, hanblivo pozdravila Marlona, na čo Brando nereagoval a počas celého stretnutia s ňou neprehovoril ani slovo. Preto bola viac ako 40 rokov presvedčená o jeho nevraživosti. Všetko sa vyjasnilo krátko pred herečkinou smrťou v roku 1993, keď už ležala v nemocnici. Práve vtedy jej Brando napísal list, v ktorom vysvetlil celú situáciu – očividne ho niekto musel o Hepburnovej pocitoch informovať. Brando v liste uvádza, že bol tak očarený a vystrašený Audrey Hepburnovou, že onemel a nedokázal nič povedať. Dones sa špekuluje, či ide o úprimný list, alebo Brando len chcel zmierniť herečkinu bolesť na smrteľnej posteli. (Arsenal83)
- Slávny životopisec Johna Forda Tad Gallagher vo svojej úlohe hlasujúceho kritika v prieskume Britského filmového inštitútu v roku 2012 o najlepších filmoch všetkých čias zvolil tento za jeden z desiatich najlepších filmov všetkých čias. (Arsenal83)
- Arlene Dahl bola pôvodne obsadená ako Helene, no krátko pred natáčaním ochorela a nahradila ju Anita Ekberg. (Arsenal83)
Reklama