Medzi stenami

První silnou stránkou tohoto filmu je ve všech ohledech sympatická postava učitele francouzštiny. Zaslouží si hlubokou poklonu za svou velkorysost, klid, inteligenci a trpělivost, se kterou přistupuje ke svým svěřencům v hodinách, jenž jsou vyplňovány neustálou argumentací, vysvětlováním, oponenturou a usměrňováním. V rámci možností zachovává chladnou hlavu, a především na závěr v pomyslném vyvrcholení snímku neztrácí lidskost ani tvář. Druhou silnou stránkou filmu jsou dialogy, jenž zaznívají v rámci třídních diskuzí mezi Francoisem a jeho žáky. Díky nehercům mají naprostou autenticitu a přirozenost, díky nimž mě dokonale vtáhly do děje. Mezi zdmi je velice cenný film. Nabízí totiž opravdový a upřímný pohled na psychicky velice vyčerpávající práci učitelů. Zde ještě více znásobenou různorodostí dětí (rasovou, národnostní, kulturní), které navštěvují školu, mezi jejímiž zdmi se tento působivý příběh odehrává. 8/10 (04.09.2013)

Konečně se někomu povedlo stvořit film ze školního prostředí, kde jsou učitelé skutečnými životnými postavami a ne jen přehnanými karikaturami, dětští herci nehrají křečovitě a kde diváci (ať už z řad dětí či dospělých) mohou skutečně zaznamenat důvěrně známé situace ze školních lavic. Výtečně napsaný, ani chvíli nudný a skutečně emotivní film, který předčil má očekávání. (29.01.2009)

Koniec mohol byť aj zaujímavejší, ale všetko pred ním skvelé:) (11.01.2010)

Film není umělecky příliš silný, ale je překvapivě realistický, neschematický a na pár místech jsem se upřímně zasmál. (30.01.2011)

Tak tohle jsem nečekala. Film ze školních lavic, na který budu dlouho vzpomínat a to díky žákům a jejich originálním nehereckým výkonům. (20.06.2011)

Jedna škola, jedna trieda a jeden učiteľ. Samozrejme tých učiteľov je tam viac, ale nimi sa Entre les murs nezaoberá. Kedy učiteľ vlastne zlyhá? Keď si nevie udržať autoritu? Keď žiaka nenaučí, nezaujme? Keď mu ujdú nervy? Učitelia niesú vyškolení psychológovia, ale riešenie krízových situácií má o to väčší dopad, keďže priamo ovplyvňujú budúcnosť dospievajúcich. Schopnosť rozvíriť myslenie a dialóg by určite mali byť odmeňované, čo by však malo byť trestané? Kedy je tá chvíľa, ten moment, keď sa palica musí zlomiť? A skutočne sa musí? Film ma zaujal, keďže je zo školského prostredia a nezaoberá sa šikanou ani ničím podobným, ale za to je komplexnejší z hľadiska situácií. Povolanie učiteľa mám v láske, bohužiaľ krajina, v ktorej žijem, mi hádže polená pod nohy a ukazuje, že o mladých učiteľov nestojí. Prostredie filmu je vykreslené skvelo aj so sympatickým zborom. Niekto by mohol očakávať viac dramatickosti či dôraz na prežívanie. V tomto prípade si myslím, že by to skôr uškodilo. Rôzne formy osobností sa dajú ľahko čítať a prostredie školy znateľne vplýva. Ďakujem Francoá. (23.06.2012)

Další film z řady, která začíná někde u Panu učiteli s láskou a pokračuje přes Nebezpečné myšlenky a Náš vůdce atd. Díky tomu moc nevybočuje z řady - charismatický nonkonformní učitel, banda sígrů, hlavní sígr, co je v jádru hodný chlapec, špatná sociální situace a směs etnik. Neříkám, že to je natočené špatně, ale nic moc nového to nepřináší. Pokud člověk neviděl předchozí zmiňované, může se dobře bavit. Za mě jsou tak nejzajímavější pasáže z rozhovorů ze sborovny, zoufalství nad nekonečnou snahou s minimálními výsledky, přesto snaha dělat věci poctivě, důraz na etické a morální principy ve sporech. (14.09.2012)

Prapodivný film. Celý se odehrává ve třídě, zachycuje výuku, konflikty multikulturních a multietnických žáků s francouzským učitelem. Autor dialogů měl přetěžký úkol a ustál to. Kolikpak asi českých pedagogů ze základních škol se asi na film koukalo. Film na pomezí dokumentu. (28.10.2013)

Tak přesné a uvěřitelné, že to skoro ani nevypadá jako hraný film. (23.07.2017)

Takřka dokumentární formou natočený komorní příběh provází jedním školním rokem třídu třinácti až patnáctiletých dospívajících z chudší části Paříže podle autobiografie třídního učitele, který si tuto roli i ve filmu zahrál. Etnické složení třídy je pestré, vztahy žáků mezi sebou tu a tam skřípou, občas drží třída při sobě, má své premianty i šprty, své provokatéry a ty, kterým ve škole na ničem nezáleží, své hádky a nenávisti, drobné i větší provokace. Jen žáci, učitel a učebna - žádné filmařské efekty, romantické scény, nechápající životní partnery a domácí krize Takřka strnulá kamera sleduje jen tváře, jejich verbální poznámky a snažícího se učitele … na něj je ostatně vyvíjen stálý tlak, nelze než obdivovat jeho asertivitu, vstřícnost a nekonečnou trpělivost s některými žáky, kteří skoro sabotují jeho práci. Občas trpělivost přeteče ….a na problém je zaděláno. Být učitelem rozhodně není jednoduché, ale netušil jsem, že učitelování může být tak otupující a neperspektivní. Výborná je závěrečná scéna, kdy po dotazech, co žáky za celý školní rok zaujalo, jsou přicházející odpovědi rozpačité a vědomosti nicotné, jedna žákyně dokonce řekne, že ničemu nerozumí. Pro učitele, který se celý rok snaží …..velmi špatné vysvědčení! Jenže, může za to sám učitel, školní systém, způsob výuky? Pokud je film autentický a takto funguje školství, jaká bude všeobecná vzdělanost těch chudších, když elity už studují jen na prestižních školách? Doporučuji jako povinné pro české žáky, učitele i školské úředníky, pro ty především. (13.01.2009)

Aktualni, neuveritelne podnetny film, ktery i pres maximalni realismus ani chvilku nenudi. (18.03.2009)

Realistické, až to mrazí. Přímý pohled do situace českých školských poměrů. (08.01.2011)

Nevysvětlitelná to záhada. Proč všichni unisono volají, že Mezi zdmi je geniální film? Tolik ráda bych souhlasila. A marně pátrám ve své duši po důkazech nadprůměrného zážitku. Vždyť ten velmi sympatický Francois Bégaudeau vaří podle receptu Bel Kaufman. Poloautobiografie mladé kantorky, chudinská škola, les ados různých ras a náboženství, intenzivní nejednoznačné vztahy učitele s těmi obzvlášť zlobivými, příběh umístěn do jediné třídy a jediného školního roku od prvního zvonění do posledního. A Nahoru po schodišti dolů je ostrá, i po padesáti letech čerstvá delikatesa, oproti které Mezi zdmi chutná jako tři dny starej odvar z odvaru z cibule, který ti naservírujou pod značkou pěti michelinek jako nominaci na pokrm roku. Jednotlivé konflikty a dialogy s profem tu jsou jistěže zajímavé a o lecčem vypovídající, jenže ne do větší míry než patnáct jakýchkoliv jiných zážitků, které mívá člověk nejen na „problematické" základce nebo střední každý týden. Nejeden argumentuje, že toť geniální a perfektní film, protože o poměrech v tom bídném dnešním školství (existovaly někdy doby, kdy se na školství nenadávalo??) vypovídá nebývale autenticky a realisticky. Jenže pro mne míra realističnosti filmu není přímo úměrná jeho talentovanosti. A i kdyby, nejedná se o jediné kritérium. Kdo měl silný zážitek z Mezizdí, tomu by román Nahoru po schodišti dolů asi způsobil osobní kulturní revoluci. (06.02.2011)

V rámci filmů s touto tématikou a zaměřením musím hodnotit za plný počet. Jednak díky tomu, že je to neobyčejně otevřené drama, co vypovídá o skutečných problémech a díky ruční kameře a velmi pečlivému střihu se divák doslova dostane do školní lavice i před tabuli. Film nezaměstnává diváka zbytečnostmi jako jsou hudba nebo filtry, vše je přímo podmíněno látce a jejímu vyznění. Co se týká toho, o čem film vypovídá - asi bych pouze citoval uživatele Radek99, který asi nejlépe shrnul " děj " a hodnotu filmu, spolu s jeho důležitostí a výpovědní hodnotou. Nejsem učitelem ale jako divák přesto jasně chápu a orientuji se v tom, o jakých problémech film mluví. Je to o jiném přístupu k učení, o zcela otevřené diskusi, o mentalitě, o rasových problémech, o zcela rodílných etnických vrstvách které se nedokáží ani v moderní době sloučit a jsou stále odděleny a o tom všem, co je ve školství nejen ve Francii problémem. Řešení není nikdy jednoduché a často cokoli je míněno dobře, kdokoli se kohokoli zastává - vše se může obrátit proti němu. Na jedné straně zcela otevřené " děti - studenti " se svým jednoduchým viděním hodnot a světa kolem sebe ( v jejich věku je to logické ) a na druhé učitel, který se třídy zastává ale vlastně nemá šanci prosadit něco víc. Jeho pozice není záviděníhodná, musí často rozhodovat o věcech, které nadobro změní osudy jeho žáků a i v tom je vidět síla - na toto povolání nestačí jen láska k povolání ale i silné nervy a výdrž. Film je spíše na hranici dokumentu, o to víc i díky tomu, že hlavní představitel je sám učitelem. Silný zážitek, který nutně nemusí mít na konci nějakou fatální ránu, ze které se obrátí žaludek - celé to působí jednotně a kompaktně jako celek a to bohatě stačí. 8.6.2011 ***** (08.06.2011)

stv1 (ci 2?) zase prijemne prekvapilo v neskoru nocnu hodinu... obvykle taketo dlhe realisticke dramy velmi nemusim, ale entre les murs zaujalo uz po par minutach a tak som to musel dopozerat. V podstate je ten film o nicom (v zmysle, ziadne velke zapletky, ziadne finale, ziadne nic co byva v americkych filmoch...) ale - zaujme prave tym ze to cele vyzera tak realne :) Urcite odporucujem, no neviem ho teraz opisat tak aby to znelo zaujimavo - proste, pretocte to niekam do stredu, pozrite si 5minut, ak vas to zaujme, do toho! (21.06.2012)

Reálný pohled do "zákulisí". Obdivuji všechny kantory, kteří dokáží i přes velké problémy vzdělávat mladé lidi. Já být na místě Francoise Bégaudeaua, sedím už dávno v base. (14.10.2013)

Já bych nemohl dělat učitele (16.05.2014)

Film, kterému se zcela realistickým způsobem podařilo zachytit vztah teenagerů a inteligentního učitele na problémové střední škole. Proč problémové? Třída se skládá z mnoha dětí z rozdílného kulturního, sociálního a náboženského světa, které mezi sebou a s učiteli soupeří, aby prosadily tu svou pravdu. Snímek rovněž poukazuje na nedostatečnost školského systému vypořádat se s problémovými žáky, a proto musí být ze systému zákonitě vyloučeni. Hlavní protagonista se snaží uplatňovat ve své výuce citlivý přístup k žákům, jeho hodiny mají přesah a snaží se je správně motivovat, aby z nich vytáhl to nejlepší, ale právě zde naráží na nepřekonatelnou bariéru svých zažitých pravd, která je neustále konfrontována s otráveností žáků ze školního prostředí a minimálním respektem vůči autoritě učitele. Žáci se potácejí v bludném kruhu, mají nepřekročitelný zažitý systém trestů a odměn a učitel, který se vymyká tím, že mu na svých svěřencích záleží, ztrácí respekt v momentě, kdy po žácích vynucuje pravidla, na která by měl mít pochopitelně z pozice autority nárok. Film nikoho neobviňuje, jen velmi reálně vykresluje skutečnost, učitelé zde rozhodně nejsou dokonalí, žijí ve svých představách o tom, co je pro žáky nejlepší a motají se tak jen v jiném ale stejně bludném kruhu, děti na druhou stranu programově odmítají jakoukoli poslušnost, hlavně aby byly cool. Nejsilnější 2 scény přichází na konci filmu, kdy se franštinář ptá svých žáků, čemu se za rok naučily, a poslední scéna, kdy děti stádně fandí svému fotbalovému týmu proti učitelskému manšaftu. Zde je vidět, že přes všechnu snahu ze strany osvícených jedinců se jedná o 2 soupeřící strany, z nichž každá chce vyhrát. A to je samozřejmě špatně. Film má mnoho paralel se všemi problémy školství českého a myslím, že ho ocení každý, kdo jednou učitelské povolání zakusil. (07.10.2016)

Námět a zápletka: 10/10 ... Vizuální stránka: 10/10 ... Soundtrack: 10/10 ... Didaktický potenciál: 10/10 ... Celkový dojem: 10/10. (16.07.2021)

Stojí za shlédnutí. Vynikající české titulky. (16.12.2021)