Moje meno je Nikto

Stárnoucí pistolník Henry Fonda, kterého předchází jeho pověst, to nemá jednoduché ... obzvláště když hodlá svoje řemeslo pověsit na hřebík a užívat si zaslouženého důchodu někde v Evropě - a na paty se mu nečekaně pověsí jeho nadšený a poněkud nekritický obdivovatel (a konkurent) Terence Hill. Líné tempo lehce úsměvnému příběhu docela sluší, oba hlavní hrdinové dělají, co mohou - a tak se jim docela dobře daří průběžně zachraňovat děj, který čas od času sejde z cesty, dá si pauzu a přitom přemýšlí, kde se to vlastně ocitl ... a kudy a jak se vydat dál. Přes tento nepřehlédnutelný nedostatek se kvůli osvěžující pointě přikláním k menším 4*. (23.11.2011)

Jedno je jisté - spolupráce Sergio Leone - Ennio Morricone je jedna z nejpozoruhodnějších ve filmové historii vůbec. Když se ještě přidají takoví velikání jako jsou Fonda a Hill, tak to opravdu stojí za to. Vskutku prapodivný western, který mimo klasických Leonových prosředků (jako dlouhé scény a smysl pro detail) využívá i dost nevšední pro western, jako zrychlené a zastavené záběry, humor, zrcadla. Celkově je to geniální směs, která zaostává za ostatními pistolnickými díly režiséra jen o kousek. Terence Hill je tu opravdu skvělý. Škoda, že v Hollywoodu nedostal šanci na nějaký velký trhák. 80% (04.12.2011)

Herec Mario Girotti, všeobecne známy pod pseudonymom Terence Hill, sa stal svetovo populárnym predovšetkým vďaka tomu, že vytvoril dvojicu s kolegom Carlom Pedersolim alias Budom Spencerom. Spolu si zahrali v mnohých filmoch, ktoré sa stali klasikou na poli groteskných fackovacích komédií (slapstick comedy). Avšak aj jeho sólová kinematografia nie je nezanedbateľná. Stvárnil viacero výrazných úloh. Jednou z nich je aj postava svojrázneho pištoľníka, ktorú si zahral v snímku "Moje meno je Nikto" (Il mio nome é Nessuno). V roku 1973 ho natočil taliansky režisér Tonino Valerii. Terence Hill tu vytvoril tandem s americkým hercom Henry Fondom. Perfektne im to spolu šlapalo. Je to parádny spaghetti western. Zábavný, ale zároveň aj drsný. Veľkým plusom je aj monumentálny soundtrack z dielne geniálneho Ennio Morriconeho. **** (02.11.2023)

Tady asi někdo dělal narážky na Sama Peckinpaha a jeho Divokou bandu nebo co... ale to je jedno. K filmu: štval mě místama nesmyslnej děj, buď nenavazoval nebo bylo divny chování postav. Jednou se chtěli zabít, pak né, pak chtěli zabít někoho jinyho atd. Uplně zdlouhavy nebo zbytečny nebo nevtipny byly různý scény, např. ta s chlastáním v baru (zdlouhavá), zrcadla v domě hrůzy (zbytečná), chytání ryby haluzou (nevtipná), chcaní na veřejném urinálu (chch, ale když nad tim premejšlim, tak tohle byla docela prdel). Počáteční scéna v holičství byla jediná, která mě pořádně potěšila a byla čistokrevnej Leone. Ale Terence Hill se mi prostě do Leonovejch westernů nehodí - není drsnej, ale takovej šašek a jeho komediální výstupy jedině ruší atmosféru západu. Fonda a jeho Jack Beauregard je taky postava, která se někdy chová nevim proč tak tomu, ale jako vysloužilej hrdina s brejličkama má něco do sebe. Ale to jak ho Nikdo tlačí do toho utkat se s tou bandou, to je docela trapny. Vtipně pak vyznívá nápis: "Nobody was faster on the draw". A jinak poslední záběr ala prstění prdele tomu dá korunu, nebo spíš takověj anální rozměr, chch... (27.08.2013)

Mé jméno je Nikdo je pro mně jedním z nejpříjemnějších lehce komediálních a přitom stále nelítostných westernů. Poetika muže, jehož jméno je Nikdo je přední složkou filmu, která skvěle funguje.Terence Hill hraje výtečně. Když tasí, nemá se mu kdo vyrovnat. Henry Fonda a jeho Jack Beauregard je zase typický a slušný hrdina se ctí a přesnou muškou. Hill film vede, ale Fonda předvádí též úchvatný výkon, jako ostatně vždy. Pár známých tváří jako Jean Martin či Geoffrey Lewis doplní obsazení a je vymalováno. Dohled Sergia Leoneho je cítit z každého záběru. Tonino Valerii se režie ovšem zhostil velmi dobře. Gastaldi zase vymyslel krásný půvabný příběh, který ovšem v některých až příliš komicky laděných scénách neúplně funguje. Když je tu dramatika na komickém pozadí, ještě se to dá, ale když některé scény mi tam prostě nesedí. Myslím, že tenhle western mohl dramatičtější. Ovšem dramatickou složku zachovává úžasná hudba od maestra Ennia Morricone. Hlavní vtipné a poetické téma je úžasné a vede celý film, téma The Wild Horde je geniální a ostatní témata převzatá z Tenkrát na Západě sedí též úžasně. Rozhodně tohle není komediální western jako typické Hillovky a Spencerovky, protože napětí a tajemnost z toho v některých scénách přímo srčí. Např. scéna na hřbitově a scéna s divokou bandou na samém konci filmu. První půlka jede skvěle. Úvodní sekvence, pak on nádherný Hillův úsměv ve vodě a tak dále. A samozřejmě úžasné dialogy mezi ním a Fondou. Druhá část je prostě slabší a mě osobně moc nenadchla. Mé jméno je Nikdo je ovšem velice příjemný snímek, který si vždy rád pustím. Když chce mít člověk dobrou náladu a chce western, a nechce ani nelítostný ani příliš "slizký" western, pak vždy potěší Nikdo a Jack Beauregard, jejichž příběh je příjemný a má moc hezký konec. U mě 70% a čtyři hvězdičky. Nejlepší scény jsou na hřbitově, s divokou bandou a setkání Hilla a Fondy v titulcích. (08.02.2019)