Božský

"Když o člověku nemůžete mluvit hezky, nemluvte o něm vůbec." V případě několikanásobného italského premiéra Andreottiho, muže mnoha přezdívek (jako Božský Giulio, hrbáč, liška, salamandr, černý papež, muž temnot či Belzebub) by bylo asi i divné , kdyby se o něm nehovořilo. A je určitě je tak i moc dobře, že vznikl tento snímek. Sice asi ani nemohl zcela odpovědět na otázku, zda byl Andreotti "největší a nejmazanější zločinec v této zemi, protože vždycky ze všeho vyvázl nebo je nejpronásledovanější člověk v dějinách Itálii." Ale i když člověk není kovaný v reáliích italské politiky, a v některých výpovědích různých politiků či mafiánů se může trošku ztrácet, přesto si toho může z tohoto filmu odnést docela dost.  Především bych ocenil představitele Andreottiho, který si bravurně osvojil studenokrevný výraz (i postoj s rukami jak nějaká sfinga), který skryje všechny emoce..."Chladný režisér, nevyzpytatelný, sebejistý, tvrdý, bez kousku lidskosti, " takto se měl o Andreottim vyjádřit zavražděný italský premiér Aldo Moro. A přesně s takovýmto mužem (včetně jeho typické vizáže - s jeho brýlemi a odstávajícími uši) je možné se při sledování tohoto vcelku pozoruhodného filmu potkat. Snad bych jen možná trošku ubral na stopáži, ale chápu, že pro znalce těch italských reálií to mohlo být tak akorát. (11.08.2022)

K pochopení tohoto filmu potřebujete přinejmenším Wikipedii, ale i bez ní vás zaujme výrazný režijní styl Paola Sorrentina a doslova "il divo" herecký výkon Toniho Servilla. (10.10.2009)

Giulio Andreotti bol nepochybne zaujímavý človek......ale film o ňom ma vonkoncom nezaujal a bolo pre mňa utrpením ho pozerať.... (11.07.2010)

Kto nevie, nepochopí. (23.03.2010)

Dechberoucí politické drama, jež na osudu jednoho člověka, vždy vysoce postaveného Giuliana Andreottiho, perfektně vykresluje současný stav Itálie. 94% hvězdiček (26.02.2010)

Výborné, ale bez znalosti italské politické scény.... (28.10.2010)

Dokonalý herecký koncert Toni Servilla. Film je velmi poutavý a vyprávění vás vtáhne do děje. Životopsným filmům se často vyhýbám, ale tohle je čirá radost i pro člověka, který neví o italské politice zhola nic. Pokud máte rádi příběhy plné politických intrik a mafie, je tento film přesně pro vás. Nejlepší na tom je, že to více méně není smyšlené, ale dle skutečných událostí. Skvostný film dle mého gusta. (15.02.2015)

"NEMÁM MALÝCH ZLOZVYKŮ" Dynamický styl, který osciluje mezi přísnou podobou skutečných osudů a karikaturou náznaků, vládne tomuto politickému příběhu a posouvá ho mimo stupně obvyklé u podobných témat. Výborný Servillo v roli kontroverzního italského politika Giulio Andreottiho rozehrává úsporný koncert a nadmíru dobře jsou zvoleni i další představitelé italské politické smetánky. Jen pro běžného diváka bude asi chrlená informační lavina mimo veškeré vstřebávací schopnosti. Jinak ale lahůdka. 85% (20.01.2010)

Skvěle zpracovaný film o italské politice, z které znám pouze základy. Ke konci už jsem se naprosto ztrácela. Kéž by tímto způsobem natočil někdo film z českého prostředí. (30.05.2012)

Zase jeden Sorrentino, ktorý sa mi nezavďačil. Veľa zaujímavých obrazových kompozící, a málo zaujímavého filmového materiálu. Snáď len ten príhovor hlavnej postavy o tom, aké potrebné je zlo pre existenciu dobra. (24.11.2018)

Dle mého skromného názoru, nemá člověk nesledující Italskou politiku příliš šancí se ve změti postav nebo událostí předhazovaných kadencí kalašnikovu vyznat. Přesto film nenudí a to především ze dvou důvodů (kromě docela sympatického vyobrazení politiků jezdících ve Ferrari) - velmi dobrá režije Paola Sorrentina a až magicky uhrančivý výkon Toniho Servilla, který defacto nesleze z plátna. (04.05.2010)

Toni Servillo v úlohách jedného z najznámejších talianskych štátnikov Giulia Andreottiho dokáže zahrať sadrovú tvár veľmi podobne, ako to vedelo jeho historické alter ego z ktorého vychádzal. Film sa však na škodu skôr zameral práve na interesantnosť nezabudnuteľnej "postavičky" než na skutočné a zaujímavé spracovanie podstatných stránok jeho života. Nikto kto si to pozrie od jedu nehodí o zem sklenenú dekoráciu, ale na druhej strane sa film predpokladám ani nestane rozvinutejšou témou v rámci debát. (08.10.2014)

Předem je třeba říct, že o postavě pana Andeotiho mi natočil skvělý životopis každý alespoň trochu schopný rutinér. Sorrentno se ale rozhodl pro výjimečnou formu s neuvěřitelně dynamickou kamerou a atmosférickým soundtrackem. Vyprávění se drží tématu a charakteru hlavního hrdiny nikoliv klasickou časovou linearitou, tzn, scény spojuje spíše návaznost obsahová. Hlavní díl děje nese soudní přelíčení s italskou mafií a jejím politickým propojením. Herci jsou vynikající, občas á člověk až pocit, že kouká na dokument z politického prostředí. Filmu se vlastně nedá vyčítat skoro nic a kdybych byl Ital, co se zajímá o politiku, neváhám asi se 100%. Jenže nejsem, a to že si tvůrci ukousli v postavách a událostech velké sousto přiznávají už v prvních minutách "slovníčkem", v závěru soudními verdikty a jmenovkami u každé postavy. Neumím ani italsky a po chvíli jsem měl chuť si dělat poznámky, protože politiků je vždycky víc než dost, afér jakbysmet a mezi roky 69 -89 se Rudé brigády v Itálii rozhodně neflákaly. Andreotti byl výjimečná politická osobnost (kvality nehodnotím) a Sorrentino je nápaditý a řemeslně zdatný tvůrce, jenom příště prosím o více neitalský userfriendly přístup:-) ... 80% (31.10.2009)

Strašně nadupaná záležitost :) Mám rád prostředí politického zákulisí a tohle byla hodně rychlá jízda. Jelikož to byl poslední snímek, který jsem v rámci MFFKV 2008 viděl, přirozeně jsem se trochu obával stopáže (proboha - už ne ukrutně dlouhej film!!!). Zbytečně. Hltal jsem každou vteřinu. (12.07.2008)

9,0/10 (Najlepší film na MFF Bratislava 2008) Sorentino v plnej paráde predvádza svoj geniálny režijný talent - spôsob a suverenita, akým vedie diváka cez "rollercoaster" talianskej politiky od 70' až do nedávnej minulosti, nápaditosť a ľahučká irónia (Andreotti zobrazený ako Nosferatu - to nemám zo svojej hlavy, ale od kamaráta; obávaná hlava mafie s prezývkou "The Beast" ako neškodný dedko z vidieka), a už tradične úžasný hudobný doprovod - to všetko vám pripraví nezabudnuteľný filmový zážitok. A že som nepochopil dobrú polovicu súvislostí? Ale prosím vás, odkedy je moja vlastná nevedomosť nedostatkom filmu? (05.12.2008)

Výborné, precizní politické drama natočené s velkým nadhledem originálním způsobem. Vynikající kamera doplňuje chladně precizní režii, korunu tomu všemu nasazuje strnule charismatický Toni Servillo v roli samotného božského Giulia. Výborné drama o vysoké italské politice a ctižádosti pana božského. (30.10.2009)

Ne, film není mrtev! Film žije! Co jiného bych měla zvolat, když Božský dělá kinematografii čest, čest řádu nejvyššího? Již dlouho se mi nestalo, že bych měla z filmu tak povznášející pocit. Není to jen mimořádnost hudby, zářnost hereckých výkonů, dokonalost kamery, střihu, diamantový lesk dialogů. Je to všechno dohromady, je to nezapomenutelnost filmu. Delikátní sladění všech jednotlivých složek dohromady, splynutí všeho v jeden bezchybný celek. A téměř v každý moment, s každou další sekvencí tento můj dojem jedině rostl. __ "Něco se sem žene..." Ticho, pak pár zahvízdaných tónů. Jednotliví členové Andreottiho politické frakce vystupují z aut, pomalu, ale suverénně kráčí po nádvoří, jdou za Ním, za Andreottim. ...Já nemám slov. Kde se tu bere ta westernově laděná genialita? __ Andreotti sedí na dostizích, sleduje svého koně, pobízí ho tichým "jeď, jeď". Prostřih na motorkáře nápadně koňského vzhledu, který se na svém ďábelském stroji žene ulicí za svým cílem... "Jeď, jeď!" Koně běží jako o život. A pak...! ...Další a další filmové perly. __ Přestože sám Božský vypadá netečně jak sloup a taky se tak většinou chová, z jeho hlasu je vždy nenápadně cítit nádech hravé ironie. Odzbrojující kombinace. __ Já jim to prostě žrala. Sorrentinovi i Andreottimu. (21.10.2010)

Prostě božský. Popravdě nevím, co mám napsat, abych dokázala vystihnout tu obrazovou genialitu Paola Sorrentiniho. Už po prvních minutách Vám prostě vyrazí dech. Úvodní scénu by ani Tarrantino nezvládnul lépe. Což mě přivádí k úvaze, že i když je italská politika zkorumpovaná od spodních vrstev až k těm nejvyšším, pořád si umí zachovat styl a dekoru. Asi jsou moc silná slova o poslání našich politiků učit se od těch italských rétoriku či styl oblékání (srovnejme naše 90. s těmi italskými: účes à la jágr nikdo na hlavě nemá). Ale to mě zavádí úplně někam jinam a už slyším spoustu nesouhlasných hlasů typu: "A co třeba Berlusconi?". Každý si musí udělat svůj vlastní názor, ale jsem si stoprocentně jistá, že i mistr obrazu Sorrentino by nedokázal z naší politické scény vyfilmařit ani ťuk. Zpátky k filmu. Toni Servillo by v klidu mohla změnit hereckou kariéru za tu politickou (ostatně je dobře vidět, jak celá politika záleží hlavně na vystupování na veřejnosti a špetka hereckého kumštu se vždycky hodí). No a hudba? Kdo čeká nějaké zádumčivé smyčce ať si pustí trailer, který mu prostě vyrazí dech. Rada na závěr. Nesnažte se pochopit všechno napoprvé. Vyznat se ve jménech je nadlidské síly. Bohatě stačí, když si potom přečtete článek o Andreottim a všechno Vám to zapadne do sebe, tak jak má. Dávejte pozor na to, co Andreotti říká. Některé jeho citáty jsou známy po celé Itálii. Jenom by mě zajímalo nakolik je Il Divo pravdivý, kde čerpal Sorrentino, aby se v tom "belzebubovi" vyznal. (09.02.2010)

Pro mne naprosto nezajímavý námět, který bez alespoň hrubé znalosti politické situace v Itálie 80. let přijde hrozně zmatečný. Člověk se již od začátku, už od titulek uvádějících nás do děje, ztrácí v přehršli postav a celkový děj mi nepřišel příliš zajímavý ani nějak solidně zakončený. A nic to nezachrání pár skvělých vychytávek a skvělá kamera. (18.02.2010)

Pribeh vlivneho politka majicicho pod palcem celou Italii a vsechny jeji dulezite a vyznamne figurky od poloviny minuleho stoleti az prakticky do dnesni doby. Zajimave podany zivotni pribeh se me absolutne nedotknul, ale po formalni a herecke strance se mu neda nic vycist. 50% (29.04.2010)