Lidice

Po realizačnej stránke patrí ambiciózny, náročný projekt k najvyrovnanejším dielam ponovembrovej českej kinematografie. Najviditeľnejší podiel na tom majú vyvážené výkony hereckého ansámblu. To však nemôže zamaskovať niektoré sporné aspekty učebnicovo poňatého filmu, súvisiace avšak už s dramaturgiou. Na film som sa veľmi tešil, ale som trochu rozpačitý. Neviem z akých prameňov autor čerpal. Zaujímalo by ma, či jeden muž z Lidíc, ktorý prežil naozaj existoval. Ale určite viem, že peniaze za atentátnikmi dostal Čurda, nie tí, čo uvádza autor a nie je mi známe, že by v hre bolo iných 10 mil. korún. Ale v celku bol príbeh veľmi zaujímavý. Čo sa týka štábu. Neviem, či kameraman sa snažil o nejaké umenie, keď plno scén nechal príšerne rozostriť. Niektoré scény boli neskutočne tiahle a tie dramatické zase veľmi krátke. (28.10.2019)

Taková tragédie by si zasloužila mrazivou dramatizaci. A nikoliv močopudného Harlekýna a kýčovité zvěrstvo, které vyvolá asi tak stejnou soustrast, jako granátek v Reinhardově kabrioletu. A když konečně dojde na to kýžené vypalování, které by mělo v divákovi vyvolat záchvaty tísně a klinické deprese, dáme na Horákově statku zahrát svižný marš, jenž málem jednoho přinutí vesele si podupávat nohou do rytmu. A to hudbu u filmu obvykle nevnímám. Nabubřelá nuda, která svědčí pouze o tom, že nám Péťa asi pospával, když se promítal Vyšší princip. No nic, reparát asi naštěstí nebude možný, protože "Lidice returns" by byly patrně kapku od věci a nezbývá než doufat, že pan režisér vychlastal při natáčení všechny Ležáky. (31.10.2011)

Už dávno sa mi nestalo to, že by na mňa takto silne zapôsobil niektorý nový, český snímok. Film "Lidice" sú veľmi kvalitnou, historickou drámou a to nie len kvôli tragickosti príbehu, ktorý vykresľujú, ale aj vďaka výborne napísanému scenáru, presvedčivým dobovým výpravám, dobrej hudbe, nápaditej kamere a profesionálnej réžii. Nesmiem zabudnúť ani na vysoko nadpriemerné herecké výkony. Karel Roden v hlavnej mužskej úlohe je grandiózny. Potešili ma však aj herci, ktorých som doteraz moc nemusel. Napríklad taký Jan Budař. Ale najviac ma prekvapila Zuzana Fialová, ktorá absolutne bravúrne zvládla svoju úlohu. Tak isto aj Roman Luknár. Slovenské posily tomuto filmu výrazne pomohli. **** (16.06.2012)

Po dlhšom čase som zavítal do kina a som rád , že môžem finančne prispieť na takéto filmy, ktorých sa u nás točí strašne málo. Hneď na úvod musím povedať, že Lidice zďaleka nie sú dokonalým filmom. Ako mnohí ani ja nesúhlasím s Tetsuom , ale pravda je , že hudba tam hraje častejšie ako by mala. Takýto vznešený a poľutovania hodný "look" filmu nie vždy sedí a viackrát som sa pristihol pri tom, keď som si vravel, že v tejto scéne hudba nemala byť. Film by získal na surovosti a reálnosti, čo je práve to, čo filmu chýba k tomu, aby sa o ňom hovorilo iba v superlatívoch. Hlavná a najdôležitejšia dejová linka je bohužiaľ najmenej presvedčivá. Scény s listom , ktorý je zámienkou na rozpútanie pekla, nevyznievajú dosť presvedčivo. Aj keď atentát na Heydricha nie je hlavným motívom filmu, určite mohol dostať pár minút navyše. Letmé zábery cez davy ľudí, či snaha doktorov o jeho záchranu, by iste boli zaujímavé. Naopak K. Roden a všetky scény z väznice boli skvelé. Roden je právom najobsadzovanejším českým hercom, ale netušil som, že sa vo filme zíde duo, ktoré udrží film v červených číslach hlavne vďaka ich dokonalému herectvu. Minule som v nejakom časopise natrafil na rozhovor s R. Luknárom, kde hovoril, že postava Vlčka je jeho nejlepšou v kariére. Po zhliadnutí mu musím dať za pravdu. Luknár je Rodenovi minimálne rovnocenným partnerom a všetky ich spoločné scény sú veľmi silné. Vlček je naozaj silná postava, ktorá skrýva všetko. Zodpovednosť, strach ,lásku, zradu, priateľstvo aj beznádej. Mnoho scén vo filme som si predstavoval ináč. Niektoré sklamali, niektoré nadchli. Roden a Luknár sú dôvodom, prečo dávam palec nahor. Kedy nájdeme peniaze na zfilmovanie podobných tragédií u nás, ako Ostrý grúň a Kľak? Dodnes žijúci hajzel Nižňanský by bol ideálny záporák... 80%. (27.09.2011)

Vzhledem k tomu, že se jedná o první film, ve kterém účinkuji, jsou mé rozpaky ještě o něco větší. Zúčastnil jsem se natáčení davové scény přímo v Lidicích, které trvalo celý den. Z toho byl ve filmu použit záběr zhruba čtyřvteřinový, navíc s nesmyslným obdélníkem velikosti fotbalového hřiště vprostřed celého davu. To však jen na okraj. Nutno podotknouti, že tento jev se zcela ztratil v celé záplavě dalších nejasností a nelogických posloupností. Což o to, film nebyl pojat vůbec špatně. Když se podíváme na dosavadní filmografii Petra Nikolaeva, je s podivem, že výsledek vypadá takto. Kupříkladu kamera je parádní, moderní a poutavá. Herecké výkony vcelku vyrovnané, samozřejmě vyčnívá Kája Rodenů. Sice jsem měl místy pocit, že sleduji Hlídače č.47 2, ale za to samotný Karel nemůže. Mírné zklamání pociťuji z výkonů Zuzany Bydžovské a dcery slovutné paní Janžurové. Obě dámy snad neměly dostatečný prostor, jinak si to nedovedu vysvětlit. Co mi však vadilo nejvíce byl kvapík, kterým utíkal děj dopředu jako by šlo o nějaký závod. Otázky ve mně vzbuzoval střih i scénář samotný. Tak kupříkladu návrat Rodena z vězení do rodné vesnice. Co to mělo být? (Pozor, následuje spoilerová věta) Přeběhne zasněženou louku, dvakrát jej obkrouží kamera a to je celé? To měla být nejemotivnější scéna celého filmu! A co takový dodatečně točený atentát na Heydricha? (Opět spoilerová větička) Nálož bouchne pod autem, kteréžto se ani nepohne, Reinhard se chytne za záda, jako by měl housera, a šlus... Můžu směle pokračovat. Na paškál by se dal vzít i soundtrack. Před návštěvou kina se ke mně dostalo CD prodávané na stáncích, na jehož obalu jsou jako účastníci hudby k Lidicím uvedeni Lucie Bílá, Dan Bárta, Aneta Langerová, Divokej Bill nebo Vypsaná fixa. Kde je tedy chyba? Já totiž slyšel jen jednu všudypřítomnou orchestrální melodii na deset způsobů variovanou, přičemž nemám dojem, že by se Vypsaná fixa nebo Divokej Bill věnovali symfonické tvorbě... Jak už jsem tedy v úvodu naznačil, jsem z Lidic rozpačitý. To měla být obrovská pecka útočící na naše emoce, měl z toho prýštit americký patos po česku, mělo to být uhlazené a jasné. Bohužel, nic z toho se u mě nekonalo. Výsledný dojem je takový, jakoby to celé bylo šito horkou jehlou a poslepované na koleni cestou ze studia na premiéru. V případě příběhu o Lidicích mě to mrzí natolik, že jim dám druhou šanci. (27.06.2011)