1000 Frames

Inspirovaná Igim B, který napsal pro 1000 Frames svůj 1000. komentář, rozhodla jsem se i já zvolit tento film pro své 1000. hodnocení. Nelze samozřejmě hodnotit bleskové střídání bílých číslic na černé obrazovce stejně jako běžné divácké filmy, protože obsahem tohoto uměleckého experimentu není příběh nebo obraz. To, co se má ocenit na tomto snímku, je možnost prozkoumání samotného lidského vnímání filmů, zachycení rychlosti procesů a znázornění času jako propojující sítě respektive niti jsoucna. Protože co je to, co utváří souvislosti a spojuje jednotlivé záběry filmu, jednotlivé stavy existence? Je to lidské vnímání, lidská paměť, lidská představivost. Film však není žádným vědeckým pokusem a vznikl spíše jako teoretický žert, než jako umělecký výtvor, určený pro obdiv milovníků vysokého umění. Autorem snímku je totiž Litevec George Maciunas, zakladatel Fluxusu – mezinárodního hnutí výtvarníků, skladatelů a designerů. Název Fluxus (latinsky proud, tok, rozplynulý, rozteklý) znamená a symbolizuje proud života. ___ "Impuls ke vzniku hnutí Fluxus dalo dílo Marcela Duchampa a díla dadaismu. Jednalo se o jakýsi druh neodada, kdy důležitý je názor či postoj umělce, než klasický výstavní galerijní prostor, proti němu tvůrci vystupovali, zpochybňovali jej, ignorovali. Paradoxem zůstává, že mnohá díla, která měla být neprodejná, vytvořená z pomíjivých nestabilních materiálů, či existující jen na dokumentaci se stala objekty obchodu a byla nakoupena za vysoké částky. Oblíbené prostředky byly proto: akce-happening, instalace, prostředí-environment, představení-performance, objekt, hudba, zvuk, vůně, vizuální představa, či jen prožitek." (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Fluxus ). ___ Fluxus je jeden z klíčových směrů v umění 20. století, který pomáhá lépe pochopit a zdolat každodennost. Hnutí Fluxus, eklektické ve své podstatě, podporuje diletantismus a experimentování a chápe dílo spíše jako hrací a zároveň teoretický proces, než jako ukončený umělecký výtvor. Charakterními rysy Fluxusu jsou: 1. konkretismus jako opak abstrakce, 2. minimalismus, 3. mnohoznačnost, 4. funkcionalismus, to jest vědomá volba prostředků a forem vyjádření. Filosofie hnutí: 1. Fluxus není pohyb nebo styl, je to postoj. 2. Fluxus je intermediální. Tvůrci zkoumají prolnutí různých médií a ve své tvorbě používají nalezené a každodenní objekty, zvuky, obrázky a texty k vytvoření jejích nových kombinací. 3. Práce tvůrců je jednoduchá. Umělecké dílo je malé, texty jsou krátké a představení jsou krátká. 4. Fluxus je zábava. ___ Humor je vždy důležitým prvkem Fluxusu. Když se George Maciunase zeptali, zda je podle něj Fluxus umění, duchovní otec hnutí odpověděl: "Ne, myslím si, že Fluxus to jsou dobré vynalézavé gagy ... a pokud to někdo chce nazývat uměním, proč ne." Hravost Fluxusu ho staví do protikladu statickému, strnulému, pompéznímu, drahému umění. ___ Podstatu Fluxusu nejlépe vystihuje následující pokus: vezměme dvě sklenice, jedna z kterých je naplněná vodou a druhá je prázdná; přelijme vodu z plné sklenice do prázdné; pokračujme v této činnosti do té doby, až obě sklenice budou prázdné. Otázka: co je Fluxus? Jsou možné následující varianty odpovědi: a) sklenice, b) voda, c) ten, kdo přelévá vodu, d) proces přelévání. Každá odpověď je správná, ale rozhodující je následující varianta: centrem fluxus-tvorby jsou projevy lidí a předmětů, jejích sebevyjádření, čili aktivita samotné substance, nikoliv to, čím je substance sama o sobě. ___ Fluxus odráží obecné tendence 20. století, kdy se tvůrčí důraz přenesl ze zkoumání nebo popisování světa na prozkoumání umělci sebe sama. Vnější svět byl přitom vnímán jako projekce vnitřního světa. Umělec tak zůstal osamocen v časoprostoru. "Každý je umělec" (Joseph Beuys). Živé, spontánní formy fluxus-aktivit vedou k úplnému stírání hranic mezi uměním a životem. "Život je Umění" (Joseph Beuys). Svatá pravda. Proto Fluxus není hnutí, ale sjednocená fronta tvůrců umění každodennosti jako dobrého nebo špatného žertu. (03.10.2012) (menej) (viac)