Šaráda

Nemohol som si nechať ujsť jedinú projekciu filmu v Bratislave (v rámci Febiofestu). Šarádu som poznal iba ako ústrednú Manciniho melódiu. Film je výborne remastrovaný, ale titulky niekto napísal na stroji, ktorý nemal úplný počet kláves a jeho prácu trestuhodne nikto neskontroloval. Vidieť známych hercov v mladšom vydaní potešilo, ich výkony už menej. Detektívka ako od Agathy Christie, šmrncnutá ťažko uveriteľnou milostnou líniou, bola silná vo výborných vtipných dialógoch, opierala sa o vynaliezavú kameru a pôvab Audrey Hepburn. Časti scén chýbala logika a niektoré boli vyložene trápne (Grant v obleku a sprche). V žiadnom prípade neľutujem, že som film videl, ale na štyri hviezdičky u mňa nedosiahol. (30.03.2011)

„Paní Lampertová, víte co to je CIA?“ - „Předpokládám, že to asi není letecká společnost, že?“ Romantický film, kriminálka a černohumorná komedie; tím vším je Šaráda, a nutno dodat, že nabízí více než funkční mix těchto 3 žánrů (humor vládne hlavně ze začátku, ovšem i v průběhu na nějakou tu povedenou hlášku místy dojde, přestože větší prostor dostává úsměvná romantika s přídavkem v podobě napínavého krimi, u kterého divák dlouho tápe podobně jako hlavní hrdinka). A co se týče právě postav, obsazení dua Hepburn-Grant bylo mistrovským tahem, působí maximálně sehraně, příjemně to mezi nimi jiskří a jejich dialogové výměny je radost poslouchat. Do očí bijící zadní projekce (alespoň po zvukové stránce nejsou odfláknuté) spolu s nějakým tím místem, kdy filmu lehce docházel dech, jsou jedinými kaňkami na této velmi zábavné podívané, u které po opakovaném zhlédnutí zvyšuju hodnocení na slabší plný počet. „Miluji tě, Adame.“ - „Ano, to už jsi mi řekla.“ - „Ne, posledně to bylo: Miluji tě, Alexi." (18.01.2010)

Tento film je naprosto geniální! Obsazení je brilantní, protože se zde nevyskytují žádní uměle hrající hezouni či modelky, obvyklá přísada thrillerů. Tady ale máme důvtipného Caryho Granta, půvabnou Audrey Hepburnovou a břitkého Waltera Matthaua. Všichni včetně vedlejších rolí (Jacques Marin jako komisař Grandpierre) umějí hrát a když dojde na vtip, je vše přesně načasováno. Stanley Donen natočil inteligentní "hitchcockovský" thriller, ve kterém romantická zápletka vůbec nepůsobí uměle. Všichni dnešní tvůrci by se mohli učit. Film byl natočen počátkem 60. let a tak můžete krásně sledovat módu a design té doby lépe než v některých tehdejších bondovkách. Mimořádně povedené jsou také záběry na Paříž. Donenův příští a tématicky podobný film Arabeska byl také povedený, ale Šaráda je nejspíše jeho nejlepší film (a to počítám i Zpívání v dešti). Pravda, Na sever severozápadní linkou to není, je to totiž ještě lepší. (07.07.2006)

Film, jehož MacGuffinem je 250 000 ostře hledaných "babek", kolem nichž se strhne kolotoč hitchcockovsky černohumorné... ehm šarády. Stanley Donen ze sebe vymačkal opravdu to nejlepší a přinesl snímek, který je nejen efektivně natočený, plný zvratů, překvapení a falešných identit, scenáristicky vybroušený, božsky obsazený i nebývale hudebně zvládnutý, ale hlavně umně pendlující mezi konverzačně-situační komikou s nádechem romantiky a mrazivým thrillerem temných spodních proudů. Že je vám to povědomé? Ano, onen výše utroušený příměr ke géniu mistra Hitche opravdu není jen slepým konstruktem, i když Hitche samotného by námět asi zaujal pramálo. Poklona, pane Donen! (03.01.2009)

Poměrně zábavný film, který se ale vyznačuje zejména tím, že je skutečně velmi zamotaný. Jméno postavy zde nehraje skoro žádnou roli, protože je velmi pravděpodobné, že se ve skutečnosti jmenuje jinak, anebo ještě jinak. Cary Grant a Audrey Hepburn si ale skvěle sedli a jejich společný humor je příjemný. (07.04.2017)