Bitka o Hadithu

Vojna je píča a hlavne k deťom a k ženám a k civilistom vôbec a obyčajnému vojakovi v teréne tiež nenecháva veľa priestoru na ohľady akéhokoľvek druhu. Ja voči tomu snímku nemám žiadne výhrady, snáď až na pár doslovných vyjadrení, ktoré keby nezazneli, tak by len posilnili dokumentárny a autentický dojem. Hlavne tu ale nikde nebadať ani len náznak "protiamerických" či "protibushovských" tendencií ako poniektorí píšu... takto sa totiž veci vždy mali a za každou oficálnou správou sa ukrývajú presne také, väčšie alebo menšie tragédie a svinstvá a zväčša sa na nich podieľajú obe strany. Nemá to nič s oprávnenosťou či neoprávnenosťou vpádu amerických vojsk do Iráku, nepolitikárči sa tu viac, než v nevyhnutnej miere. [70%] (08.08.2008)

Tak předně. V první polovině filmu se nemůžete zbavit silného pocitu, že film podléhá modernímu protiamerickému trendu a zřejmě na tom trocha pravdy je. Skutečností ale je, že se jedná o silný dokument ukazující několik věcí. Ukazuje pohled na obyčejného amerického vojáka s důrazem na jeho neřesti. Ve filmu se to jeví právě jako onen protiamerický trend, ale v kontextu kinematografie to lze brát jako vyvážení emerických filmů plných patriotismu. Další věc - bezmoc iráckého civilisty. V tomto případě jsou civilisté postaveni před dilema zda nahlásit povstalce američanům a riskovat povstaleckou odvetu, nebo mlčet a riskovat minimálně obvinění ze spolupráce s povstalci z americké strany. Dále tu máme ukázku náboženského fanatismu, odpálení bomby a následná odveta včetně rozhovorů s přeživšími natáčena na videokameru. První část používána k demoralizaci nepřítele (USA) a druhá kromě téhož ještě k zfanatizování dalších bojovníků ve vícvikovém táboře Al Kaidy. Poslední významná věc jež je zdokumentována - hrůza válečného konfliktu (neplatí pouze pro irák) kdy největší obětí války jsou civilisté, nikoli bojovníci. Mariňáci se ženou a čistí dům za domem s tím že jsou těsně za patami povstalců. Ti jsou však již dávno v tahu a probíhá pouze nešťastné vraždění nevinných. Dále film dokumentuje některé další detaily, jako jsou zvláštní metody vyšetřování, vydávání zpráv s nereálnými počty obětí, reakce G.W.Bushe, nebo nutnost nalezení a potrestání viníka za každou cenu. Smutný film po kterém budete mít problém usnout. Dá vám dobrý důvod k zamyšlení, ale špatný pocit nejen v oblasti žaludku. (07.04.2008)

Cenný nečernobílý pokus o vyrovnání se současností. Kvazidokumentární styl je při řídkém scénáři ctností z nouze. A pokud je vývoj očekávatelný, zbývá jen okořenění stopáže filmovými prostředky - akcí, kamerou, ♫ hudební charakterizací odlišných kultur, symbolickými detaily, více či méně svižnými a neformálními dialogy. V nich vychází lépe zpracování známější strany konfliktu, irácká tvář má pak často převahu v herectví, ale její kulturu charakterizují spíše povchní banality. Výsledkem je obžaloba použití radikálních prostředků, nepřipravenosti silnější strany konfliktu a jejího morálního selhávání, které však vyznívají trochu prvoplánově a kromě syrovosti masakrů i hluše. (16.06.2012)

Napriek velmi pomalemu uvodu, ktory sa taha viacmenej nadpolovicnu vacsinu stopaze, na mne tento film zanechal naliehavy pocit. Dokumentaristicke ponatie a ciel autorov vyhnut sa prikloneniu na jednu ci druhu stranu, bol v mojich ociach naplneny a mne zostal len hnusny pocit a zaroven lahke pochopenie pre konanie oboch stran, ako dvoch absolutne odlisnych a pritom tak podobnych hran jedneho zacarovaneho kruhu. Nebyt skutocne velmi pomaleho uvodu a premrsteneho srdcervuceho konca, nechal by som plne 4*, takto silnejsie 3,5/5* (16.01.2009)

I kdyby to filmařsky byl zázrak (jakože není) a mělo to tempo (jakože nemá) a lepší herce (dtto), zasekl bych se stejně na dvou věcech. První je dost prvoplánový antiamerikanismus (jako takhle krvežíznivé primitivy popisovalo US armádu snad jen turecké Údolí vlků ) druhý - s tím související - vymyšlený popis toho, co se v Haditha stalo. On to totiž reálně nikdo neví. A i když autor filmu naznačuje, že teroristi vytvářejí umělou realitu, tady ji přesně podle jejich popisu natočil. Ve skutečnosti bylo na základě reportáže Al-jazira obviněno 8 vojáků, z toho 7 už bylo zproštěno obvinění. A ať si o USA myslí kdokoli cokoli, když jdou jejich případné válečné zločiny před soud, tak své lidi trestají. Dost mě udivilo, kolik lidí tady anti-ami postoj považuje v US kinematografii za něco výjimečného. Pokud se podíváte na filmy o irácké válce, rozhodně tam svou vlastní armádu neheroizují, což možná souvisí i s tím, jak mají tvůrci "rádi" G.W. Bushe. Stačí se jen podívat na Ve službách války , částečně na Drsný časy , De Palmovy Redacted , Messenger a nebo na Hurt Locker . (01.02.2010)