Reklama

Reklama

Redigované

  • Česko Zredigováno (viac)
Trailer

První obětí války bývá obvykle pravda. Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová). Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (175)

kinej 

všetky recenzie používateľa

De Palma si sice pokusil natočit kontroverzní materiál, což je bezpochyby záslužné, ale samotná realizace trochu vázne. Problémem jsou hlavně nepřesvědčivé herecké výkony všech herců. Především ústřední dvojice padouchů má velký problém působit věrohodně. Mají to být tupci a surovci, ale hercům jsem to baštil jen ztěží. Tak nějak jsou moc odporní, na to aby mohli být skuteční. A autenticita je problémem celého filmu. Tak nějak nevěřím ani tomu komparzistovi co projde na na pozadí. De Palma se pokusil uměle udělat dokument natočený podle skutečnosti, ale ta umělost je zkrátka cíti z každé minuty stopáže. Tím rozhodně nechci říct, že příběhu nevěřím, naopak, pouze De Palma to tentokrát tak úplně filmařsky nezvládnul. Žádný z jeho záběrů se nevyrovná těm pár reportážním fotkám na konci filmu a to je škoda. ()

Dannysek4U 

všetky recenzie používateľa

Tak takhle tvrdou a ostrou podivanou s nazorem a tolika otazkama jsem necekal. Jedna z nejkomplexnejsich (formalne i obsahove) vypovedi o Iraku, obzalob valky v Iraku a zaroven obhajob medii, kterou jsem kdy videl. Podivana snad jeste tvrdsi, nez byly Obeti valky. Z tehle filmu mam husi kuzi od zhnuseni. ()

Reklama

Bluntman 

všetky recenzie používateľa

GENIÁLNÍ. Brian De Palma, jehož filmařská teze po celou kariéru byla "kamera lže 24krat za sekundu", natočil polemiku sám se sebou, svými vlastními myšlenkami a vlastní tvorbou (což v tomto roce není typické jen pro něj, ale např. i pro Lynche, Cronenberga, Verhoevena a další)._____ Tenhle vypravěčský a stylistický experimentátor, jehož filmy se skládaly z intertextuálnich odkazů, dospěl do stadia, kdy po Black Dahlii nemá kam filmařsky jít a na co uz odkazovat (leda tak sam na sebe...), a tak se musel zbavit svých pečlivě komponovaných dlouhatánských záběrů, které byly pro jeho tvorbu tak charakteristické, a nahradit je digitalní kamerou a záznamy z různych zdrojů. (Nebojte, sáale si hraje s divákem a jeho očekáváním, ale poprvé ve své kariéře krom odhalení procesu zíraní jakožto voyeurství vybízi i k aktu.) Je tomu hlavně proto, že Redacted ma za hlavni zdroj, z kterého těží, De Palmovy Oběti války (dalo by se řict, že Redacted jsou takové Oběti války bez černobílých postav, jisté tendenčnosti a emoce ždímající hudby), které pojednávaly o brutalním několikerém znásilnění a zabiíi Vietnamky, zatímco zde tomu tak je v připadě Iráčanky._____ Vzniklo tak dílo-hypertext, které svou emociální drtivostí hravě překoná Greengrassův Let číslo 93 a které je oproti výše zmíněnému filmu mnohem vrstevnatější a promyšlenějšíi, protože se nejedná o "pouhou" rekonstrukci (i když to taky), ale o propojení francouzského dokumentu s internetovými záznamy či nočními kameramy apod., kdy se komentuje převážně západními médii prezentovaná "pravda" o válce v Iráku, která je tou největší obětíi._____ Kdyť oni tam ani neměli být (ano, ve filmu, kde se krom jiného odkazuje na Zachraňte vojína Ryana, Bratrstvo neohrožených či Divokou bandu a Olověnou vestu, najdeme narážky i na Clerks). ()

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Brian De Palma .. Brian De Palma chtěl natočit jiný válečný film. Ten také natočil. Ovšem budí značné rozpaky. Válka v Iráku je totiž divná. Vojáci zde neumírají v přímem frontovém boji, ale na jakoukoliv akci čekají pod nátlakem radikálů a sebevrahů ve výhni a smradu pouštní civilizace. Nedostatek akce budí frustraci a podporuje myšlenky na zahnání nudy. ___ Sice se řeší naléhavé téma - znásilnění a vražda - jenže více než podání obsahu mne usadí novinový článek o podobných zvěrstvech než takhle klišovitě a přímočaře podaný snímek. Zajímavý je akorát originální skladbou různých obrazových zdrojů, které umocňují autentičnost (kua, bez ní to dneska snad ani nejde vyprávět:-/), kterou ale podraží nedostatečná otevřenost při zobrazování hrůz. S Irákem to prostě filmařsky nejde tak dobře jako s Vietnamem (zlatý Stone apod.). Co se vojenských výsledků Američanů týče, už jsou ve stejné prdeli jako tam. Když není proti komu vést frontu, špatně se poráží. A ideologii jim okupací z hlav nevyženou. Ta musí vyhnít sama. Na atomovku (tato zmínka se v podobně laděných snímcích z Iráku mezi vojáky objevuje často) už je pozdě, tak co zkusit odejít? ()

d-fens 

všetky recenzie používateľa

najväčšou slabinou každej modernej armády, pôsobiacej v dnešnom mediálnom svete, je morálka.... a aj keď som inak výrazne proamericky zameraný (a tento film na tom nič nemení), myslím že takéto filmy sú potrebné, aby snáď aspoň malinkou kvapkou prispeli k tomu, aby sa takýchto vecí (znásilnenie a vyvraždenie celej rodiny) stávalo aspoň o niečo menej :-/ Cynicky povedané, tým, že sa Američania dokážu na svoje vojny pozerať aj takto ostro kriticky vlastne dokazuje mieru svojej morálky ... znásilnenie je pre mňa väčší prejav barbarstva, ako odrezanie hlavy (v tomto filme tej nesprávnej) .... neľutujem žiadnu guľku, ktorá si nájde svoj cieľ, ale ľutujem každú ženu, ktorá si musí prejsť niečím takýmto! Pri "sebaobhajobe" tých dvoch zmrdov sa mi "otváral nožik vo vrecku" :( ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (5)

  • Film se odehrává v polovině roku 2006, americká armáda však na začátku roku 2006 začala používat jiný typ přileb než ten, který se objevuje ve snímku. Typ přileb Pasgt byl ve skutečnosti nahrazen typy Mich a Ach. (Caaslav)
  • V některých záběrech je možné vidět britský tank Challanger v barvách americké armády, která však tento typ tanku nepoužívala. (Caaslav)

Reklama

Reklama