13 dní

Kvalitne spracované udalosti studenej vojny. Pôsobivý politický thriller (a to ich nemám moc v láske) s veľkou dávkou čo do reálnosti. Prvá hodinka možno trošku povoľnejšia, ale druhá hodinka a pol je strhujúca a plná napätia. Nechcel by som byť v koži JFK a som veľmi rád, že v Amerike nežijem. Ale na druhej strane, nebyť JFK, tak tu možno nie som vôbec. Costner herecky prekvapil po nie príliš výrazných rolách. 80%. (08.03.2006)

Svět nebyl nikdy tak blízko atomové válce... Film pravděpodobně celkem pravdivě a velmi sugestivně zachycuje, co se vlastně tenkrát stalo a jak těžká musela být hromada nesmírně vážných rozhodnutí v nepříliš otevřené mezinárodní hře na vládce světa. V první řadě šlo však o diplomacii a proto ve filmu nelze očekávat přespříliš akčních scén, stejně jako nejrůznějších technických vychytávek. V podstatě s klidným tónem vyprávění působí i herci trochu nevýrazně a místy máte spíš pocit, že jde o tv film. Hodně zajímavý pohled do historie, řekl bych i hodně reálný, ze kterého místy běhá hodně chladný mráz po zádech. Ale jinak ničím uchvacující, zvláštní a zábavný. (11.10.2004)

Třináct dní je v podstatě dokumentární rekonstrukcí. Nebo alespoň podle toho, co o Karibské krizi vím, tak vývoj filmu odpovídá realitě. Samozřejmě neznám zákulisní vyjednávání, ale souboj jestřábů (Pentagon a někteří ministři) a hrdliček (zejména Bobby, který tehdy zastínil svého bratra) jsem si takhle nějak představoval. Podle historiků je dneska už jasné, že si ani jedna strana válku nepřála (umístěním raket na Kubu neměl Chruščov v úmyslu USA napadnout, ale postrašit), takže Karibská krize byla především válka nervů. Pravdou je, že zejména díky váznoucí komunikaci se tehdy svět ocitnul asi nejblíže k WW3, tj. ke své apokalypse. Karibská krize v podstatě nikomu neprospěla (snad s výjimkou Castra), což bylo docela dobře vidět i ve filmu. Ten si i přes svoji délku udržoval vysokou míru napětí, plně odpovídající atmosféře oněch třinácti říjnových dnů roku 1962. (04.02.2011)

Zdramatizování událostí, které málem poslaly svět do smrtícího jaderného víru, je na americké poměry nečekaně uměřené, bez patosu a melodramatu. Přesto však osudové momenty viděné očima Kennedyho poradce dodnes mrazí hrůzou, která byla na dosah. Bylo to fakt o chlup. Sledujeme vysokou hru lidí s různými záměry a motivy, kdy se tančí na hraně katastrofy. Snímek se skládá převážně z dialogů popisující krizi den po dni. Tenhle příběh by neměl být nikdy zapomenut, i když drásá představou, že stačilo jen málo a všechno by bylo jinak. A že to „málo“ platí i dnes, protože jaderné zbraně tu jsou stále, a když je dostane na povel někdo, kdo nemá žádné zábrany, můžeme tohle zažít znovu a s mnohem horším koncem. SHRNUTÍ: Poučení: lhali, lžou a vždycky lhát budou, i když už nejsou SSSR. (17.10.2022)

"Situácia je horšia než sme si mysleli. Napočítali sme 40 striel..." Iba tí, čo to zažili vedia presne ako vážna situácia vtedy bola. Z dnešného letmého pohľadu sa to až také tragické nezdá, dnešná mladá generácia o tom ani netuší, ale pri podrobnejšom pohľade na vtedajšiu situáciu akú ponúka Donaldsonov film vám bude jasné, že 3. svetová vojna bola naozaj veľmi blízko. Režisér to rozhodne nemal jednoduché, pretože vo filme je množstvo postáv, udalostí a informácií, ktoré treba ukočírovať v jeden fungujúci a prehľadný celok. Donaldson to však dokázal a jeho film a je pútavý napriek svojej dĺžke. Zmenil by som iba záver, ktorý tradične zaváňa veľkým patriotizmom, ale na to sme si u Američanov už zvykli. 80%. (30.10.2016)