Vzývající ticho

Joe Simpson podruhé, tentokrát v rekonstrukci příběhu našeho společného známého, nešťastného Toniho Kurze. Viděno zpětně, Nordwand zřejmě nebyl úplně doslovný film, protože Joe popisuje osudy neúspěšné výpravy na vrchol Eigeru krapet odlišně. Základní rysy jsou ovšem stejné a jako bonus přidá sem tam nějaké vysvětlení a mapky, čímž osvětlil několik nejasných pasáží toho horolezeckého psycha. Atmosférou se mu ovšem i přes několik silných scén nemůže rovnat. Joe Simpson je nicméně skvělý vypravěč. Jeho projev mi připomněl Billa Nighyho, takže ta hodina a něco uplynula až překvapivě rychle. (29.05.2014)

Film má sám o sobě rozhodně moc krásnou náplň, lezení na severní stěně Eigeru... ale filmařsky mi to přišlo tak hrozně zfušované, že jsem si to nedokázala užít. Čtyři prolínající se příběhy (Toni Kurz na Eigeru, Joe Simpson v Peru, Joe Simpson na Eigeru v Kurzových stopách a Joe Simpson ve studiu s komentáři) jsou příliš. Joe Simpson, doprovázející příběh, neměl dost prostoru, aby vůbec vysvětlil, co to vlastně dělá a proč se nechává z helikoptéry porůznu vysazovat ve stěně, prostřihy k Touching the Void jsou sice rozpoznatelné, ale i tak rušivé, a příběh Toniho Kurze mi přišel příliš omezený a zkrácený a podle toho, co tam bylo ukázáno, mi vlastně není jasné, proč zemřel, protože mě napadá hned několik způsobů, jak se ze své situace mohl dostat, jestli opravdu skončil 15 m nad záchranáři. Tahle látka není na jeden film. (25.06.2012)

Pohled do minulosti, který střídá současnost. Vyprávění osudů horolezců před začátkem druhé světové války a jednoho současného, které spojuje stejná touha, zdolat severní stěnu hory Eiger, jež v obou případech působí jako magnet. Hrané záběry se hezky prolínají s těmi reálnými a člověk může na vlastní kůži okusit nebezpečí hor, závrať z výšek takřka kolmé a ledové stěny Eigru + pořádnou dávku adrenalinu. Oba vyprávěné příběhy jsou velice poutavé, jen to celé mohlo být delší, jelikož já se těch hor nenabažil tak, jak bych si přál. (03.02.2014)

Vynikající a poutavý dokument, rozhodně ne výpravný film. A přesto hodnotím o hvězdu výš, než související Nordwand, který vlastně tu samou událost zpracoval filmově. Možná je to zásluha Joe Simpsona, horolezce, který přežil tragedii v Peru (Pád do ticha). On je vlastně v dokumentu tím vypravěčem a "moderátorem" a zřejmě díky svému vlastnímu zanícení a opravdovému horolezeckému srdci a zkušenostem se mu povedlo více mi přiblížit Eigerskou tragedii z r.1936, ačkoli se mi nikdy jako poměrně racionálně uvažující ženské nepovedlo plně se naladit na vlnu té spiritus movens, která žene horolezce zdolávat vrcholy s rizikem nejvyšším, že si za to hodně často vezme jejich životy. Na Eigeru tehdy zůstali všichni 4 horolezci, jejichž cestu nám dokument popisuje. A byť se nabízí jednoduchá myšlenka: můžou si za to sami, nějak se mi nedaří nad nimi jen tak mávnout rukou. Abych byla upřímná, strašně jsem s nimi trpěla. Nejvíc s Tony Kurtzem, který projevil tak neuvěřitelnou a unikátní vůli a touhu žít, že si prostě nezasloužil tak hrozný konec. Když nakonec k záchranné výpravě, která sledovala 5 metrů od něj jeho poslední pokusy boje o život, aniž by mu mohla pomoct, pronesl svoje poslední "Ich kann nicht mehr", měla jsem příšerně bezmocný pocit a vztek na osud, že umí být někdy tak strašná kurva. (19.09.2012)

"Pokud riskujete vše, nejen útrapy a bolest, ale riskujete život, obětujete vše pro váš sen, pro něco, co nemá žádnou hodnotu a nikomu tím nic nedokážete, máte jen pomíjivou chvíli na vrcholu a když sejdete do údolí, je pryč. Udělat něco takového vlastně postrádá logiku. Není to ospravedlnitelné žádnými racionálními argumenty. To je pravděpodobně důvod, proč to děláme." (19.03.2010)