Skrytý prameň

Příběh o nešťastném tovaryšovi Kryštofovi, kterého vzal do služby věhlasný Mistr Pavel z Levoče, má výborný scénář, děj, který nenudí a je zajímavý, přístupný pro všechny věkové kategorie a hlavně s plejádou vynikající h hereckých osobnosti Slovenska té doby. Michal Dočolomanský tentokrát v roli vykutáleného lumpa, který šidil každého jak mohl a z toho byl živ, když prodával podvodnému alchymistovi šizené zlato a společně tahali dukáty z kapes hloupých měšťáků, jenže na špek mu skočil i náš Kryštof, který se nechal v kartách obehraje i o peníze svěřené mu Mistrem Pavlem... A všechno nakonec skončí nikoliv úplně šťastně, o jednu ruku Kryštof svou lehkomyslností přijde, ale levačka mu je ponechána, a tak má čím obejmout mladou sirotu Magdu Vašáryovou. Skutečně dobře napsáno, pět hvězdiček. (05.07.2016)

Sonda do drevorezbárskeho remesla a jej autorov na prelome stredoveku a novoveku, teda asi v jeho zlatej ére na našom území. Majster Pavol z LV je pomaly bájna postava, ktorá ale vo filme dostavá silný punc človečenstva. Na herecké výkony sa dá plnohodnotne spoľahnúť, obsadenie je hviezdne a ani skvelý Kvietik v hl. postave nie je v tomto zďaleka osamotený. Od druhej polky príbehu sa dupe na plyn a dovtedy pokojný historický film sa razom mení na silnú drámu. Aj keď je aj v prvej polovicy na čo pozerať (a to nemám na mysli zvodné devy), škoda, že sa nezačalo dupať skôr. (02.12.2016)

Páči sa mi, že tvorba oltára majstra Pavla je iba pozadím príbehu a hlavná postava je tovariš Krištof, a nie samotný majster. Páči sa mi rozprávková atmosféra filmu, jeho kulisy, krčma u Kalicha a herci. Lenže skutočne sa film rozbehne iba v záverečnej tretine, dovtedy sme svedkami hovoriacich hláv, riešiacich dobové záležitosti, v ktorých sa zdá byť scenár celkom istý. Dočolomanský klasicky obchytáva kozy, v krčme to každý večer poriadne žije a nebyť vrchnosti, všetci by žili v harmónii, ktorá ak sa občas naruší, tak ju alkohol spoľahlivo utrasie. Aj tie karty by sa časom vstrebali, ale to by sme potom nemali dramatický konflikt. Poteší maľované pozadie Levoče, len škoda, že to nebol umelecký zámer, ale nutnosť. Záverečný konflikt je divácky atraktívny, ale z témy sa predsa len dalo vyťažiť o niečo viac. Zatiaľ najlepší film z toho mála, ktoré som od Bahnu videl. 70%. (05.01.2014)

Skrytým pramenem je pro mne hluboká křesťanská víra, která inspirovala nádherné dílo mistra Pavla i díla dalších umělců k oslavě Boha. Tato díla přetrvala věky a i dnes před nimi stojíme v němém úžasu! Ale v Bahnově filmu je tento pramen tak dokonale skrytý, že ho člověk musí doslova dolovat jako Aquaviva zlato z roztaveného olova... Co také jiného čekat od filmu z let normalizace? Nechci tvůrcům filmu křivdit, místy se zdá, jako by už už chtěli sdělit něco hlubšího, ale pak... Vše zase vyzní do prázdna. Např. v závěru filmu, když mistr Pavel brání sochu Madony s Ježíškem, je vzápětí naznačeno, že vlastně brání jen svoje dílo, to, co po něm zůstane. Co se týče mistra Pavla z Levoče, ten je tak trochu zneužit, v lepším případě využit k popularizaci filmového příběhu, až příliš plného renesanční rozpustilosti a nevázanosti. Za pěknou výpravu a zdařilé herecké výkony a pro mou lásku k Levoči, k tomu čarovnému městu, které se člověku navždy nesmazatelně vtiskne do duše, doplňuji na 4 *. (24.07.2017)

(2x) ,,Človek nemusí byť hneď kacír, ak myslí aj vlastnou hlavou." Mám dojem, že slovenské kapitolky z ČS kinematografie bývajú na týchto stránkach (mnohokrát neprávom) prehliadané a nepovšimnuté. Skrytý prameň aj po repríze zostáva v mojich očiach dobre vystavanou a vystupňovanou historickou fikciou na pozadí reálnej umeleckej tvorby (kostolný oltár Majstra Pavla z Levoče). Pomerne stručný a odfláknutý text distribútora, ktorý oboznámi len s historickým pozadím, má predsa len jednu výhodu: neprezradí jeden vopred nečakaný zvrat, ktorý sa po zhliadnutí filmu asi každému divákovi navždy spojí s návzom Skrytý prameň. Spočiatku rozprávkový príbeh o mladom nadanom tovarišovi, ktorý si aj napriek drobným nedorozumeniam vytvára nádejnú kariéru v rezbárskom remesle, sa totiž po niekoľkých relatívne pohodových historkách pomaly mení na napínavú tragédiu s jedným výrazným hororovým momentom...! Stredoveké rozsudky bývali vždy prísne a nebývalo miesta ani na obyčajné odvolanie, nieto ešte na rozprávky. Neprekvapilo by ma, ak by za koncepciou príbehu stála sčasti aj vtedajšia ideológia, ktorá neznášala cirkev a potrebovala zobraziť výrazný kontakt (hoci len pracovný) so silne náboženským prostredím (kostol) ako osudovo tragický. Avšak musím oceniť, že vykreslenie oboch postáv (veľký Majster Pavol a Krištof ako jeden z jeho mnohých pomocníkov) ani napriek silnému motívu viny a trestu nevyznieva prvoplánovo len záporne a kladne, dokonca vykonanie rozsudku som tu vnímal ako trest (v rôznej miere) pre obe postavy. Kto vyvrcholenie príbehu pozná, o to ľahšie môže sledovať skvelo rozpracovaný motív osudových rúk od úvodného pretlačovania sa, cez objavujúceho sa žobráka (bez rúk) až po dokončenie poslednej sochy. Ak sa k takto prepracovaného scenáru pridajú Kvietik s Filčíkom a pôsobivá dramatická hudba, nemôže byť našinec nespokojný. (90%) (Československá filmová výzva) (25.04.2019)