Chicagský tribunál

Zrůdně zmanipulovaný soudní proces, který se udál na přelomu 60./70. let v USA. Ve filmu funguje jako ukázka toho, jak zkorumpované instituce můžou zahnat jedince nebo skupiny do rohu a vyprovokovat je, aby v obraně udělali nějaký přešlap, který pak použijí jako záminku k trestu… Pro českého diváka je možná šokující, že i v prostředí „svobodné“ Ameriky mohl probíhat takto zvrácený proces. Nicméně, co je ještě více šokující, je to, že ve skutečnosti byl tento soudní proces a jeho okolnosti možná ještě větší fraškou než ve filmu – některé události se údajně odehrály trochu jinak (nebo v jiném sledu) a byly dokonce ještě drsnější nebo šílenější. Zdá se, že Sorkin pracoval s tímto historickým námětem poměrně volně, což by někdo mohl vidět jako negativum, nicméně film není dokumentem a jsem zastáncem toho, že celkový divácký zážitek a umělecké hodnoty filmu jsou stejně tak důležité, jako předkládání pravdy. Je tedy nezbytné fakta a fikci vybalancovat a zajistit, aby filmové podání příběhu mělo šanci rezonovat s publikem. Tudíž si myslím, že i u historických nebo životopisných filmů jsou určité změny nutností, pro účel celkového sdělení. Podstatné je koneckonců to, zda scénárista/režisér předal myšlenku příběhu, tedy to, co je na něm zásadní. Jádrem tohoto filmu jsou důležité lidské hodnoty a práva (potažmo i demokracie jako taková), které je nutné bránit proti zmanipulovanému systému, ať už jde o politicky motivovaného soudce, který byl zřejmě podplacen a manipulován ministrem spravedlnosti, nebo o prohnilou policii, která paradoxně sama vyprovokovává nepokoje… Myslím, že toto všechno se filmu podařilo předat s patřičnou pádností. Pomohly i velmi dobré herecké výkony (Sasha Baron Cohen, Eddie Redmayne…) a byla to koneckonců právě scéna výpovědi obžalovaného Abbieho Hoffmana (S. B. Cohen), která je jednou z nejsilnějších scén filmu. Ano, je možné, že takto přesně se to neodehrálo, ale ve filmu jde o výborně napsanou a ztvárněnou scénu, která tomu, co postavy obžalovaných zastávají, dává o to větší váhu a přímost. Z filmového hlediska jsem tedy s provedením a poutavostí nadmíru spokojená (jen je třeba "přetrpět" trochu zběsilý začátek, než divák začne s postavami a příběhem držet krok...). Bylo příjemné se touto formou seznámit s tehdejšími postoji a myšlenkami některých lidí, kteří protestovali proti válce ve Vietnamu, a vůbec s celou touto historickou kapitolou USA. Nebýt tohoto filmu, nejspíš bych vůbec netušila, že se něco takového událo. ~(4,1★)~ (19.04.2024)

"The Trial Of The Chicago 7" sa nakoniec ukázal ako skutočne silný a skvele spracovaný film. Zaujímavá téma, skvelý výber hercov, a okrem toho máme v réžii Aarona Sorkina, ktorý sa nám pár rokov dozadu postaral o elegantný a silný film "Molly´s Game". A tu je to podobné. Myslím si, že všetky diely zapadli na svoje miesto a priniesli jeden z najlepších filmov za tento rok. V prvom rade poviem, že to zakončenie je absolútne fantastické. Akonáhle to začne, pocítite ohromný pocit zadosťučinenia. A to je vždy výborné. Herecké výkony sú v celom film vynikajúce a cítim zo všetkých, že do toho dávali absolútne maximum. Náš sudca mi bol od prvej scénky vysoko nesympatický a je tu silno cítiť, že to bol aj zámer tvorcov. Tempo filmu ma nenudilo a som rád, že som jednotlivé informácie dostával postupne, aby som mal čas to aj nejako celé vnútorne spracovať a nemal pocit, že sa v tom strácam. V mojich očiach veľmi silný film, ktorý je asi povinnosťou vidieť počas tohto mesiaca. Neviem či by som vám dokázal momentálne odporúčať niečo lepšie, než tento film. Nemôžem povedať, že je to niečo, čo ocenia všetci, ale je to film, ktorý vám dá minimálne dobrý obraz o veľmi zaujímavom súdnom procese. Hodnotenie: A (24.10.2020)

Angažovaný film s obsazením snů. Skutečná událost, soudní drama a Sorkin - můj film snů! Opravdu marně pátrám, co bych vytknul, některé scény u soudu jsou víc statické, ale zkuste soudní drama natočit jako akční film. Moc mě překvapil Cohen, takové role jsou pro něho lepší, než všichni ti rádobyšokující Borati. Lahůdka, 90%. (15.02.2021)

Jeden z těch filmů, které jsou tak propracované, že je prostě radost se na ně dívat, ačkoliv se v nich dvě hodiny "jen" mluví. Scénář je málem na úrovní Dvanácti rozhněvaných mužů a prostřednictvím příběhu ze 60. let vypráví dost jasně také o současnosti, monology i dialogy jsou vycizelované, napětí stoupá třeba jen tím, že se někdo odmlčí nebo naopak že někdo někomu skočí do řeči. Aaronovi Sorkinovi se to zkrátka povedlo napsat i natočit, a navíc s takovým obsazením, kterému pro mě sice vévodí dokonalí Sacha Baron Cohen a Mark Rylance, nicméně ostatní rozhodně nejsou do počtu. I díky hudbě Daniela Pembertona je to velká lahůdka. (18.10.2020)