Chicagský tribunál

"Nic jako politický proces v  Americe neexistuje"   Téměř padesát let po válce, za kterou se stydí největší "demokracie" na světě a půlka toho světa se tedy musí stydět s ní,  tu máme  po Četě , Apokalypse a Forrestu Gumpovi konečně užvaněný příspěvek tehdejších amerických pirátů s květinovou vlajkou.  Jak jednoduché to všechno je,  na jedné straně stojí karikatury mocí posedlých a na straně druhé vtipní intelektuálové a svázaní černoši. Vím naprosto přesně, na kterou stranu se přidat. Na jedné straně politický hnůj se současnými až nechutnými souvislostmi, kdy má moje pacifistická podstata chuť přetáhnout obuškem pár omylem agresivních žlutých vest nebo opíchat nějaké to X, aby si konečně vybralo. Na straně druhé naprostý souhlas s verbalem a spoustou ostatních, natočené je to naprosto úžasně.   Měknu a tak místo protestní jímky vykydám čtyři hvězdy.  A už se musím konečně kouknout na něco od Leni Riefenstahl, očekávám podobný zážitek! (13.05.2021)

Škoda, že Sorkin nešel více po linii vnitřních půtek mezi obžalovanými demonstranty, v níž se Cohen s Redmaynem poutavě přou, jak svojí agendu rámovat a prezentovat, což alespoň trochu rozbíjí to rozložení sil, které je prostě poněkud jasné a plakátové hned od chvíle, kdy vezme vzteklý Langella poprvé do ruky soudcovské kladívko. V jeho soudní síni je na různé lidi pohlíženo jinak a je vlastně souzeno všechno, jen ne jejich činy, s čímž Sorkin pracuje chytře a zajímavě, jen by to nemusel ředit těmi hroznými dad joky, které vkládá do úst demonstrantům. Je to určitě "živější" než jiné Oscar baity, to závěrečné sebedojímání si ale šlo odpustit. (19.10.2020)

"The whole world is watching." Chicagský tribunál těží zejména z výtečného hereckého obsazení a námětu podle skutečné události. Přestože se snímek z větší části odehrává v soudní síni a sestává hlavně ze soudních dialogů, obžalob, námitek, svědectví atd., tak nepůsobí zbytečně upovídaně a nudně, ba naopak - napíná diváka skrze slovní přestřelky a konfrontace mezi jednotlivými aktéry, což se mu daří až do samotného závěru. Z herců mě nejvíce oslovili Cohen, Langella, Rylance a v menší roli i Keaton, nicméně i ostatní zúčastnění se svých partů zhostili přesvědčivým způsobem. Film v sobě zručně mísí dobové nahrávky se Sorkinovou rekonstrukcí skutečného případu a poutavě poukazuje na odvěký boj mezi "obyčejnými poctivými lidmi" a "politicky amorálním systémem". (17.04.2021)

Lekce historie pro středoškoláky vedená marnivým učitelem, který rád předvádí, jak dovede popularizovat výklad i za cenu toho, že se podstatné věci ztratí. Je to takový sitcom ze soudní síně, který pořád visí na hraně karikatury. Spojení samotného soudního jednání s událostmi během demonstrace je režijně lopotné, scénář se přes dobrý rytmus umí překlopit v lehce onanistickou hříčku. Herecky to funguje uspokojivě, nenudí to, ale nemá to pro mě jakýkoli hlubší zásah nad rámec ucházející zábavy s pro mě trochu neohrabanými ambicemi stát se celospolečenskou událostí. (22.10.2020)

Keď je okolo nového filmu veľa najrôznejšieho šumu, tak spozorniem. Viem, že budem musieť rozlúsknuť problém, či je ten huriavk spôsobený kvalitou filmu, jeho kontroverznosťou alebo iba plnením záujmov tých, ktorí robia všetko to, aby sa im doláriky do výroby filmu vložené vrátili domov, podľa možnosti aj s nejakým vývarom. Už som x-krát vyjadril podozrenie, že súdne spory sú druhým najobľúbenejším krátením voľnej chvíle Američanov. Tentokrát ide o súdny spor spred päťdesiatich rokov. Film sa zdĺhavo a komplikovane snaží diváka orientovať (alebo dezorientovať?) o čo vlastne v spore išlo. Niet tam víťazov, ani porazených. Je tam iba zúfalá snaha prispieť k vysporiadaniu sa Ameriky s traumou, ktorú jej spôsobila vietnamská vojna. Film ma nenadchol, ako by som čakal od filmu z rebríčka Top 300, ani som ho nepretrpel. Najhoršie je, že ma ani nezaujal a pritom je dosť filmov o vietnamskej vojne, ktorým sa to podarilo. (05.01.2021)