Pán Nikto

Každou životnou voľbou, vedomou, či nevedomou, je náš život menený a rozdeľovaný do nekonečne spletitej pavučiny, v ktorej sú jednotlivé životné línie navzájom poprepletané. A či si vyberieme tak alebo onak, či spravíme jedno, druhé alebo x-té rozhodnutie, vždy to bude život ktorý žijeme a tak je potrebné prežiť ho naplno a nezamýšľať sa nad otázkami typu: čo by bolo keby...som sa vtedy rozhodol inak, keby som stihol ten vlak a podobne. Tieto predstavy sú predmetom nekonečného fantazírovania, ktoré sa snažil režisér zachytiť a vo svojej podstate sa mu to nádherne podarilo. Jedinečnosť príbehu a unikátnosť spracovania je tak dominantná, že kopírovanie v akomkoľvek inom filme by určite dopadlo veľkým fiaskom, pretože bolo od začiatku jasné, že Jaco van Dormael presne vie, čo chce povedať a vyjadriť. Ako už bolo spomenuté, v niektorých momentoch čriepky filmu možno pripomínajú Večný svit nepoškvrnenej mysle, či dokonca Osudový dotyk, tieto hity však vznikli päť rokov pred týmto, v ktorom má pointa úplne inú podstatu. A tak si treba vážiť ojedinelosť filmov s podobným zameraním a hlavne tvorcov s tak kreatívnym myslením a že svoje nápady dokážu dostať na kameru v takej podobe akú dostali. Čo k hercom, Jared Leto je môj posledný jednorožec, pretože filmy v ktorých sa (naozaj sporadicky) objaví nielenže dopadnú vždy na výbornú aj vďaka jeho dokonalému hereckému prejavu, ale vždy si dokáže vybrať tak atypickú postavu, že až žasnem ako to všetko popri svojej úchvatnej hudobnej kariére stíha ustáť. Spomínať absolútne dokonalý a perfektne sediaci hudobný doprovod, nápaditú kameru a ostatných hercov snáď ani nemusím, veď stačí, keď si film zapnete na päť minút. Ale pozor, vyhraďte si ďalšie dve hodiny, pretože ho už nebudete chcieť vypnúť. 95%. (28.03.2011)

Jak se dá strávit 133 minut? Můžu si pořád dokola pouštět reklamu na XXXLutz, navšívit vuvuzelový koncert, nebo poslouchat projevy Geerta Wilderse - cokoliv z toho je daleko smyslupnější a méně otravné, než sledování této nafoukané, manýristické, kýčovité, banální a sračkovité splácaniny, v níž je jediná koukatelná scéna - ukázka z Mughal-E-Azam, která běží v nemocniční TV... (18.07.2010)

Obrovsky zajímavý snímek, který nabízí nepřeberné množstí myšlenek a obrazů, až se mi z toho chvílemi točila hlava. Přiznávám otevřeně, že jsem ten závěr (a ostatně i celý film) moc nepobral a Pan Nikdo si dost říká o další projekci. Trochu mi připomínal míchaninu všeho možného, nejvíce podobnou filmům Věčný svit neposkvrněné mysli, Osudový dotek, Podivuhodný případ Benjamina Buttona či Svěrací kazajka. Na Mr. Nobody se moc hezky koukalo, protože to samo o sobě dobře fungovalo jako klasický "romanťák" s příjemými hereckými výkony, hudbou, kamerou a celý zabalený do hodně zvláštního a komplikovaného hávu. Přesto se obávám, že v tomto případě jasně zvítězila forma nad obsahem, a to je dost škoda. Prozatím 4*, uvidím, jestli po dalším zhlédnutí změním názor. (29.06.2010)

Hodněkrát jsem přemítal nad všemožnými kdyby a nespočetněkrát určitě ještě budu, ovšem vždycky se to týkalo času minulého. Tady ale jdeme jinou cestou .. pomíjivou, překvapivou, se spoustou otazníků a to mě neskonale baví. Pan Nikdo je dokonalý mnohobarevný klip, trip na cesty zapomněním nepoznaného a vůbec nevadí, že přeskakujeme žánry v průběhu dvou a půl hodin. V tomhle příběhu bych se chtěl ztratit a opětovně nalézt, je jedno kde a je jedno s kým a klidně pořád dokola, protože já sám si připadám někdy jako Nobody. (07.11.2012)

Asi nejsem cílová skupina. Můj zívací reflex mě varoval už v první polovině filmu, ale já ne. Já jsem se zuby nehty držela představy, že se to celé snad nějak zajímavěji rozvine, takže o to přece nepřijdu, že to do konce prostě musím dát. A to byla chyba. Prolínání několika dimenzí, časových zkratek, budoucnosti, minulosti bylo na mě příliš hluboké. Netvrdím, že jsem nic nepochopila, to samozřejmě ano, jenže to byla neskutečná nuda! S fantasy bublinou si ale vyhráli a krásná tady byla i hudba. (10.05.2016)