Šišanje

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 2 - Srbsko. Uvědomil jsem si, až v průběhu sledování Šišanje, že volba mých dvou filmů v rámci Tour může působit téměř politicky. USA a Srbsko, to by měla následovat Bosna, Izrael a Palestina. Ale volbu jsem učinil nevědomky. Srbské filmy jsou drsné, syrové, o to více autentičtější. Žádný jiný evropský stát asi nebyl v devadesátých letech více poznamenaný mezinárodní politikou, válečným konfliktem a bombardováním, z něhož se dodnes nevzpamatoval. Nic jiného než drsnost a syrovost asi nelze ani očekávat. Šišanje jsou slabší scénáristicky, kdyby zapracoval nějaký zkušený dramaturg, příběh by měl silnější efekt na diváka. Herecké výkony, kamera a třih solidní, celkově je to na tři a půl hvězdičky, jsem mírně rozpolcený, ale zvedám směrem nahoru. Pokud budu na vážkách u Chorvatska, tak zvednu taky, abych se nedopustil balkánské nekorektnosti. (03.04.2015)

Tenhle film byl pro mě takřka povinnost. V Srbsku jsem totiž byla se svým ex, který tam zkoumal v rámci své školy formy srbského pravicového extremismu. Srbská historie jevům, které jsou zobrazeny v tomto filmu silně nahrávala, a to, co je zde zobrazeno, se tam opravdu dělo a svým způsobem, i když už v mnohem menší míře, se děje dodnes. Ostatně, srbští hooligans jsou známí svým silně pravicovým zaměřením i agresivitou. Novica a jeho trhlí kámoši jsou ukázkou mládeže, která byla naštvaná tím, co Srbsku způsobila válka, stejně jako sociálním prostředím, ve kterém se pohybovali. Pod vlivem svého skinheadského kámoše Reljy se z nadaného matematika Novicy stává vůdce jinak nepříliš inteligentní bandy neonacistických chuligánů. A jako každý mladý člověk nespokojený se současnou situací cítí touhu něco změnit. O to se pokusí dost razantním způsobem, který se pohybuje daleko za hranicí zákona. Za sebou zanechává nejen slibnou matematickou dráhu, ale i rodinu, kterou mu nahradil jeho gang. Kdo trochu zná Srbsko, tamní skinheadskou scénu a její historii, odnese si z filmu samozřejmě trochu víc, protože některé souvislosti bez daných znalostí nejsou lehké k pochopení. Ale samozřejmě i ten, kdo se danou problematikou nikdy nezabýval, si z toho odnese přinejmenším dost znepokojivý pocit. Hlavní hrdinové totiž nejsou lidi, ke kterým byste cítili sympatie, a prostředí celkově nepůsobí zrovna přívětivě. Co se narace týče, občas mi to přišlo zmatené, skoro jako kdyby tvůrci občas nevěděli, co chtějí danou scénou říci. Ovšem nejedná se o podprůměrný film, proto nemám problém udělit tři hvězdičky. (18.10.2012)

"Nož, lžica, Srebrenica!" Svým způsobem je to nazi-skinheadská klasika. Uťáplej kluk se nadchne pro siláckou skin kulturu a postupně v ní nachází své místo, aby byl nakonec papežtější než sám papež. Tuhle šablonu známe především z amerických filmů podobného ražení. Jenže ten Balkán je jinej a kdo měl někdy možnost setkat se s fanoušky CZ Bělehrad nebo i záhřebského Dinama, dá mi za pravdu. Jsou nacionalističtější, brutálnější a bez zábran. A to se nakonec ukazuje i tady. Film je navíc ještě vyšperkován kriminální zápletkou a politickým rozměrem, přičemž ani jeden z aspektů rozhodně nepůsobí rušivě. Další hodnotný zářez na pažbu hooligans filmů. 80% (08.11.2013)

Když pominu blbinu, že podle tvůrce musí bejt fotbalovej chuligán zásadně nácek, je to hodně silný kafe. Tenhle film je mix Fotbalový fabriky a Kultu hákovýho kříže po srbsku. Nechybí násilí, nacionalistický myšlení, drama a v neposlední řadě i ta erotika. Aneb jak se z hodnýho a matematicky nadanýho kluka stane lídr místních hooligans a vrah, kterýho má pod palcem místní polcie. Neni to asi film pro každýho, ale stojí za to. (16.10.2011)

Nechtěný rozpad Jugoslávie, nesmyslné sankce, brutální bombardování letectvem NATO, uloupení Kosova, ztráta domova pro statisíce Srbů, nezaměstnanost, kriminalita.... Nespravedlivá minuilost, složitá současnost a velmi nejistá budoucnost. Jak si s tímto mají "Miloševičovy děti" poradit? To je asi hlavní téma filmu, ze kterého se ale dalo vytěžit určitě mnohem víc.... (13.08.2011)