Život Briana

Střety nábožensky odlišně založených lidí nad humorem / trapností Brianova života jdou tak mimo mě, jako koleje mimo naší vísku. Třeba taková Policejní akademie dělá pro změnu blbce z četníků a taky ji nikdo nikomu nezakazuje. A to existence policajtů je oproti Bohu myslím o něco průkaznější. Já se tak lámal smíchy v pase, až mi před koncem filmu došlo, že už je zase čas vyměnit ponožky... (15.09.2013)

Na světě jsou evidentně jen tři druhy lidí. Věřící, jejich odpůrci a já. Možná se jedná o inteligentní humor a strefování se do víry je občas vtipné, ale příčinu vysokého hodnocení vidím někde jinde. Pythoni si jako jedni z mála dovolili utahovat z příběhu Ježíše a stvořili tak kult, u kterého se scházejí všichni, kterým náboženství nevoní a rádi si z něho utahují. Nejsem věřící a je mi úplně jedno, že tolik lidí je. Právě kvůli tomu se mi film nezdá nijak výjimečný. (29.06.2011)

Potrefená husa zakejhá - to mě vždycky napadne, když čtu o tom, s jakou nevolí se tento film kdysi setkával a vysloužil si kontroverzní pověst. Život Briana se totiž nestrefuje do Ježíše, křesťanství apod., pranýřuje náboženský fanatismus a dogmatismus napříč všemi spektry, terorismus, revoluce, zbytečné násilí ve všech možných podobách - prostě všechno, co by se v žádné víře vyskytovat nemělo. Oproti Svatému grálu je tu znát vyšší rozpočet i větší zkušenost s natáčením celovečerních filmů. Graham Chapman hraje navíc Briana tak přesvědčivě a seriózně, že by se uplatnil i ve vážném biblickém dramatu. Co ještě dodat? Snad jen, že píseň Allways look on the bright side of life je tak neskutečně optimistická, že i po skončení filmu je dobrá nálada na dlouho zaručena. 100%. (14.04.2013)

Přiznávám, že tento druh humoru mě zcela míjí. Pro mě to byla od začátku do konce nuda. Jediná vtipná scénka snad byla „Našli jsme vařečku.“ v duchu Žhavých výstřelů. Přesto kvůli těmto pár vteřinám vtipu předtím museli minuty pobíhat vojáci sem a tam. Nechápu. Samotný nápad karikovat život Ježíše jde naprosto mimo mísu. Duchovní věci, které nemají jednoznačnou interpretaci lze těžko vystavovat kritice, natož je parodovat. Než něco paroduji, musím přeci vědět, co chci parodovat. Tady mi smysl trochu uniká. Když paroduji konkrétní film nebo knihu, divák si za konkrétní scénou něco vybaví a přijde mu to pak vtipný. Těžko lze parodovat věci, které nejsou jasně uchopitelné a které si každý představuje jinak. Už samotná myšlenka parodovat symboly duchovního života milionů lidí mi nepřijde jako dobrý nápad, ale spíš jako hloupý vtip. Odhlédnu nyní od základní myšlenky filmu, kterou považuji za zcestnou a podívám se na konkrétní scénky. Hned, jakmile divák pochopí styl humoru, který se zde prezentuje (stačí hned první scénka s narozením), stávají se všechny vtipy očekávatelné. Některé scénky bych tu přirovnal k situačnímu humoru založenému na doslovnosti ve stylu TeleTele (např. sebevražedné komando na konci). Rozdíl je v tom, že humor TeleTele si alespoň na nic nehraje a od začátku říká divákovi. „Takhle to děláme a víme, že jsme trapní.“ na to lze přistoupit a člověk se pak občas i zasměje. Kolikrát víc těm „blbcům“, kteří to hrají a dělají si srandu sami ze sebe než samotným scénkám. Bohužel film Život Briana se staví do pózy rádoby intelektuálního humoru, na což u spousty scének přistoupit nelze a budí tak ve mě trapné rozpaky. Jsem alespoň rád, že se autoři vyhnuli fekálnímu humoru, který sem tam už chvílema také čekal. Abych jen nekritizoval, některé scénky byly i lepší. Např. debata o tom, co vlastně Palestině přinesli rímani, byla vtipná. Bohužel dobrého jako šafránu. Ani nápad utahovat si z života a chování lidí ve starověké Palestině mi nepřijde jako rozumný. Kolik lidí asi ví o tehdejších poměrech a kultuře. Historii bychom se neměli posmívat, ale hledat v ní poučení. Teprve když jí pochopíme, dělejme si srandičky. Tento film nejsem schopen hodnotit pozitivně, protože místo úsměvu ve mě probouzel spíše pohoršení. (15.10.2010)

Fenomén, který mě minul. A to docela velkým obloukem. Sice se objevuje v nejrůznějších žebříčcích a anketách na předních příčkách, ale jednoduše jsme se nepotkali. Narodil se v sousedním chlévě, a tak to měl spočítané. Po třiatřiceti letech ho omylem označí za mesiáše, nakonec skončí na kříži. Výsledek si neutahuje ani tak z křesťanství jako z pokrytectví církve obecně. Proti uvedení se pořádaly nejrůznější demonstrace, tiskly se varovné letáky, prostě urazil kdekoho. A díky kolotoči gagů rovněž i kdekoho pobavil. Mě teda ne. Mimochodem snímek by nevznikl bez finanční injekce od bývalého člena Beatles George Harrisona. (09.02.2019)