Predčítač

Předčítač ve mně vyvolal spoustu otázek a rozporuplných pocitů. Michaelovo "souzení" Hanny totiž pomalu, ale jistě režisér přenechává divákovi. My sami se musíme rozhodnout, jestli dokážeme pochopit její chování, odpustit jí její činy, sympatizovat s ní, nebo potlačit nenávist a brát ji jako lidskou bytost. Vzhledem k Hannině více či méně očividné zrůdnosti (násobené jejím: "mám raději, když mi někdo čte") a vině, jsem během sledování příběhu dospěl možná tak k potlačení hněvu a akceptování její osoby jako člověka (faktem zůstává, že Daldry ji nijak zvlášť neobviňoval ani nebhajoval, ale snažil se divákovi nastítit její a posléze i Michaelův pohled na věc). Film je dost dlouhý, má pomalejší tempo, přesto však nemůžu říct, že bych se nudil. Příběh, hudba, kamera, práce maskérů a autorův záměr/hlavní myšlenka se mi líbily. Herecké výkony mi přišly takové zvláštní; Winsletová hrála dobře, přesto nijak převratně, Fiennesův výkon byl značně rozpačitý, ale zaujal mě David Kross, který mě sice z počátku štval už jen svojí přítomností, ale pak jsem si na něj zvykl a začal mu jeho roli opravdu věřit. Tenhle film není pro každého, přesto si myslím, že je rozhodně zajímavý a zaslouží si zhlédnout a zamyslet se nad jeho tématem. (25.04.2009)

Dávný cit nepodléhá korozi a odpustit umí jen ten, kdo opravdu miluje. Zdánlivě samoúčelný čtenářsko-sexuální kroužek přejde v druhé polovině do komorního dramatu o vině, odvaze, slabosti a odpuštění. Winslet se poslechem čteného slova zaslouženě dopracovala ke zlaté sošce a dokonalý gentleman Fiennes na malém prostoru opět dokazuje své nesporné umění. Trápení rozpáleného sexuálního eléva četbou Tolstého protizávaží (Vojna a mír) před koitem však bylo od Kate poměrně sadistické.. (03.05.2009)

Skvělé drama, které nás ze začátku uvrhne do svého uspěchaného světa. Vše se děje z okamžiku na okamžik, a aniž si to uvědomíte, už je příběh o něco dál. Přiznám se, že tohle mi zpočátku dělalo nemalé problémy, ale pak jsem zvykl a věci se začali uklidňovat. David Kross mi ze začátku až silně připomínal herecké dřevo Ulliela, jenže naštěstí jsem si brzy všiml, že on UMÍ a MÁ talent. Navíc, v další hodině mi připomněl (tentokrát vzhledově) Heatha Ledgera. Možná to je jen můj pocit. Ralph Fiennes mi opět dokázal, že je to charakterní herec, který zahraje cokoli. To, co on dokáže říct jedním pohledem, to umí zatraceně málo herců. A konečně se dostávám ke Kate. Pokud vím, tak za tento film posbírala snad všechny ceny, které bylo možné posbírat. A musím říct, že oprávněně. Tento výkon byl zcela popravu oceněn Oscarem. Takže suma sumárum mi z toho vychází ještě fakt, že už si fakt musím někde sehnat ty Hodiny… Já jsem naprosto spokojen. (14.09.2009)

Dobré. Veľmi dobré. Vlastne výborné. U mňa zatiaľ asi najlepšia z tohtoročných oscaroviek (ešte ma čakajú Milk, Doubt a Frost/Nixon). Ja som to vnímal predovšetkým ako veľmi zvláštnu romancu a až v druhom pláne ako nezvyčajný, akéhokoľvek moralizovania a jednostrannosti zbavený pohľad na holocaust a jeho vinníkov. To, ako funkčne sa tieto dve roviny navzájom dopĺňajú, je jednoducho fascinujúce. The Reader je však hlavne film, ktorý je silnejší a silnejší s každou ďalšou minútou. Čakal som, že po procese a vynesení rozsudku už to pôjde dole, ale až potom prišla skutočná emocionálna nakladačka. Jedna scéna (Ralph v cele) hraničila s prvoplánovým žmýkaním sĺz, ale následná návšteva jednej z obetí to napravila. Vrstevnaté, premyslené a Daldry presne vie, čo chce každou scénou povedať. O hercoch ani nemá cenu hovoriť. Kate je úchvatná, ale toho Oscara prevzala aj za Ralpha, Bruna Ganza či vynikajúceho Davida Krossa. (21.03.2009)

Málokde mi tak moc vadilo, že Němce nehrajou Němci. Ani Fiennes ani Kate mi do rolí vůbec nesedli, autenticita žádná celá nula nula nic a scéna učím se německy z anglického textu tomu nasadila korunu. Válka a úvahy individuální/kolektivní vina se vlastně v celém filmu vůbec neřeší, žádná zajímavá myšlenka, katarze, nic. Jen melodrama člověka, který se nedokáže pořádně rozhodnout a chovat se jako chlap. Neznám předlohu, ale přesto věřim, že v německém podání by to všechno vyznělo mnohem líp. Všechny ty ceny a nadšení kritiků z filmu a hereckých výkonů nechápu, třeba v Revolutionary Road byla Winslet mnohem lepší. Nedá se říct, že by mě ten film naštval, ani jsem se nenudil, ani nelituju, že jsem to viděl, ale je to zkrátka slabý. (23.10.2010)