Bílá paní

Celkem uvolněná groteskní Bílá paní plná budovatelských hesel, proslovů a všemožných soudruhů a ústavů jim náležejících. Zatímco Kačírková s jejím mrkáním působila mile lišácky, Hrušínský s Kopeckým jako zástupci MNV předvedli poměrně ucházející, nepříliš přesvědčivý výkon. Za zmínku jinak stojí poměrně pěkně provedené "v(y)stupování" Bílé paní do/z obrazu. (23.10.2016)

Hele, Bílá paní! Váš občanský průkaz! To vypadá na rejdy Vatikánu a imperialistických rozvědek! V kontextu doby rozhodně plný počet, jelikož s nadhledem a humorem je popsáno to, co v tragické rovině předvedly filmy Ucho, Smuteční slavnost nebo Všichni dobří rodáci. A poněvadž těch blbů nahoře máme stále dost, tak tenhle film vůbec nestárne. Všichni ti rudí, dnes modří, se vysmívají pravdě stále a myslí, že nad ní zvítězí. Jak bláhové a pošetilé....Jinak si dovolím polemizovat s názorem, že jde o roztomilou protikomunistickou blbůstku. Nejde, páč jinak by a) neskončila v trezoru, b) nehodila by se tak neskutečně na dnešní dobu. Závěrem snad dodat, že dnešní scénáristé, režiséři i herci by se mohli na tomto filmu učit, alespoň by neplodili ty současné příšernosti. (07.02.2011)

Tady vstupujeme do nový fáze dějin a vy se budete babrat se strašidlama... Takže já bych to vykořenila. Čili nápad není vyloženě špatný, některé gagy jsou humorné, ale jinak je to stejně problematické jako Jessie zasazená do československé současnosti příštího roku. V kinematografii, kde neexistuje vážný film s tématikou Bílé paní, je chybou navazovat na opačný konec takových fláků jako Ztratila se bílá paní (1937). (22.03.2011)

„Podívej se, já to nezakazuju…jo? Jenomže, na druhý straně…zase to nemůžu povolit.“ Satira z těch nejsatiričtějších (a také nejodvážnějších). V určitých pasážích snad každou vyřčenou větou na něco narážející a celkově natolik kritická a kousavá, že z ní chvílemi člověka solidně mrazí (typickým příkladem je scéna s předsedovým projevem z balkónu). A s tím souvisí moje v podstatě jediná výtka a důvod, proč zůstávám (alespoň prozatím) „pouze“ u silných 4*; Bílá paní je tak moc sžíravá, až se to projevuje na úkor celkové zábavnosti (mnoho jednotlivých částí je přitom samo o sobě dost vtipných, mě osobně nejvíc rozesmálo doktorovo „snění“, v těsném závěsu s učením lhaní). Chybí jí tak určitá lehkost, kterou disponuje kupříkladu podobně satirická Krejčíkova Svatba jako řemen. „Von most totiž nemůže bejt jenom most. Most musí působit ídeově.“ – „No samozřejmě, most musí vychovávat! Musí podněcovat!“ (13.07.2016)

Odhodlaní, kupředu kráčející (zpátky ni krok), budovatelští realisté, mají jasné instrukce a odpověď v podstatě na každou otázku. Dokáží cokoli. To, co JE, není, a to, co není, JE! Stačí se jen správně dívat. Tím třídním směrem. Herecké obsazení tohoto nekompromisně satirického snímku, kterým režisér opravdu výrazně vybočuje ze svých uhlazených, filmových kolejí, je více než skvostné a každý zúčastněný se své role zhostil v podstatě dokonale. Ovšem Rudla je opět geniální a tím pro mě převyšuje všechny své vynikající kolegy. Závěrečná a poslední věta z úst Vlasty, která opravdu věděla komu a co říká, je ona společenská facka, udělená Z. Podskalským dobovému divákovi. Dnešní divák může s respektem sledovat a královsky se bavit. Také si může uvědomit, že v dnešním politickém systému už by nepomohla snad ani síla nadpřirozených bytostí. (29.09.2013)