Warcraft: Prvý stret

První střet bude u mě zcela určitě i posledním. Bezduchá třenice mezi Shreky, co to přehánějí s nandrolonem a aliancí ztepilých šermířů a kouzlících bankovních úředníků byla jen dvěma hodinami mrhání času (co je to ovšem proti týdnům, co na hře strávili rudooký pařani). Dojímaní, strach, ohromení, zábava, plastické postavy, nic z toho tam není. Všimli jste si stále častějšího jevu, že ve filmech podobného ražení není nikdo nad padesát? Kde byl někdo jako hrdý král Théoden? Kde byl někdo, jako jsou členové řádu Istari? Vždyť hromy blesky metající Foster jako Gandalf Rezavý a Saruman Zelený byl spíše k politování. Duncan Jones se snažil vyrovnat trilogiím Jacksona, ale ten si ho maže na lembas ve všech ohledech.. (08.10.2018)

Nepolíbená počítačovou hrou, předlohami ani kartami, jsem lapena další, velkolepou fantasy, jenž se směle postavila hned za mého srdečního a dosud nepřekonaného Pána prstenů! (jeho nepřekoná nikdy nic ...) Jsem nadšená z toho, že si mě úplně nový příběh omotal kolem svého kouzelného prstu a nemůžu se dočkat pokračování. Vlastně od začátku do konce to byla jedna velká akce. A co jiného, než klíčící láska, komplikovaná s nedůvěrou a oddaností, by mě dokázala tak nažhavit nedočkavostí dalšího dílu. Jsem zvědavá, jak se vztahy mezi orky, lidmi, trpajzlíky a elfy (snad to byli elfové, i když jim nějak podezřele svítila očka) dál vyvinou. Kdo koho zradí tentokrát, jaká bude další bitva, jaký náčelník vyroste ze zeleného mimina a jaké bude mít kly. Pardon, zuby. Všechnu tu epickou výpravu podtrhovala skvělá hudba a co se týče obsazení, tak to je další bezchybný tah. Skoro nikoho jsem neznala, ale každý z nich seděl ve své roli jako poklice na hrnci. Snad mě nenechají dlouho čekat ... (03.07.2016)

A začíná to tak krásně. Krutohustá, demagogickým čarodějem vypláchlá orcká Horda, udělaná tak, že se z toho každý funoušek Majt end medžik musí probudit s totálně ulepeným pyžamkem, příznačně ve své zhovadilosti vyžrala a zplundrovala vlastní zemi, tudíž se chystá k migraci do kulturního a kultivovaného světa. Co mi to jen připomíná?! Nicméně, po takovém úvodu si člověk ve slastném očekávání málem podvědomě začne epicky leštit palcát a v hlavě mu duní Emrld sórd. Pak ale, KURVA!!!, ta banda nemilosrdných orkamedánů zaútočí na Dyznylend! Palcát je rázem gumový a mezi ušima rezonuje YMCA. V čele toho Mumulendu, obklopen partičkou vyhřátých řytířů, jako vystřižených ze speciální jednotky nemilosrdných zabijáků otylých lesních víl, hrdě stojí brutálně vymydlený homokrál, dobrý akorát tak k tomu, aby rachitickou ručičkou poplácal Sněhurku po zádech a pomohl jí tak vychrchlat z průdušnice zaskočené jabko. O nic víc hetero na tom není ani jeho první genitál Ragnar, který jen trochu smyl vikinský bordel, navlékl přihřátější brnění od Benetonu, ale jinak se dál konstantně culí jak Medvídek Pů a ani si nemusel oholit to vypelichané lůno sedmdesátileté důchodkyně, co si tak pečlivě vypěstoval na bradě. Takovou kohortu teploušů by Horda za normálních okolností smetla jen svým smradem, nebýt vyměklého, altruistického a tolerantního klanového náčelníka Vinetrola a afroorcké humanoidní čokoprincezny Džamily (o tom, jak se dostalo negerské sperma na planetu Gurun nechci raději ani začít polemizovat), kteří jsou jednoznačně pro integraci a naklonění bilaterálnímu dialogu. Džamila navíc neprodleně romanticky vzplane k Ragnarovi, až si z toho slintá na kly, a oba jsou zjevně pro interanimální styk. A tak zatím jediným výrazným tahákem pro druhý díl je zvědavost, jak bude technicky vypadat ta franckovačka s divokým prasetem a také, jestli naše krasavice pod vlivem mocné magie Felu vykrouží svými rtíky dokonale hladké „O“, nebo těmi páráky pohryže Ragnarovi žaluda. Za příběhy z vymatlané počítačové hry nemůžete čekat žádného Džejárára, nýbrž druhořadého brakového rychlopissálka polodebilních kolovrátkových pejprbeků alá Uorhemr, co se stěží vůbec mohou nazývat literaturou. A tak je výsledkem povrchní a prostoduchá kokotinka, dostatečně anemická a přiteplená, aby se do sálu procpala i tolik cinkající cílová skupina retardovaných páťáků, ovšem s několika opravdu velkolepými bitvami a epickými scénami, které ji s odřeným bojovým kladivem dostrkají k hnusné trojce. Každopádně všem těm slaboduchým mentálům včetně velkohubého režiséra, co se to vůbec opovažují dát do jedné věty s Pánem prstenu, bych s chutí nakopal Heryho Potrata! (11.06.2016)

Existují filmy, při jejichž sledování lidem naskakuje vyrážka. Já právě viděl film, při kterém mi vyrážka nejen naskočila, ale taky se sama zanítila, zmokvala, zatuhla, sloupla se, zahojila a vymizela. To byla tak intenzivní píčovina, že se mi během ní zrychlily v těle veškeré biologické procesy. Dokonce mám dojem, že mi někdy v půlce filmu na mozku vyrašil a hned zase odrašil nádor. Neméně šokován jsem byl i po navštívení zdejšího filmového profilu. Po spatření tak přemrštěného množství rudých komunistických hvězd mnou okamžitě zacloumaly všechny mrákoty, obličej se mi přeskupil v pohoršený výraz, a s rukama prosebně spjatýma k pomyslnému nebi jsem důstojně zahlásil: „Ach ne, nesmím nechat hněv cloumat svým majestátem!“. Jejda, překlep. Vlastně jsem to řekl trošku jinak: „Těm čurákům asi už úplně mrdlo!“. Nerozumím a nechápu. Na rovinu přiznávám, že jsem nikdy nehrál předlohu. Já byl vždycky ten typ člověka, který v životě spíš žije, takže mě tento strážce panictví naštěstí nechránil. Ale koukal jsem na to s člověkem, který na placených serverech Blizzardu strávil víc času než na bezplatných ulicích reality, a tomu povadla kouzelná hůlka ještě dřív jak mně. Takže očividně to může paralyzovat jak hráče, tak nás normální. Současná uprchlická krize v Evropě se mi zdá míň komplikovaná jak zápletka tohoto filmu, takže dějově jsem se nechytal vůbec. Neužil jsem si ani podívanou, páč animaci nejspíš naprogramovali v textovým editoru Nokie 3310. Navíc jsem to já absolutní kokot (Falus Infinitus) protrpěl s českým dabingem, takže mi většina orků zněla jako Optimus Prime s tuberákem. Ještě že ti herci aspoň hráli výborně. Sice asi v nějakým úplně jiným filmu, kterej jsem nikdy neviděl, ale tak nevadí. Bluáááh. Takže teď už to jsou dvě kategorie filmů, kterým se musím vyhýbat obloukem. Dlouhá léta to byla kategorie hororů, k nimž jsem si vypěstoval stejný vztah, jaký má člověk alergický na buráky k burákům, a nyní to musím rozšířit i o kategorii sračkoidních fantasty slátanin natočených podle jiných neméně sračkoidních slátanin, ve kterých je hromada ošklivých zlobrů, barevných obláčků a stupidních keců. (22.09.2016)

Kdyby mi někdo řekl, že Warcraft bude držet přední příčky v mé topce, tak bych se mu vysmál. Hru jsem nehrál, ale o to více jsem si užíval každý název, město, postavu či creaturu, hleděl jsem na film jak jelen a hltal každou sekundu, což je pozitivní výsledek.Vizuál je špičkový a byť jsou zde pouze 4 větší akční scény, tak v doprovodu úžasné hudby mají velký šmrnc, zkrátka je se na co koukat. Ragnar zde pasuje jako prdel na hrnec a kdo sleduje Vikingy, tak bude zažívat při sledování příjemnou euforii. Zaujaly i slušné dialogy, poměrně dost mrtvých postav a skvělá výprava. Nemám zde, co vytýkat od Lotra zajisté nejlepší Fantasy a nejlepší filmové zpracování hry ( Uvidíme co na to Assassin). Nemohu se dočkat, jak tahle sága rozroste v doufám minimálně dalších 7 dílů. Kino povinnost, titulky povinnost. Po dlouhé době jsem odcházel z kina vyloženě nadšený, kdy jsem si říkal, chci to vidět znova. Story 7/10, Atmosféra 9/10, Gore 1/10, Vizuál 10/10, Akce 10/10, Napětí 8/10,Humor 6/10. Zábavnost 10/10. 100% (14.06.2016)