Růže a prsten

Velice pěkná, divadelně stylizovaná televizní pohádka na motivy vánoční povídky W. M. Thackeraye z roku 1855, vtipně aktualizující pohádkový žánr (v oblasti jazyka i charakterizace prostředí a postav). Celý příběh se nese vzdor své členité výstavbě v hravém duchu, který podporují i uvolněné (leč precizní) herecké výkony; okouzlují především Jaroslav Marvan svou humornou hrou na krále Udatu (vládnoucí spíše jídelníčku nežli království), Jan Tříska svou proměnou v naivní princátko, oddávající se raději ušlechtilým hrám (tenis, golf & šerm), nikoliv studiu a Miloš Nesvadba jako princ Bulka (nomen omen). Duch improvizace mocně zavládl (a to i z vypravěče příběhu: pantomimicky se vyjadřující oživlé sochy, perfektně sehrané Zbyňkem Vaňousem) a dal vzniknout správné atmosféře! (08.02.2009)

Vtipné to nie je, farbu to nemá, nejaký Quasimodo tam furt zavadzia, no o hovne rozprávka. Len som videl, že tá s kýblom bola oveľa krajšia ako princezná, inak ma nič nezaujalo ani princ Mrzuto, nemám tie sklony. Jedno tu však stojí za mienku. Netreba film nahlásiť novodobým cenzorom a overovateľom faktov z progresívnej maštale? V obsahu sa jasne píše, že ruža a prsteň vzbudzujú lásku "u opačného pohlavia". Sakra, ale veď to je homofóbne! (29.06.2023)

Nedá mi to, abych nepřipojila komentář. Jsem starší ročník, pohádku jsem fakt viděla v premiéře jako malá holka. Nedokážu přesně říct proč, ale už tehdy mně strašně zaujala. Snad srozumitelností děje a plynutím vyprávění, pohyblivou sochou, dialogy, bezpečím... Pak šla do sejfu, když Tříska emigroval, ale já na ni vzpomínala celé roky. Co pro mne bylo ještě překvapující, že se mi stále líbí i po těch 40 letech... Mimochodem - místy je docela drsná, třeba když Tříska přirovná princeznu k mrzáčkovi, to by možná dneska neprošlo :-) Rozhodně doporučuju ke zkouknutí a rodiče se nemusejí bát pustit ji dětem. (24.03.2012)

Příhody prince Vavřína a prince Bulky, jak pojmenoval svůj pohádkový příběh sám velký Thackeray, si i v o poznání skromnější televizní úpravě pod režijním patronátem Vlasty Janečkové uchovávají to nejcennější – hravost, vtip, nadsázku a především veskrze moderní pohled na lásku mezi mužem a ženou. Thackerayova pohádka totiž, jako jedna z prvních, ne-li první, staví nad sličný zjev moudrost a vzdělanost, nezbytné odznaky lidské civilizace a humanity. Nutno dodat, že herci si s tím poradili na výbornou, od Marvana až po neodolatelného Miloše Nesvadbu jsou všichni ve svých rolích vpravdě rozkošní. (01.07.2022)

Růže a prsten hned zpočátku připomíná díky propletenci vztahů trochu telenovelu. U některých postav není zcela jisté, jaké jsou vlastně charaktery a zde se více než kde jinde ukazuje, že i postavy v pohádkách nemusí být černobílé. Ostatně zde je mnoho postav, které nám jsou zpočátku představeny, ale následně se ukazuje, že jejich charaktery jsou složitější než je u pohádek běžné. O soše se dozvídáme celkem brzo, že je to vypravěč a zároveň působí jako z řeckého dramatu jako Deus ex machina. Ono to celé působí spíše jako řecké drama s telenovelskými prvky ovšem do pohádky s humorem a nadsázkou. Miloše Nesvadbu jsem jako lehce přihlouplého, ale humorného prince viděl víckrát. Jaroslav Marvan se do pohádek moc nepouštěl, ale zde mi hned připomněl svého krále z Šíleně smutné princezny. Celá pohádka se odehrává na zámku a v několika kulisách. Jsem si jistý, že své fanoušky si pohádka najde. Mě se líbily jiné pohádky, které v té nadsázce zašly ještě dál. (07.11.2021)