Tunelové krysy

Vlastně ani nevím proč, ale dneska v podvečer jsem dostal po dlouhé době zase chuť, pustit si něco od Uwe Bolla. Ani se mi nechce věřit, že jsem to právě napsal, protože tenhle režisér je v mé TOP 5 největších ocasů mezi hororovými režiséry a jeho kousky jsou mnohdy neskutečné sračky, ale občas jsem narazil i na něco poživatelného v jeho tvorbě. Mám skoro všechny jeho kousky, z nichž snad polovinu jsem se ještě neodvážil ani pustit, ale Tunnel Rats jsem už cca před 11 lety viděl a matně si pamatoval, že to zas až takový průser nebyl, navíc jsem neměl chuť na horor, ale válečný kousek. A i po letech musím uznat, že to zas až taková katastrofa není. Je tu několik slibných – krvavých scén, potemnělé tunely a postupné vyvražďování v nich taky nebylo marné – jen ta přestřelka v táboře amíků (to byla herecká a akční parodie). Navíc mi nevadí, když nikdo, nebo skoro nikdo ve filmu nepřežije… (07.11.2020)

Tunnel Rats je unikát. Prvý krát sa totiž stalo, že som o Bollovom filme nepremýšlal ako o žumpe kinematografie, ale ako praobyčajnom vojnovom survivale, bez myšlienky, bez hrdinu a prešpikovanom 1000-krát prevareným drmolením o domove a viere (ktoré sa naštastie komplet vymlátí v expozíicii). Prvý krát som nebol ani úrážaný, ani rozosmievaný ohavným trademarkom všemohúcej filmovej tuposti v podaní maestra von Wermelskirchen. Naopak. Podporovaný peknou hudobnou kulisou, klaustrofobickou atmosférou a nezávisláckou nekorektnosťou chvíľkami dáva zaspomínať na obrazy z posledného Ramba. Sic je možno až moc vidieť ako si Uwe dokazuje, že nie je sračkár, ale na sugestivite to scénam pod povrchom (vrátane záveru) to neuberá a z jednoduchého námetu sa tu žmýka celkom dosť. Na všeobecne známe pomery určite milé prekvapenie. 60% (24.11.2008)

Po druhém shlédnutí jsem snížil hodnocení na tři hvězdičky, protože mi vadily strašlivě dlouhé pasáže plížení v tunelech a některé opravdu dlouhé záběry, v nichž se nedělo vůbec nic. Napadení americké základny by bylo v pohodě, kdyby vojáci neumírali tak děsně pitomými způsoby. Ale abych jen nekritizoval, film měl po většinu času velmi kvalitní atmosféru, a pokud v tunelech došlo k nějaké té akci, měl jsem pocit, že sleduji místo válečného filmu survival. (28.12.2017)

Pověst Uwe Bolla jakožto režiséra hrdě kráčejícího ve stopách Eda Wooda mi není vůbec neznámá, proto jsem byl zaujat, že nějaký jeho film tu má poměrně vysoké hodnocení (64%) a říkal jsem si tedy, že do toho zkusím jít._____ Dočkal jsem průměrné, úplně obyčejně blbé žánrovky - tedy snůšky otřepaných keců o válce a smrti, které padají z úst vojáků v první půlhodince a nepříliš zajímavého bojování (umírání) v těsných vietcongských tunelech vyplňujícího zbytek stopáže. Je to suché a prázdné, ale nesmrdí v tom žádná do očí bijící stupidita, Uweho scénář i režie se dají přežít a ani ti herci v rámci žánru neurazí. Tunnel Rats nejsou něčím, co bych nazval dobrým a kvalitním filmem, ale na dno filmové žumpy rozhodně nepatří - je to takový ten kal, co plave na povrchu a teprve hluboko pod ním si tiše hnijí "skvosty" jako je Máj , Trhala fialky dynamitem a tak dále a tak dále....50% (23.12.2008)

Ain´t Boll hell? Naturalismus se marně snaží překrýt režijní chaos, neexistence scénáře není viditelná jen v tunelech (protože je v nich tma) a posledních pět minut zoufalého kopání subjektivně trvá hodinu. Paré si celkem úspěšně hraje na Berengera, ale ten film je stejně dobrý, jako nápad postavit vojenský tábor uprostřed vietnamské džungle. Filmový kritik Jeffrey M.Anderson napsal, že kdyby Boll natočil tenhle film v 86‘, možná by vyhrál Oscara a stal se dalším Oliverem Stonem. Chápu třeba vojáky, že berou drogy, aby potlačili strach nebo zmírnili stres, ale žurnalisté by neměli.. (14.02.2020)