Antikrist
Antichrist
Antichrist
Antichrist
Antichrist
Antychryst
Réžia:
Lars von TrierScenár:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Kristian Eidnes AndersenObsahy(3)
Príbeh manželského páru, ktorá odchádza vyrovnať sa so stratou malého syna na opustenú chatu v hlbokých lesoch, je nielen plný nečakaných zvratov, dusnej atmosféry, explicitných záberov, ale aj fóbií majstra postmodernej réžie, dánskeho režiséra Larsa von Triera. V Antikristovi sa spája tajomnosť Lynchovho Twin Peaks, Tarkovského Stalkera s hororovou atmosférou Kubrickovho Žiarenia či série Saw. Antikrist je však predovštekým silno vizuálnym zasvetením do ľudského podvedomia, z ktorého vystupujú démoni, o sile ktorých sme nemali potuchy. (ASFK)
(viac)Recenzie (1 242)
Film je nejsilnější v prologu a v závěru, kdy se změní z psychologického terapeutického dramatu na čistokrevný thriller (ne-li horor). Gradace je bohužel příliš pozvolná a vynikne tak určitá prázdnost dialogů, odborná nepřesnost (řekněme, že si Trier představuje psychoterapii jako Hurvínek válku) a především plytkost zápletky. Zajímavé okamžiky, které zabruslují k tematice nadpřirozeného zla, jsou trestuhodně nerozvinuté a symbolika je zčásti nefunkční a zčásti jen pastí na pseudointelektuálního diváka. Působivé vizuální zpracování prologu je vystřídáno střídmým stylem téměř dle pravidel manifestu Dogma 95, velmi rušivě však působí pasáže střídající tento střídmý styl vyprávění zkratovitým záběrem na nasvícené křoví nebo rychle ubíhající krajinu apod. Osobně se domnívám, že kdyby byly z filmu odstraněny veškeré kontroverzní a tzv. šokující scény, zbyl by vizuálně působivý, nicméně obsahově zcela obyčejný festivalový snímek o lidském neštěstí. Trierovi se především podařilo vzbudit zájem a diskuzi, což byl vzhledem k množství nesmyslných symbolů a k absolutní nevoli jakkoliv vysvětlit cokoliv zřejmý záměr. ()
Novy von Trier je vzdy pre mna udalost. Vsade sa pise co to zasa natocil, ze vraj horor. Ja som tam akosi ten horor necitil ani nezachytil bola to opat klasicka trierovska nekonvencna zalezitost. Najvacsim prekvapenim pre mna vsak bolo v porovnani s jeho predchadzajucimi filmami zena ktora netrpela tym ze by bola utlacena na okraj spolocnosti ale dokonca prebrala muzsku nicivu silu. Pred Antikristom to bolo vzdy ake su zeny chudatka slabe a nekonecne dokazu trpiet az na uplne dno svojho ja-(Prelomit vlny-Tanec v temnotach-Dogville).V Antikristovi vsak zena sice trpi ale forma je ina sialene diabolska sexualne neuzamknuta v dogmach az s toho chvilami mrazi. Asi som svojim sposobom masochista ale hrozne mi ten pribeh pripomina nase zivoty ako si vsetci navzajom ublizujeme a preto dakujem Larsovi za moznost sa ZASTAVIT & ZAMYSLIET. Film o 2 hercoch a taky rachot to sa len tak nevidi Charlotte a Willem klobuk dolu. Chcel som dat len 4 ale za dojem ktory trva davam 5*. Brutalna krasa hraniciaca s Pasoliniho Salo... ()
Lars von Trier je nezávislý umělec - proto tvoří nezávislé a umělecké filmy. Uvodní scéna střídá detailní záběry na soulož muže a ženy a vyskakující dítě z okna. Muž je psychiatr a rozhodne se svojí pološílenou ženu léčit sám doma. Ano, tahat práci domů se nevyplácí. Psychadelický výlet do mysli jeho ženy vyústí po hodině mírně nestravitelného, zdlouhavého sledování do brutálně realistického a nechutného závěru. Vše umocňují skvělé výkony "všech" dvou herců. Domnívám se však, že při filmu musela být pokořena největší spotřeba drog, nebo alspoň silných sedativ na hlavu a den. Vše tomu nasvědčuje. I velmi povedený zvuk, který jakoby vystupuje z obrazu a je zvýrazněn a umocněn tak, že i déšť a šumění trávy uslyšíte, jakobyste sežrali vagón Valia./Takže v tom jel i zvukař/. A epilog už jsem fakt nepobral...70% ()
Nerozumím, nechápu souvislosti.... S výjimkou Dogville Larse nějak nechápu... Není to vtipné, není to duchovní, není to hororové, není to psychologické - prostě úplně zbytečné filmy, na kterých ujíždějí rádoby intelektuálky, protože je to právě v kurzu... Jedna hvězdička za několik solidně brutálních scén. ()
Prolog tohoto dekadentního filmu je umělecké dílo samo o sobě, ale jinak je to film, pro slabé či citlivé povahy naprosto nevhodný a ve mě mísící pocity nadšení i znechucení. Lars von Trier ale lidovým bavičem pro široké masy není a počítám že každý kdo se na toto podívat chystá už s jeho tvorbou zkušenost má, takže něco šokantního po ne nijak svižně plynoucí střední pasáži filmu očekává. A to finále mě v palici zůstane asi pěkně dlouho. ()
Tohle je první film od Larse von Triera co jsem viděl. Čekal jsem samozřejmě něco úplně jiného, než na co jsem zvyklý, ale přesto mi to vyrazilo dech. Kamera, střih herecké výkony jsou prostě super. Na druhou stranu, scénář není moc originální. Už to tu bylo, jen hůř natočené. Což nebrání tomu, aby se mi stále nepromítal v hlavě, abych nepitval každou scénu. Rozhodně ho nestačí vidět jednou. ()
Co říci. V průběhu filmu jsem vystřídala několik názorů a stanovisek, je těžké si vybrat jen jeden. Začátek poeticky laděné záběry, postupně stále naturalističtější ztvárnění. Přílišná otevřenost příběhu, který, zdá se mi, dal až příliš mnoho důrazu na osobu konkrétního diváka. Snímek otevřený mnoha interpretacím a mnoha diskuzím. Celkově velice podmanivé a otevřenost hodnotím kladně, i když s náznakem mírného přesažení jisté meze "uchopitelnosti". Obrazově se mi líbil moc, opravdu výborná kamera. Navic pár vtípků například v podobě mluvící lišky... ()
Nejsem filozof, nejsem psycholog. Jsem ajťák, takže to shrnu jako ajťák: WTF?! Kde má ten film návod? Jak u něj spustit nápovědu? Jakou drogu si vzít, aby začal dávat smysl? Moc se mi líbí ty filozofický kydy, který jsem se tady dočetl v komentářích, díky nim jsem se naučil spoustu novejch slov (expresí), kterejma můžu v budoucnu (za předpokladu, že čas chápeme jako veličinu jedné direkce a tudíž není možno zaměnit pojmy budoucnost a minulost) doplnit text a přidat mu na atraktivitě, aniž bych něco podstatnýho (elementárního) vysvětlil. ()
Tak ako je v nás prirodzené dobro, je v nás prítomné aj zlo. Okrem dovoleného je v nás aj to zakázané. V každom z nás drieme Antikrist, niekde hlboko v našom podvedomí. O procesoch, ktoré sa v ňom odohrávajú sami ani nevieme. Harmonický vzťah jednej rodiny je náhle konfrontovaný tragickou udalosťou, keď manželia prichádzajú o dieťa, ktoré samo vypadne z okna. Manžel ako terapeut sa rozhodne pomocou svojich skúseností násť riešenie, ako situáciu zvládnuť. Čoho všetkého sme schopný, ak driemajúce zlo v sebe prebudíme? Aká tenká je medzi nimi hranica? A či existuje cesta späť? Vo filme vystupujú prakticky len On a Ona. Ostatné postavy, ak sa niake vyskytnú majú neidentifikovateľné tváre (dalšie tváre nie sú podstatné). Klipovo čistý čb prológ za doprovodu úžasnej árie od Händla (naposledy som ju počul vo filme Farinelli), cez psychologicko-terapeutické dusno v horskej chate a jej pochmúrnom okolí, končiac čb epilóg za doprovodu tej samej arie robia z filmu jeden konzistenčný celok, kde okrem vizuálno-zvukovej stránky, je silná hlavne tá psychologická. Komplexná bytosť je taká, že okrem Boha, v sebe zahrňuje aj Diabla. Nikdy však nie je možné predvídať v akej sile ho v sebe máme. Množstvo hriešnych ba až šialených, či oplzlých nemravností , ktoré v sebe objavia On a Ona a nedajú sa nijako kontrolovať sú však len vyustením situácie v ktorej sa nachádzajú a pred ktorou nie je nutné aby si divák zakrýval oči (aj keď raz som ich na sekundu zatvoril). Smútku a beznádeje je na svete mnoho. Krásy a radosti možno ešte viac. Trierova dráma nech je akokoľvek šokujúca je v prvom rade príbehom jedným z mnohých, ktoré môže prežiť každý z nás. ()
"Na světě působí dva principy, jin a jang, které však nejsou v protikladu, ale naopak se vzájemně doplňují a stanovují si míru." Cheche! Prejžerejže! ()
První setkání s panem Trierem dopadlo na výtečnou. Hned v úvodu mě zasáhla nadpozemská hudba, poté mě drtily herecké výkony...Hranice šílenství se zas o kus posunuli. Já tleskám. ()
Pro mě celkem zklamání od von Triera. Když sem se dozvěděl, že natáčí antikrista. těšil sem se jako malej. Po shlédnutí sem byl celkem zklamán. Není to špatný, ale Lars von Trier má na víc ()
Zatial 4* ale este si to necham ulezat v hlave..... Febiofest 2010 - Bratislava ()
opravdu zajímavě zpracovaný film, ale zdá se jakoby sám režisér nedokázal jet ve svých kolejích. náročné i pro oko diváka. díky výkonům W. Dafoe a CH. Gainsbourg dávám 7,5/10 ()
Nebyť tak dokonalo vykreslenej dusivej atmosféry, išla by som s hodnotením snáď aj o dve hviezdičky menej. Režisér nám totiž podáva príliš málo informácií a divák celý film tápa a snaží sa nájsť nejaký zmysel. Každopádne, spomínaná dusivá atmosféra, psychologické napätie a načatá mytológia robí z tohto filmu jeden z najzapamätateľnejších kúskov poslednej doby. ()
Těžko říct,jestli je Trier magor.S odstupem času mi to připadá jako čím dal tím větší záhada.Správně již tu bylo podotknuto,že když Vás režisér zaujme hnusem,proč bychom se na něj měli dívat?Ano,většina lidí vidí hnus,mlácení se do koulí,uřezávání různých částí těla a dokonce samotného ďábla.A ted mě napadá...Trier je fakt pitomec.Za každou cenu se lišit něčím,co ani jeho skalní fanoušce nemůžou pochopit?Stojí za to vůbec něco takového natočit?Dělat si nepřátele,poslouchat kritiku ostatních a dokonekonečna vysvětlovat smysl filmu?Opravdu kritikové uvažují dobře,když hodnotí film kladně?Co jěště považujete za umění a co za vrchol nevkusu?Balancování na tenké hraně mě nebaví.Zůstávám u racionality protože se bojím,co mi nabídně Triererova šílenost.Považuji ho (a nadále budu) za výplod dnešní společnosti.Vyhnal to až tak daleko,že nevím jestli to už není neúnosné.Můžete ho obdivovat ale zároveň i nemuset.Zůstávám u jedné hvězdy,myslím,že dokonale vystihuje můj postoj k němu a k tomuto filmu. ()
Lars Von Trier je človek veľkých intelektuálnych schopností, vlastných režisérskych zručností a možno aj osobných psychických porúch a snov, kvôli ktorým zrejme vzniklo mnohé v Antichristovi. Príťažlivosť sebadeštrukcie je prirodzenou funkciou zla, ktorá neustále láka každého z nás, Trier to dokáže zobraziť. Veľa sa o tom rozprávalo už počas festivalu v Cannes 2009 a vyvolalo to nemenší škandál. I to je dôvod, prečo ma film pritiahol, ale značný rešpekt z uvideného, som mal už pred stlačením play ... Snímok je rozdelený do štyroch kapitol: za jeden sa počíta začiatočný Prológ a posledný Epilóg, jadro a podstata diela je vyjadrená vo zvyšných troch: Smútok, Bolesť (Chaos vládne), Zúfalstvo (Gynocída) a Traja žobráci. Celý zážitok nastáva tragédiou manželského páru, kedy ich malý synček, pritiahnutý otvoreným oknom a snežením, padá v noci z okna na ulicu. Matka nezvládne smútok na pohrebe pri pochode s truhlou a odpadáva do katatonického stavu. Preberá sa po mesiaci v nemocnici. Manžel je psychoterapeut, ktorý sa jej hneď od zobudenia venuje najmä po tejto stránke a berie ju domov. Tam, ale posun nálad správnym smerom nenastáva a okolie bytu, hračky a oblečenie dieťaťa tu celú bolesť len umocňuje. Preto sa rozhodne, že ju zoberie na miesto, kde jej strach začal (vrchol pyramídy). Po chvíli sú na ceste na chatu do hlbokého lesa, kde boli minulé leto naposledy so synom. Postupy pri tvorbe tohto filmu poznáme, ale nikto nevie, čo tým chcel autor povedať. Ani on sám. Možno sa dá vravieť o docielení znepokojenia a neistoty, ktoré ako keby preniesol na diváka. Žiadne konkrétne závery nám nie sú podané, dokonca ani len závery. Dánsky režisér ide síce cestou, zdalo by sa, priamej dejovej línie, ale v skutočnosti je podstata v najhlbšom vnútri každej ľudskej duše a dosť za surova si to „niečo“ z nás ťahá. Je to podané mytologickým, biblickým a zčasti historickým spôsobom rozprávania príbehu. Aj preto taká mysteriózna hmla okolo celého diania („ruka Satana“). Ďalším nepríjemným adjektívom je brutálnosť a hnus v spojení so sexualitou a bolesťou, ktoré rozlíšite okamžite od ostatného, ak sa rozhodnete film pozrieť. Celý čas som očakával, že TERAZ odkryje „deku“ a pod ňou uvidím to, čo najviac vzbudzuje hrôzu. Ale najhoršie, ako povedal jeden múdry pán, je vlastná fantázia a myšlienka, ktorú stvoríme vo vlastnej mysli. A s tou, von Trier pracuje ako vyšpekulovaný psychológ a preklínač. Naťahujúce ruky obáv nad výhrou zla („Nič nemá zmysel“) visia stále nado mnou. Už neviem, čo je realita a kedy začína sen. A potom klinec do nohy. BUM ! Depresia, strach, hnus, realita? Motív, žena versus muž, sa objavil už v podobných konšteláciách v histórii kinematografie aj civilizácie. Ide o démonizovanie ženstva a jej vypočítavosť. Zhodnoťte sami, niečo na tom možno bude, aj keď ja nerád už len „také úvahy“, ale tisíce rokov sú železom kované a častokrát oprášené. Film je vskutku jeden veľký škandál, ktorý nevie nik obhájiť a ktorý, podľa nadšencov, nepotrebuje vysvetľovanie. V každom prípade, odlíšenie od iných autorov, ako si väčšina praje, mu vyšlo. Snímok je ovplyvnený japonskou kultúrou, respektíve japonským zmyslom pre horor a je to vidno. Nejde o hudbu, tá je len v prológu, ale o zvuky a neprirodzené zaostrenia na vlasy, oči alebo aj „neopodstatnené“ časti tela. V interview samotný režisér spomína, že miluje horor Kruh. Na to, aký je tento uzavretý Dán nesmelý, svojráznosť bude mať na mieste, lebo z hercov vypumpoval psychopatické rozpoloženia, najmä u chorobne emotívnej Charlotte Gainsbourgovej. Tá získala cenu za najlepši herecký ženský výkon v Cannes za rok 2009. W. Dafoe sa nemusí tiež hanbiť, ale v scenári mal racionálnejšiu postavu. Vo filme nezaznú ani raz mená obidvoch protagonistov. Neoslovujú sa menami. Človeku po takých projekciach až odľahne, keď vidí hercov ako odpovedajú na rôznych sedeniach na otázky novinárov. Ak niekto vraví, že film nikdy nebude ako kniha, má možno pravdu, ale určité priblíženie pocitov zažívame práve cez takéto snahy. Film nieje pre väčšinu diváckeho publika vhodný, nie z dôvodu nepochopenia, ale treba naň žalúdok, zdravší rozum a nie neskoré nočné hodiny. Kto sa bojí, nech nechodí do lesa. Ja som sa bál a išiel som ... () (menej) (viac)
Napoprvé jsem film nedokoukala kvůli naturalistickým násilným scénám, ale něco mě přinutilo se k němu vrátit. Psychologická studie neúspěšného vyrovnávání se ztrátou a vinou se mění v alegorii namyšlené racionality ocitající se tváří v tvář chaosu temných přírodních mocností uvnitř člověka, resp. uvnitř ženy. Znalci Trierova díla ocení proměňování perspektiv od sebeobětující se ženy k ženě čarodějnici a od mateřství k macešství. Film si s tím pohrává tak nejednoznačně, že nakonec není jasné, zda je holdem misogynii, feminismu či obojímu. Tématu odpovídá strašidelně fantaskní, tíživé zobrazení přírody jako Satanova chrámu prodchnutého nepřátelskou a zlověstnou atmosférou. Už od úvodního drastického černobílého prologu s krásnou hudbou Trier divákovi nic nedaruje a nechá ho se masochisticky rochnit ve vlastních úzkostných zřídlech. Přitom s ledabylou elegancí servíruje závažné metafyzické, náboženské a psychologické obsahy a umožňuje kritikům zapříst předivo filosofických konstruktů. Přestože mám nadále výhrady k šokujícím scénám, chci věřit, že násilí zde nebylo použito samoúčelně. ()
Súvisiace novinky
Von Trier natočí katastrofický film
Ale znáte ho – stejně jako Antichrist není tuctový horor, ani od projektu Planet Melancholia neočekávejte nic ve stylu Rolanda Emmericha. Ano, zápletka je sci-fi (k Zemi se přiblíží obrovská cizí… (viac)
Conan, Kolo času a Antikrist
A máte tady několik zpráviček z hájemství fantasy a hororu. Nejdříve něco o dlouho plánovaném restartu Conana. Zdá se, že barbarský válečník, který na začátku 80. let proslavil Arnieho, se po mnoha… (viac)
Von Trier vyvolává Ďábla
Lars von Trier a horor? Kdo viděl jeho seriál Království, ten ví, že na tom vztahu není nic nového ani neobvyklého. Tentokrát do toho ale dánský svéráz praští v celovečerní formě. Už letos v létě se… (viac)
Pozor! Tento komentář obsahuje spoilery a tvrdí, že film je blbý. Proto by ho nikdo neměl číst. Z komentáře byla úmyslně odstraněna všechna sprostá slova (co mě to stálo sil), aby neutrpěl jemnocit CSFD a galantnost autora. ___ Milé děti! Bylo, nebylo. Larsovi von Trier bylo moc špatně a měl deprese. I usedl jednou v záchodovou mísu a začal psát Antikrista. Ale světe div se, *** tentokrát bohužel nepadaly do záchoda. Ne, ne, ne... ___ Jakpak bych lidi asi šokoval, zamyslel se Lars. Zabiju dítě. Nechám ho umřít, když jeho rodiče ***. Abych šokoval a ukázal všem, i těm nejdebilnějším, že opravdu souloží, ukážu jim jejich *** a ***. A celé to podkreslím klasickou hudbou, to bude ten správný šok. Cha, cháááá (šílený smích)... Musím se studem přiznat, že pár záběrů z progolu se mi opravdu líbilo a k tomu můj oblíbený Händel - Lascia ch'io pianga, z opery Rinaldo (bohužel ne v podání muže) a celkem zajímavé cembalové vyhrávky v doprovodu. Ano, jsem kýčař, zabte mě! ___ A protože za všechno mohlo *** rodičů a šoků ještě nebylo dost, žena muži špalkem *** koule a vyhoní mu ***, který krvavě ejakuluje, rovnou na její šaty a aby i sebe potrestala ustřihne si nůžkama ***. Jo, to je správně šokantní... Jo, jo... ___ I příjdou hledači symbolů a velcí interpretovači a milovníci konspiračních teorií a budou hledat, pátrat, šerlokovat, holmesovat a samozřejmě naleznou, protože nikdy není možné nenaleznout. Symboly jsou přece všude kolem nás a všechno lze nějakým způsobem interpretovat a zasadit do teorie. I *** je symbol a dalo by se v něm lecos nalézt. ___ Žal nad ztrátou potomka musí být pro rodiče příšernou zkušeností, ale obávám se zkušeností nepřeveditelnou na jiné osoby a pokud ano, rozhodně ne způsobem, jakým to Lars učinil v Antikristovi. ___ Řečeno s Marigoldem: Ne nejsem pohoršen, ale nechápu. Jedinou emoci, kterou ve mě dokázal film vzbudit byl smích, smích nad jeho trapností a zlost, když už se smíchu nedostávalo. Zlost nad absencí čehokoli, co by vyvolalo jiné emoce.___ Bylo mi líto, že jsem se nechal nalákat do kina, ale Williema i Charlotu mám jako herce i lidi moc rád a vážim si jich. Hrát v Larsově momentálním mentálním průjmu si bohužel nezasloužili. Bylo mi líto investovaných peněz za kino a ještě víc a zmařený čas. A ano, už jsem si za to nafackoval a další návstěvu kina budu opět zvažovat důkladněji. ___ Pokud mám celou recenzi shrnout do dvou slov pak tedy KONSTRUKT a TRAPNOST. Konstrukt proto, že vše je tak zoufale vykonstruováno, vymyšleno a já v tom vidím tu upachtěnost a trapnost, protože ta dominuje všemu. O takových svatých věcech a citech jako je žal rodičů nad ztrátou dítěte se nežertuje a ani by se o tom neměly točit stupidní filmy...___ Žena měla zůstat v nemocnici, podrobit se léčbě a polykat pilule. Muž se měl na nějaké pokusy o léčení a experimentování s ženinou psychikou ***. Potom by spolu šťastně *** až do smrti. Místo *** si doplňte sprostá slova dle vlastní libosti. Na absolutní závěr už jenom prkotiny. Jenom absolutní *** si může postavit chatu se střechou z vlnitého plechu přímo pod dubem tak, aby na ní neustále padaly žaludy. Fakt super místo pro dovolenou a ty klidné noci. Jo a klíšťata opravdu neskákají ze stromů ani nelétají. Na místo toho vyhledávají teplá místečka, takže by muži zalezla rovnou do *** a nezůstala na studené ruce vystrčené z okna. Samozřejmě když pomineme, že by se na ni vůbec nedostala. () (menej) (viac)