Antikrist

Ťažký film. A zaujímavý, odvážny, dráždivý, vizuálne nesmierne podmanivý. Ale emocionálne sa naň napojiť je azda väčším umením, než akým je on sám. Miesto nekonečného rozpytvávania JEJ rozpoloženia by pomohlo zamerať sa viacej čisto na vzťah dvojice v danej životnej etape, prípadne zájsť i do minulosti. Ak teda bolo cieľom nakrútiť film pre divákov... (06.12.2009)

Ani krvilačné monštrá vo mne nevyvolali taký mrazivý pocit, ako jedna rozpadávajúca sa chatrč v zovretí vysokých hôr, dvaja ľudia s ťažobou v duši v nej, pričom režisér detailne rozpitval emocionálne dôsledky pocitu viny, strachu a úzkosti ženskej polovičky. Prvá polovica bola vynikajúca, tá druhá ma priviedla do šialenstva, v ktorom samotná hrdinka už dávno tápala. Silný zážitok so sugestívnou ,,hudbou", úžasnými hercami, no satanská tematika a sebatrýzniace sklony ma maximálne minuli. (26.12.2009)

Tak jsem se k filmu po patnácti letech vrátila. A vidím ho samozřejmě v úplně jiném světle. Stoprocentně lze cítit, že Lars změnil a přepsal konec, protože v určitém momentu se rozjetý potenciál skoro úplně zastaví a film jenom horko těžko dobelhá ke konci, hehe. Osobně bych odstranila takových dvacet minut z konečné šarvátky a film by díky tomu byl o dvacet procent lepší. Zajímavé taky je číst si reakce na film v průběhu let, a vidět, jak se všichni soustředí pouze na postavu ženy, řeší, co a proč a jak moc vědomě udělala a co to znamená a kdesi cosi, a roli muže všichni ignorují, ačkoliv it takes two to tango. Hvězdičkové hodnocení nechám stejné. (10.7.2024) (05.11.2009)

Ano, po pár letech a trochu jiném přístupu k Trierovi (tenkrát jsem ho skoro neznal) určitě nemám problém uznat, že Antikrist není tak prázdný a samoúčelný, jak jsem tvrdil. Rozhodně však tyto atributy obsahuje nejvíc z Trierovy tvorby a rozhodně jde na nejpřesněji konstruovaný tah na branku, což mi není tak příjemné, jako jeho jiné filmy. (13.12.2009)

No, tak tady si za to můžu trochu sama. Tak nějak jsem měla čekat, co od Antikrista dostanu. Je to film, nad kterým se musí dost přemýšlet, aby člověk pochytil všechny ty metafory a skryté významy a podobný hovadinky. Jelikož tohle právě není moje silná parketa, byl pro mě film více méně směskou různě bizarních nebo zajímavejch scén. A aby toho nebylo málo, tak ke konci se začnou vršit nechuťárny nejvyššího kalibru - a to myslím opravdu vážně. Moje hodnocení je teda hlavně za herce, pak za některý hodně podařený scény (strom s rukama např.), za to, co jsem svým průměrným mozkem pochopila z příběhu a pak za všema zmiňovaný GENIÁLNÍ černobílý intro, na to se podívejte a pak film klidně vypněte. Krásná práce kamery, hudby, detailu... škoda slov. (PS.: Ta skladba je Lascia ch'io pianga od Händela). Kdo film pochopil na všech jeho úrovních a pořád se mu nějakým způsobem líbil, asi by dal hvězd víc... (29.11.2011)