Posedlost

Panejo, to byla psychárna, procházka cvokhausem hadr. Já osobně bych uvítal méně afektu a divadelního herectví, ač chápu, že právě tyhlety expresivní herecké metody udělali Possession tím, čím je. Na samotnej děj se určitě musí pohlížet jako na nějakou metaforu, protože zvlášť ke konci už je divák s přímočarým postupem opravdu ... v koncích. Rozhodně doporučuju jako ukázku perfektního filmového šílenství. Horror movie of the year (26.04.2009)

Posedlost je jako do srdce zabodnutý nůž, jímž Andrzej Żuławski pomalu otáčí. Mnohovrstevný hororový snímek útočí na divákovu komfortní zónu a míří do tak krajních poloh lidské psychiky jako málokterý jiný film. Herecké výkony Isabelle Adjani a Sama Neilla jsou opravdu excentrické, balancující na hraně psychického zhroucení. Żuławski zobrazil opravdu chladnou a špinavou vizi rozkladu vztahu dvou lidí v těžko stravitelném, působivém a nezapomenutelném díle. A ta hudba! Jsem rád, že jsem měl šanci Posedlost vidět na velkém plátně i s následným komentářem přítomného Sama Neilla, který film viděl znovu po téměř 40 letech a vzpomínal na natáčení jako na nejextrémnější zážitek svého kariérního života. [Sitges 2019] (15.10.2019)

Horor sledovat a to především Isabelle Adjani a její hysterické herectví. Nechápu, proč vůbec vznikla takováhle šílenost bez děje, ve které se celou dobu jenom ječí, vraždí a souloží. Většinu scén jsem buďto trpěla nebo mi přišly nechtěně vtipné. Zezačátku jsem měla pocit, že sleduji film o drogově závislých ale ne, v tomhle filmu jenom nikdo není normální. Je mi upřímně jedno, jak moc velké je to umění, a jakou symboliku v tom můžeme nalézt, protože tenhle film je v prvé řadě naprosto nesnesitelný a scény s Isabelle Adjani dvojnásob. (16.12.2012)

Fakt veľmi zvláštny film. Prvá polovica je v pohode. Silná dráma, histerické výbuchy. No tá druhá polka. V nej sa film mení na ničo polosurealistické, silno filozofické a pre mňa absolútne nepochopiteľné. Jedna nezmyselnosť strieda druhú a vy len čakáte, čo z toho vylezie a či nakoniec príde nejaký koniec, ktorý by to všetky vyjasnil. Nuž, aj napriek dobrým hereckým výkonom, dobre zvolenej hudba a dokonca aj napriek tomu, že ma film nenudil nemôžem ísť vyššie ako 60%, keďže hlavná myšlienka, alebo pointa filmu (ak nejaká bola) mňa úplne obišla. (07.06.2010)

Spojenie psychologickej drámy a odporného hororu na hrane úchylnosti, bizarnosti a recesie. Najcronenbergovskejší, Davidom Cronenbergom nenatočený film vôbec. Niečo ako Mláďatá a Pavúk dohromady, a zrovnanie s VonTrierovým Antichristom má tiež niečo do seba. Ibaže keby to točil Cronenberg, nenatočil by skvele iba scény šialenstva, záchvaty a naturalistické, či krvavé scény zlučujúce ľudskú sexualitu s duševnými poruchami, alebo s organizmami neľudského pôvodu (mimochodom jedna z jeho obľúbených tém); dotiahol by film dokonca aj čo sa týka deja a zrozumiteľnosti rozprávania. A práve to je jediná slabina Zulawskeho filmu: všetky tie šialené scény sú veľmi sugestívne a niektoré skoro až nezabudnuteľné (Isabelle v metre, záver), ale nedržia až tak pohromade, ako by to dokázal David so slabším scenárom a béčkovými hercami. Takže hviezdička dole za trošinku nezvládnutú réžiu v nehororových pasážach. 90% (25.05.2012)